Gari je zlobítko, Nora je hodná, to je zavedená diferenciace v naší smečce. Tedy, zlobítko. Je podnikavá a podnikaví posunují hranice. Lidé i pejskové.
Snažím se o rovnoměrnou distribuci přízně. Misku dostává první Nora coby služebně starší, ovšem obsah misky je totožný, teď, když už je Gari dospělá. Tohle je snadná distribuce přízně. Někdy je to problematičtější.
Sedím u počítače a pracuju. Hodná Nora je na svém pelechu a podřimuje, občas mě pozoruje. Gari je někde na cestách po baráku. Načež přijde a přinese mi pytlík psích ňamítek. Jak se dostala do skříně a jak pytlík ukořistila? Věru nevím. Je tu s pytlíkem v tlamě a upírá na mě důvěřivé oči.
Otevřu pytlík, dám jí ňamítko. Pak vstanu a jdu k pelechu a dám další dobrotu Noře.
Za co? táže se její pohled.
Ani se neptej, odpovídám mlčky.
Rozdíl v přístupu
Babí léto vrcholí a odpoledne je u nás na zahradě ruch. Ljuba zahradničí, já se zabývám méně exponovanými činnostmi, teď zrovna natírám dřevěné obložení zdi kolem zahrady. Mimochodem , velmi si všímám, kolik dřevěných obkladů je všude k vidění na novostavbách. Majitelům a stavebníkům nakecali organizovaní zločinci v podobě architektů a stavitelů, že moderní nátěrové hmoty je zbaví starosti o údržbu. Všechno dřevěné se musí natřít jednou za tři roky, nejméně. Jinak to chátrá. Ale to jen mimochodem.
Takže Ljuba zahradničí a já natírám a pejskové?
Nora pomáhá. Žvejká klacek, leží mi pod štaflemi a nechává na sebe kapat luxol a tak podobně.
Gari leží na lehátku a přihlíží zpovzdálí.
Je to potvora líná.
Jenže není pokapaná Luxolem a nemusím ji utírat.
Udýchaný milovník
Ronny se při dnešní procházce soustředil na Noru – přitom býval vysazený na Gari. Ronny je sedmdesátikilový leonbergr, mladinký to mamut, desetiměsíční, jaksepatří statný.
Nora se chová při jeho dvoření jako toreador při býčích zápasech. Mohla by mu docela jednoznačně utéct. Ale to ne, ona je ráda, když se kolem ní valí a funí a doráží. V poslední chvíli uhne, s grácií, výsměšně. Ronny s vyplazeným jazykem vyrazí do prázdna.
Vypadá při tom směšně. Ale o to přece jde, viďte, dámy?
Migrace
Bylo to tak, že Gari i Nora měly své pelechy na té straně postele, kde spí Ljuba. Potíž byla v tom, že jedna i druhá usilovaly o to spát blíže k hlavě. Je to zřejmě hierarchicky záslužnější místo. Takže nastala změna – jeden pelech je na straně Ljuby, druhý na straně mé. U Ljuby spí Nora, u mne Nora. Takže jsou obě u hlavy a obě mají důvod ke spokojenosti.
Až na to, že uprostřed noci napadne Gari, jestli tam na druhé straně Nora pořád ještě je. Postaví se mi tlapkami na okraj postele a kouká. Zaženu ji do pelechu. Po chvíli vstane a jde se podívat. A nad ránem se nastěhuje Noře do pelechu.
Žádný systém není dokonalý. Toto je systém tak trochu migrační.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena