Neviditelný pes

BEST OF HYENA: V mlze

30.10.2017

Koukám z okna a za oknem bílá tma. Mlhy jsou tady u nás ve Zvoli velmi často – obvykle se táhnou do Břežan a pak jako když utne. Včera jsme se taky na louce u Oleška, naší sousední vesnice, toulali v mlze. No a tak se touláme a touláme a potkáme místního občana, ten tam má chatu na okraji lesa. A co se dozvíme: 

Hodinu před naším touláním se tam toulala paní, také se dvěma bílými psy, a potkala divočáky a nějak se všechno semlelo a jeden z pejsků to odnesl. Ne snad, že by ho propíchli svými raťafáky, ale hnul si s páteří a špatně chodil. 

V sobotu se konal zátah na divočáky, z jedné strany od Maškova mlýna v Libřici a z druhé strany od Břežan a myslivci prý střelili třináct divokých prasat. Odhadují, že jich tu ještě šedesát zůstalo. No a za nimi teď půjdeme do té mlhy.

Držka plechová

Zase po nějaké době došlo k venčení Roníka, leonbergera mých kamarádů ze sousedství. Přijel jsem tam s Gari a Norou, vejdu na pozemek, holky začnou šmejdit po zahradě a běží k Roníkově kotci. Roník se rozvaluje na své matraci. Otevřu dveře kotce. Roník ne moc nadšeně vstává. A Gari? Držka jedna plechová, začne na Ronyho štěkat.
Rony uléhá. Tak na tohle se můžu vyiignorovat, dává najevo. 

Prosím ho, ať jde na procházku, že ta Garina to zle nemyslí, že ona je jen držka plechová.
Teprve pak Rony vstane a jde s námi na procházku.

Pejsek na Islandu

Tři dny jsem na Islandu strávil spolu s přáteli s fotoaparátem v ruce. Měli jsme najatý domeček a z něho podnikali výpravy na všechny strany. V úterý jsme to měli naplánované tak, že jsme se na poledne vrátili a uvařili si oběd, tedy, uvařili… znáte to, čtyři chlapi, stačí jim piksla s fazolemi a krabice Pražské šunky.

Jak tak sedíme a obědváme, ve dveřích se objevila obrovská hlava, dovnitř nakoukl retrívr velký jako tele. Potichounku se přiblížil, nahlédl a díval se. Kousek šunky se mu moc líbil a ukázalo se, že je ochoten vykonat stejnou službu, jako dělají u nás Gari s Norou – vyjedený talíř vylízal stejně rychle a obratně, jako to dělají naše dámy. Pak, když už nebylo nic k zobání a lízání, zmizel stejně tiše, jako se objevil.
Islandský fantomatický pejsek.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



zpět na článek