BEST OF HYENA: Hra o kostičku

Gari a Nora dostanou kostičku. Ljuba ji pečlivě rozpůlí, aby byla spravedlnost. Jednu půlku dostane Gari, druhá náleží Noře.

Gari si položí svoji půlku mezi tlapy a začne ji žižlat a okusovat. Nora svoji kostičku odnese na zahradu na neznámé místo. Potom se vrátí a pozoruje Gari, jak pořádá svoji kostičku.

Vše má svůj konec, i Garinčina kostička. Poté Nora velebně odchází na zahradu, po chvíli se vrací se svou kostičkou, usedne dva metry od Gari, položí kostičku mezi tlapy a jme se rozjímat: mám ji kousat, nemám ji kousat...

Výběrové čuně

Už se to stalo mnohokrát. Krajinou běží tré pejsků: Fanánek, Bertík a Nora. Otázka pro chytrou hlavičku: který z nich se nejvíc zprasí? Nora přece! Včera krajinou běží Nora s Gari. Běží víceméně spolu, protože hlídají jedna druhou, aby jí něco neuteklo. Jak je možné, že Gari doběhne domů čistá, kdežto Nora má na nohou bahenní holínky?

Dokud běhala s Fanánkem a Bertíkem, vysvětloval jsem si to rychlostí a průvodními jevy fyzikálními. Od jejích dlouhých, rychle kmitajících tlap odlétají bahenní částice s větší energií než od nožiček takového Bertíka. S nástupem Gari fyzikální teorie padá. Gari teď běhá přinejmenším stejně rychle jako Nora, tudíž není fyzikálního důvodu k rozdílnému výsledku. A přece jsou různé cesty psí fyziky.

Kariatida

Ráno to vypadá u nás následovně. Pejskové se vyčurají v koutě předzahrádky a pak se uvelebí j obýváku na svých křesílkách, kde čekají, až se nasnídáme. Poté jeden nebo druhý pán, tedy já nebo Ljuba, s nimi jde na první ze tří procházek dne. Tak je to vždycky, od nepaměti, tedy od těch tří měsíců, co k nám Gari přišla.

Včera snídáme a koukám, Gari na svém křesílku není. Aha, napadlo mě, šla nahoru do ložnice a válí se v posteli. Podnikl jsme přísnou výpravu, vejdu do ložnice a vida, Gari leží na svém pelíšku, hlavička jí sotva kouká nad okrajem postele a očička jsou nevinnost sama. Vždyť já tu jen tak ležím v pelíšku, pane! Dobrá, pokračuj, říkám a vracím se sdělit Ljubě, že Gari má svatozář.

Pak ale se už mělo jít na procházku a Gari byla pořád na svém pelíšku. Šel jsme ji tedy vyburcovat. Obešel jsme postel a objevil důvod, proč se zašila takto stranou: ukradla v kuchyni igelitový pytlík s kari kořením a statečně ho rozžvejkala a roztahala po pelechu.

Žráčka kari neboli kariatida.

Pán vzduchu vyšel

Po třech létech práce vyšel v sobotu první svazek mé trilogie Tajemství pěti světadílů nazvaný Pán vzduchu. V lednu 2015 bude následovat Pán země (už je to napsané) a v červnu téhož roku závěrečný díl Pán moří, který píšu.

Jde o sci-fi v žánru steam punk, tedy odehrává se to ve fiktivním devatenáctém století, kde jsou báječné supertechnické vynálezy, vše na parní pohon (a na vulkanit...). Navazuju zde na dílo Julese Verna a jde tu o největší zápas s padouchem ohrožujícím samu existenci světa. Jak jinak! První díl se odehrává v Evropě a Americe , druhý v Africe a v hlubinách Země a třetí bude v Asii (to právě píšu) a Austrálii. Antarktidu Verne nevnímal jako samostatný kontinet a toho se držím i já.

Tady dole na fotce držíme knížku s programovým ředitelem Ondřejem Müllerem, který má na knize nemalou zásluhu, to on si vymyslel Verneffky, osm převyprávěných verneovek, a moje Tajemství na Verneffky přímo navazuje. Takže jsme na Světu knihy knížku pokřtili a od pondělka pokračuju v práci. Uvažujeme i o převodu do comicsu, ale to je věc (snad) nepříliš vzdálené budoucnosti.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena

*********************************************************************
PÁN VZDUCHU
V Nakladatelství Albatros vyšel román Ondřeje Neffa Pán vzduchu.
První část třísvazkového cyklu Tajemství pěti světadílů přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem. Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů.