Neviditelný Pes

BEST OF HYENA: Před bouřkou

28.7.2017

Hlásili, že začne opravdu hodně pršet, snad i kroupy přijdou, rozhodně ale bouřka. Jak s pejsky? Mají nárok na odpolední procházku.

Odhodlala se Ljuba. Vyveze je autem k louce a budou vždycky tak daleko, aby vzdálenost byla v dosahu. Moudré to rozhodnutí. Nepočítalo ale s tím, že nahoře v mracích je očíčko a to má k disposici měřítko a kalkulačku. Očíčko sledovalo, jak daleko se Ljuba ocitla a kde jsou pejskové a v kalkulačce byla konstanta rychlosti běhu a sotva se Ljuba s pejsky dostala za limit, očíčko mrklo a svatý Petr zatáhl za splachovací řetízek.

Domů se vrátili vodníci. Upřímně, jinak to dopadnout nemohlo a Ljuba s tím počítala. Ví přece, jak to na tomhle světě chodí (a prší).

Nevyřešená záhada

Už jsem o tom zde psal: z jezírka zmizel jeden koi-kapr a zbyla z něho jenom hlava; Nora ji našla a běhala s ní po trávníku a Ljuba si toho všimla a tím se na to přišlo.
O víkendu byli u nás přátelé a řeč přišla i na rybí mystérium. Je zajímavé, kolik teorií už bylo nastoleno: rybu vylovili:
naši psi
kočky
dravý pták
vydra, která sem dokočovala snad ze Šumavy
někdo, kdo se nám chtěl pomstít ve stylu Puzzova Kmotra (epizoda s koněm a useknutou hlavou)

Tato poslední teorie se zrodila včera. Skvělá konstrukce! V jejím stínu se už ale objeví vysvětlení další, zatím jen náznakově vyslovované: můžu za to já. Na otázku, kdy že se to stalo, pravila Ljuba: samozřejmě, když jsem tady nebyla...

Pozor na jazyk

Potvory rozumějí všemu, co se před nimi řekne a co se jich týká. Je potřeba hodně opatrně volit slova! Včera večer mi Ljuba povídá: ráda bych se prošla. Použila slova velmi opatrně. Neřekla, že půjde na procházku, to by se hned ozval řev a u dveří do předsíně by se objevil uzel ze psích těl a tlap. Prošla? Projde to slovo „prošla“? Dámy vylezly z pelechu a pomalu se blížily, ve tváři výraz vyčkávání. Co to paní říkala? Znělo to nějak povědomě, co to má znamenat?

Takže to prošlo... skoro. Prošlo to bez jejich procházky, jen s její, ale příště to neprojde, na to vezmu jed!

Rozdílný přístup

Rád si dopřeju dřímotu po obědě. Spánek nikdy netrvá dlouho, pejskové přijdou a dávají najevo, že mají jiné představy o průběhu odpoledne.

Nora se mě zlehka dotkne čumákem a pak vrtí tělem jako bajadéra, a celkový vektor jejích tanečků směřuje k východu. Je to složitý soubor pohybů, něco jako Labutí jezero, ale ve psím podání.

Pak se ozve rachot, do místnosti vběhne Gari, skočí mi tlapami na břicho a lízne mi nos.
Dva různé projevy, obsah stejný: přestaň se válet, jde se ven.

Tak jo.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



zpět na článek