28.3.2024 | Svátek má Soňa


TEMELÍN: O té hrozné havárii

6.3.2007

Minulý týden byla veřejnost seznámena s novou poruchou, která se stala na Temelíně v noci z 26. na 27. února. Tu noc jsem na elektrárně sloužil, a tak mám informace přímo z první ruky. Měli jsme za úkol naplnit jeden systém havarijního chlazení reaktoru, jehož součástí je čerpadlo a to bylo čerstvě po generálce. Nutno podotknout, že to bylo na prvním bloku, který je odstaven pro výměnu paliva.

Když byl celý systém pečlivě obhlédnut a byly nastaveny všechny armatury tak, jak to přikazovaly příslušné dokumenty, bylo zahájeno plnění vodou. Ještě podotýkám, že příslušné zařízení je ve sklepě reaktorové budovy, v samostatné kobce.

Po nějaké době plnění se ukazovalo na hladinoměru nádrže speciální kanalizace, že tam něco natéká. A pravděpodobně tedy není plněný systém těsný. Byla udělána kontrola a ta následně objevila otevřenou armaturu na trase odvzdušnění ucpávky čerpadla. Tato armatura měla být uzavřená, ale nebyla. Strojník při kontrole zkoušel armaturu dovřít, ale ani se nehnula. Vyhodnotil to tak, že armatura byla již předtím uzavřena. Ve skutečnosti ale byla po ukončení prací na čerpadle velkou silou otevřena. Po tomto zjištění se ji podařilo „silou dvou mužů“ stočit z plně otevřené polohy a potom už bez problému uzavřít. Na tomto typu armatury bohužel není vidět, je-li otevřená, nebo uzavřená. Zkušenost do budoucna!

Po uzavření armatury byla nerezová podlaha místnosti opláchnuta vodou, protože uniklá kapalina byla roztokem vody s kyselinou boritou. Radioaktivita této vody byla cca 10000 Bq/l, což je přibližně pětkrát tolik, než je radioaktivita skotské whisky. Nebo je to přibližně tolik, jako je radioaktivita radonových koupelí v lázních Jáchymov. Když byl ukončen oplach podlahy, pokračovalo plnění systému.

Tolik tedy popis oné „strašné“události. Nutno dodat, že uniklá kapalina je na jednu stranu ostudou, protože se to stát nemuselo. Stačilo by dodržovat pravidlo, že plně otevřený ventil se o kousek stočí zpět. Stalo se… Na druhou stranu na všech jaderných elektrárnách by podobná událost zůstala za zdmi fabriky a řešila by se pouze v rámci podniku. Ne však na Temelíně!

Protože únik byl větší než jeden kubík (přesně 2 m3), podléhá tato událost oznamovacím povinnostem, ke kterým jsme se my – Česká republika – zavázali v tzv. Dohodě z Melku. Jako na potvoru několik hodin po tom, co jsem o události referoval v hlášení směnového inženýra a odebral se po noční směně do postele, přijel do Prahy nový rakouský kancléř a jednal s naším premiérem. Pro jakoukoliv světovou jaderku by to nebyl problém, ale Temelín je Temelín. Ohlašovací povinnosti na podobné události máme do 72 hodin. I přesto, že se podařilo vše vyšetřit, sepsat a poslat do Vídně za 50 hodin, zvedl se v Rakousku opět obvyklý cirkus.

Kancléř Gusenbauer se ptal, jak to, že se o události nedozvěděl už v Praze? Jeden zástupce rakouské strany zelených to dokonce hodnotil jako „možný nepřátelský akt“. No a aktivisté započítali Temelínu další poruchu a budou ve středu opět blokovat přechody. Čtyři.

U nás sepsaly Jihočeské matky spolu s dalšími spřatelenými sdruženími tiskovou zprávu a poslali řediteli Temelína smirkový papír na „ošetření“ politého, a tudíž rezatého materiálu. (Asi jim nemá cenu vysvětlovat, že voda vytekla na nerezovou podlahu a pomocí hadice byla opláchnuta do kanálu. Opět nerezového…). Některá česká média psala o „mimořádné události“. Z hlediska laického je to jedno, ale pro vaši představu, mimořádné události mohou mít tři stupně. I ten nejnižší na Temelíně znamená například prasklou trubku primárního kruhu a dochlazování reaktoru pomocí havarijních čerpadel. A následnou několikaměsíční odstávku bloku a opravu zařízení…

Čtenáři mohou říci, že si za to všechno můžeme sami. Pravda. Za prvé nám nemá co utíkat voda (provozákům na Temelíně) a za poslední jsme neměli pravděpodobně s Rakušany žádnou Dohodu z Melku uzavírat (naši politici). Na postoji Rakušanů k Temelínu to stejně téměř nic nezměnilo a my jenom házíme hrách na zeď.

Vůbec, když se nad tím člověk zamyslí a podívá se na situaci z odstupu, z větší vzdálenosti od Temelína a rakouských atomových mindráků, tak je to prostě směšné! Zatímco se na světě dějí každý den katastrofy, vybuchují muniční sklady, hoří lanovky, umírají horníci v dolech atd., tak kancléř sousední „spřátelené“ země nás otevřeně kritizuje, že jsme mu hned po ránu 27. února neřekli, že nám někde vyteklo 200 kbelíků vody, která skončila na nerezové podlaze a potom v nádrži, které je tam pro takové účely projektově instalována.

Jak říkám, směšné! A nebo spíš k pláči?

Osobně jsem se domníval, že Dohoda z Melku bude letos uzavřena, vyhodnocena a dále budeme Rakousko informovat stejně, jako provozovatelé všech ostatních jaderných elektráren v okolí našeho jižního souseda. Ale chyba v mé úvaze! Naopak! Premiér Topolánek slíbil svému rakouskému protějšku, že vytvoříme meziparlamentní komisi, která se bude zabývat problematikou bezpečnosti Temelína.

Takže opět spousta pracovních setkání, spousta odborných materiálu, nadstandardních informací… A jak to skončí? Nejspíše tak, že Rakousko bude nadále trvat na svých nevyřešených bezpečnostních otázkách, my budeme nadále říkat, že se elektrárna nevymyká ze srovnání s ostatními elektrárnami, na Temelíně se budou dále střídat mezinárodní komise a rakouští extrémisté budou dále blokovat hraniční přechody.

Ostatně, když jsem u těch extrémistů, pan Pavlovec, o kterém jsem tu již několikrát psal, stále uvádí nepravdivé údaje ve svých zprávách. A to i potom, co jsme poslali o jeho praktikách otevřený dopis jeho zaměstnavatelům do hornorakouské vlády a oznámili to i vládě spolkové ve Vídni a některým českým ministrům (zde: Došla nám trpělivost). Pavlovec se nechal přes ČTK slyšet, že na tento „pamflet“ odpovídat nebude. V závěru zprávy ČTK potom uvádí, že "na vážnosti situace nic nemění ani opravené údaje". Je pravda, že pokud pan Pavlovec opraví své údaje, nebude to mít vliv na kvalitu paliva pro Temelín. Jenže o to tu přece nešlo a nejde!

Šlo tu, jde tu a půjde tu o to, aby Radko Pavlovec přestal lhát. To bychom však po něm chtěli moc…

Pokud se pan Pavlovec stane členem nebo poradcem zmíněné nové meziparlamentní komise pro zkoumání Temelína, může to být docela zajímavá perlička. A nelichotivá vizitka pro naši ústupnickou politiku ve věci Rakouska a Temelína.

Dostali jsme facku, nastavíme přeci druhou tvář! Vždyť jsme sousedi…

Jihočeští taťkové