19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Tanec skřetů

12.7.2018

Možná je poštípala moucha tse-tse, možná propadli nějakému davovému šílenství, rozhodně ale děje v poslanecké sněmovně pozorovateli nepřipadaly jako počínání příčetných lidí. Přitom všechno bylo jasné a mohlo to skončit před polednem. 

Nejdřív vystoupil Miloš Zeman, označil novináře za blbce, pak dal najevo, že by Rusové měli dostavět Temelín a že kanál Odra – Dunaj si přál Karel IV., a tedy i jeho přímý následovník, rozumějme on sám. Po něm půldruhé hodiny Andrej Babiš sliboval ráj na zemi. Mohlo následovat předem domluvené hlasování a vznikla by vláda složená z no name figur, přičemž donedávna neznámému Hamáčkovi svěřena dvě klíčová ministerstva, vnitra a zahraničí, a spravedlnost nacpána pánovi, který zrovna šel kolem, když stávající ministryně musela odstoupit kvůli zfalšované diplomce o chovu králíků.

To vše je dostatečně groteskní a mohlo to být završeno před polednem a celá ta parta by se mohla rozjet na prázdniny. Místo toho nastal maraton žvástů o trestně stíhaném premiérovi, o konci demokracie a o návratu komunistů k moci. Obzvlášť nepochopitelný je smysl toho všeho. Opravdu si paní Němcová myslí, že jí a její straně prospějí exkurze do mučírny, ve které starý Grebeníček trápil politické vězně? 

Každý, kdo se o věc zajímá, včetně voličů ODS, dobře ví, že tento stát nebyl schopný dostat estébáka Grebeníčka před soud, natož ho odsoudit a potrestat. Součástí neschopného státu už byla v té době i paní rozhořčená Němcová. Jaký smysl má rozmazávat tu věc v roce 2018? Komunisty jste nedokázali zakázat v roce 1990, kdy pro to byla výrazná vůle v obyvatelstvu. Ani nás to nenapadlo, připustil v těchto dnech Petr Pithart. Bodejť by napadlo, když nastupující politická garnitura byla víc než napůl s komunistickou minulostí. Není tedy směšné se bušit v prsa teď, v roce 2018?

Vrchol pokrytectví je ale jinde.

Komunistům dali červenou kartu voliči. Dali jim nejhorší výsledek od roku 1921, kdy byla založena tato zločinecká organizace, pátá kolona ruského krvavého režimu. Ocitli se v propadle, kam je voliči poslali? Kdepak, pravý opak nastal. Jako pilní bobři pracovali političtí giganti na tom, aby dotlačili komunisty k moci a tím aby „ukázali, co je Babiš zač“. Místo odpovědného politického uvažování a jednání jen žvásty a floskule. No a máme ten výsledek, vládu s podporou komunistů. Díl odpovědnosti mají všichni, kdo celý den do půlnoci žvanili o konci demokracie. Mohli tomu zabránit, trvale.

Jen jedno je ta tom všem podstatné – co na to v blízké budoucnosti řekne volič. Vzedme se vlna lidového odporu proti Babišovu ANO? Zatím to na to nevypadá. Preference ANO rostou. Demonstrace před sněmovnou čítala na stovky hlav. To na happening majitelů Harley Davidson přišlo lidí víc. Řešení je jinde, než ve sněmovní rétorice: vyhrajte ve volbách a pak nebudete muset exhumovat mrtvé Grebeníčky a dělat exkurze do mučíren.

Babišova vláda rozhodně není dobrá: samá neznámá jména, nikdo zajímavý, imponující, důvěru vzbuzující. Nic převratného se od ní nedá čekat, bude to klasická udržovací vláda. Sestřelit půjde jen těžko, ale i kdyby, jakou profesor Fiala s Němcovou po boku nabídne alternativu?

Kolem vznikající špatné vlády křepčili do půlnoci indiánský tanec rozdivočelí političtí skřeti.

Nebyla to pro naši zemi povzbuzující podívaná.

Aston Ondřej Neff