BEST OF HYENA: Nový kamarád

A vyloupnul se pejsek a ne pejsek ledajaký, pejsek běžec, v pěkném kabátku! Vedla ho slečna na provázku a před slečnami s psíkem na provázku dlužno míti se na pozoru, lépe jít stranou, bývají nedůtklivé. Tahle taky, nedala najevo vůbec nic, natož něco jako „brejden“, nicméně psíka odepnula. Holky byly nadšené a já byl nadšený z holek: málokdy se pouštějí do hrátek s někým třetím. Vystačí si samy a nikoho nechtějí mezi sebe pustit. Tenhle pejsek je něčím zaujal a už to chvíli vypadalo, že se slečnin provázek dlouho svého psíka nedočká.

Dočkal se, psík se k provázku vrátil a já si odnesl domů příhodu, která se zdá být obyčejná, ale věřte, aby naše Nora honila pejska po louce, to tu už dlouho nebylo. Kde jsou ty časy honiček s Fanánkem!

Až jim uši vlály!

Bdělí hlídači

Večer si byla Ljuba zacvičit a já se vrátil z tiskovky Olympusu a ještě jsem pak psal na počítači. Pejskové se váleli na pelechu vedle v pokoji. Klapal jsem a klapal na klávesnici, pak jsem zaslechl bouchnutí dveří auta. Šel jsem dolů a opravdu, to se vrátila Ljuba. Vešla dovnitř, přivítal jsem ji a spolu jsme šli do obývacího pokoje. Pejskové se dál váleli na pelechu nahoře v pokoji. Bez hnutí citů jsme komentovali, jaká je to ochrápaná pakáž a že je pikantní, když bdělejší hlídač domu jsem já, notorický tetřev hlušec. Oni na hlídání kašlou.

Pak Ljuba otevřela ledničku a sáhla po džusu. Okamžitě se ozvalo ťapťap.
Otevření dveří lednice si naši strážci domu ohlídají bezpečně.

Pětiletka

Ano, pět let je Gari členem naší rodiny! V pátek 24. ledna 2014 jsem zde psal:

Beru to jako návštěvu. Nejspíš v neděli přibude pod naši střechu další pejsek. Fenečka, dva a půl měsíce. Rasa? No samozřejmě pointer. No a když fenečku s pracovním názvem Iris II. naše Nora přijme, zůstane napořád. Kdyby ji Nora nepřijala, vrátí se k původnímu pánovi. To víte, že po neděli podám zprávu...

No a po neděli jsem psal:
Takže ten pejsek, beru to jako pokus či zkoušku, zkrátka něco nikoli nezvratného, je zde. Fenečku vyhlídnutou na webu chovné stanice nám chovatel prodal před nosem a dal nám jinou s tím, že je to jedno a že to nikdo nepozná. Pracovní název Zara jsme odsunuli stranou, protože je hodně podobný jménu Nora a mohlo by se to plést, až bychom nového pejska kárali. Což bude nutné velmi často. Fenečka, nový pracovní název Carmen, je ušita z čertových ocásků. Nebojí se ničeho, všude chce vlézt, všechno bere do zubů, je na pěti místech najednou a po minutě pobytu na zahradě spadla do jezírka, zamrzlého.
Nora, ta milá, rozumná Nora, zatím na ni zavrčela jenom jednou, a to když jí ten čertík škubal dekou. Trochu se obávám, že moje další referáty se budou podobat zprávám z bojiště.

Tak nějak to bylo v těch prvních dnech. Zara potažmo Carmen dostala jméno Gari po italském odbojníkovi Garibaldim. Říká se, že se pejskové po pěti letech zklidňují. No, momentálně má ochranný kornout na hlavě naše klidná mírná Nora… pomlátila si obě zadní tlapy najednou. Tak my tady žijeme!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena