Druhé nejúspěšnější Velikonoce z hlediska počtu tragických nehod byly letošní Velikonoce. Začalo to drsně, v pátek zahynuli čtyři lidé, z toho dva při jedné nehodě, jeden člověk v sobotu. V neděli a při tradičně drsném návratu nikdo. V roce 2000 to bylo 18 lidí a v roce 2003 neuvěřitelných pětadvacet. Sestup není plynulý, i v roce 2011 zahynulo třináct lidí, nicméně tři poslední roky byly na úrovni 5 a méně, což předtím nebylo nikdy dosaženo.
K tomu se musí vyjádřit experti, ovšem i z hlediska běžného uživatele se situace na silnicích mění. Především se mění samotné silnice, i když pomaleji a za víc peněz, než bychom si přáli. Ale většinově už to nejsou ty šílené silnice pro šílené řidiče, jako to bylo dřív, a třebas vozovka v jinak výstavném městě Jílovém je ukázka, jak za komunistů vypadaly všechny silnice – měly by se tam vozit školní výpravy, aby se podívaly na ten silniční skanzen. Lidi se – doufejme – už míň vytahují, že mají auťák, z kterého vytáhnou sto osmdesát.
Jistě i policie pracuje líp – je to nesrovnatelná policie, než bylo to, co jsme měli před patnácti lety.
Mezi námi, ono se zvolna zlepšuje všechno, ale nelze to tak snadno prokázat statisticky, jako jsou tyhle výsledky silničních masakrů. A novinář to nesmí přiznat, i kdyby ho stahovali z kůže.