Není to smlouva, není to objednávka, nicméně i to, že náčelník generálního štábu Armády Slovenské republiky Milan Maxim na své návštěvě České republiky hovořil o možnosti nákupu českých samopalů Bren 805, je dobrá zpráva. Právě tak jako zpráva o úvahách, že by české letectvo převzalo byť na omezenou dobu patrolní funkci nad Slovenskem – nabíledni je úvaha, že by tato dočasná spolupráce mohla být trvalejšího charakteru, kdyby Slováci též najali gripeny. Nad tím je pochopitelně velký otazník, protože kompatibilita gripenů s letectvem NATO je problematická, jak ukázala praxe, která přebila chlácholivé řečičky. Je samozřejmě na Slovácích, jak se rozhodnou a zatím se rozhodovali lépe než my – o čemž svědčí jejich lepší hospodářské výsledky a mezinárodní pozice.
Naše vazby na všech úrovních, česko-slovenskými rodinami počínaje, jsou absolutně nadstandardní a je dobře, že se tato nadstandardnost promítá i do jiných rovin, zde kupříkladu vojenských. Vize "dvojdomku" Petra Pitharta zdaleka nebyla tak pošetilá. Konec konců, je to nejmoudřejší státník, jakého máme, a o jeho slušnosti a prozíravosti není pochyb.
Zpátky k armádním záležitostem. Kooperace obou států na tomto poli je víc než žádoucí. Navíc – Slováci jsou blíže ohnisku nebezpečí než my. Cítí nebezpečí ostřeji. Měli bychom si toho více všímat – a slabomyslná hádka o vojenský rozpočet by měla opadnout.
Ministr obrany Stropnický dobře připomněl, že přihořívá.