Velkolepé, chytré, vtipné, takové bylo britské zahájení olympských her. Je třeba záviděti státu s hlavou (státu, tedy královnou), která svolí, aby její příchod na stadion byl stylizován jako seskok padákem v doprovodu Jamese Bonda. K tomu není třeba nic dodávat, nevěřím, že existuje na světě druhá země, kde by bylo něco podobného možné.
Těší mě, že jsme k hravé atmosféře v Londýně přispěli také svým dílem plastikou Davida Černého "londýnský autobus dělající kliky". Černého poslední významné mezinárodní vystoupení v Bruselu skončilo možná skandálem, možná mrzutostmi, ale za hlupáka tam byl stát, nikoli umělec. Konec konců, i ten Černého autobus nezaplatil stát, ale soukromník Andrej Babiš. Ale ono je to asi v pořádku. Stát se má starat o to, aby se děti učily ve škole a ty pilné skončily řádnou maturitou (nedaří se), abychom měli jistotu, že dojedeme včas autem z Brna do Prahy (nedaří se), a když pak to auto po nezdaru průjezdem D1 budeme chtít prodat, aby se to podařilo zúřadovat napoprvé (nedaří se). Takže nechť stát přidá na úseku péče o občana a péči o umění přenechá jiným.
Zpátky k zahájení olympiády – jistě bude mnoho komentářů, viděli jsme něco dosud nevídaného, proto bude zájem i ohlas jistě velký. Zajímavý je mimo jiné i vliv audiovizuálních médií – v podstatě to pravé viděl ten, kdo tam nebyl a ten, kdo byl fyzicky přítomen, viděl na velkoplošných obrazovkách to, co viděl komfortně divák třeba v Honolulu. Má pak smysl někde bejt? :-)