ARCHITEKTURA: Roškotova hrobka českých králů

Kamil Roškot

Na jaře letošního roku byly ukončeny práce na restaurování Hrobky českých králů v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Nevelký prostor s valenou klenbou se nachází pod hlavní lodí katedrály zhruba v místech, kde je v ní umístěno tzv. Colinovo královské mauzoleum. To tvoří renesanční mramorový náhrobek s figurami tří ležících postav – českých králů a římských císařů Ferdinanda I. a jeho syna Maxmiliána II. a také Ferdinandovy manželky Anny Jagellonské. Mistrovské dílo vzniklo v Innsbrucku na Maxmiliánovu objednávku v druhé polovině šestnáctého století. Vytvořil je nizozemský sochař Alexander Colin (též Colyn) a poté bylo dopraveno do Prahy. Krypta pod ním pak sloužila k uchovávání ostatků dalších panovníků. V jejím okolí jsou rovněž přístupné zbytky dvou prvních kostelů na tomto území – protorománské rotundy a tzv. Spytihněvovy románské baziliky.

Během dokončovacích prací na dostavbě katedrály na sklonku dvacátých let minulého století bylo rozhodnuto cenný prostor v podzemí chrámu důstojně upravit. Tyto práce byly prováděny pod vedením hlavního architekta dostavby Kamila Hilberta, jenž rovněž navrhl ozdobnou vstupní mříž do klenutého prostoru. Na výtvarný návrh vlastní hrobky byla vypsána architektonická soutěž, jejímž vítězem se stal renomovaný architekt Kamil Roškot, jehož 130. výročí narození jsme si letos připomněli (viz zde). Tento vlašimský rodák studoval stavitelství na pražské technice, dějiny umění a filosofii na Karlově univerzitě, malířství na Akademii výtvarných umění a konečně i architekturu v mistrovské škole Jana Kotěry rovněž na AVU. Zúčastnil se řady soutěží, v Praze byly podle jeho návrhu postaveny činžovní a rodinné domy, úřední budova na Letné (dnes ministerstvo vnitra) nebo domky letištní správy v Ruzyni, mimo metropoli pak zejména divadlo v Ústí nad Orlicí. Roškot byl také autorem řady vodních děl a rovněž výstavních pavilonů v Brně, Miláně, Chicagu nebo New Yorku. Proslul jako autor monumentálních kompozic, přesto zůstane patrně jeho nejznámějším dílem právě nevelká hrobka v katedrále.

Roškotovo řešení je prosté, rozmáchlá gesta se ostatně v tak komorním prostoru dělat nedají. Přesto je výsledek svým způsobem monumentální. Nejde o měřítko, ale o zvolené materiály, tvary, detaily. Stěny a klenba hrobky jsou kryty skleněnými pásky. Výsledek působí jako zlatý obklad, ale ve skutečnosti zvolil autor tóny žluté, šedozelené a oranžové. V jednom místě je na klenbě červený mozaikový nápis: Obnoveno leta Páně 1934-1935. Podlaha je kryta mramorovými deskami světlých tónů s tmavšími bordurami kolem základů jednotlivých sarkofágů. Ty jsou z bronzu, tmavého i světlého kamene, dva původní pak z cínu. Dominantní postavení má na osu hrobky umístěný sarkofág Karla IV., který svým aerodynamickým tvarem trochu připomíná moderní lokomotivu. Bronzový plášť zdobí císařská a královská koruna a nahoře velký kříž. Vepředu po obou stranách jsou obdobně řešené hroby s pozůstatky českých králů Jiřího z Poděbrad (vlevo) a Ladislava Pohrobka (vpravo). Vlevo od sarkofágu Karla IV. je kamenná hrobka s ostatky jeho manželek, vpravo obdobná pro jeho syna a krále Václava IV. Vzadu uprostřed je původní cínová hrobka českého krále a římského císaře Rudolfa II., po stranách pak další sarkofágy pro členy královských rodin i pozůstatky českého krále Rudolfa Habsburského.

V Roškotově pozůstalosti, která je uložena v archívu Muzea stavitelství a architektury Národního technického muzea, je řada návrhů na jednotlivé hroby i celkové řešení. Je patrné, že architekt věnoval projektu mnoho času a vypracoval množství variant každé hrobky. Většinou nakonec přešel od složitějších k prostším tvarům. Ta geneze je ale velmi zajímavá. První skici jsou zpravidla provedeny tužkou na kartónu, definitivní varianty jsou pečlivě kolorovány vodovými barvami. Je patrné, že Roškotovi velmi šlo o to, aby vystihl barevný akcent každého prvku.

Hrobka českých králů byla slavnostně vysvěcena pražským arcibiskupem Karlem Kašparem dne 2. listopadu roku 1935. Její tvůrce Kamil Roškot umírá deset let nato v Paříži krátce po skončení druhé světové války. Dnes je hrobka veřejnosti přístupná na vyžádání, její návštěvu doporučuji nejen zájemcům o českou a evropskou historii, ale i všem milovníkům kvalitní architektury a designu.

Foto autor a AA NTM
LN, 29. 10. 2016

Na závěr pozvánka na přednášku o zástavbě hradčanských bašt – Malá Anglie v Praze 1910-1914, která se koná v kubistické kavárně Grand café Orient v domě U Černé Matky Boží na Ovocném trhu ve čtvrtek 10. listopadu od 19 hodin (www.grandcafeorient.cz).

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998