24.7.2016 | Svátek má Kristýna






SVĚTOVÁ EKONOMIKA: Psychopatické osobnosti...

10.8.2011

... a jejich význam v dobách revolučních

Vezměme za základ dvě skutečnosti:

1) Světová ekonomika a také rovnováha je dnes poněkud… jak to jen říci slušně.. “vepsí“ či lépe řečeno ve slepé uličce.

2) Rozvoj internetu nám dává obrovskou možnost získávat veliké množství informací donedávna ještě zavřených v knihovnách či archivech.

Pád amerického dolaru a v podstatě také eura spolu s rostoucí silou Číny nás staví do naprosto nové situace. Prvně tato křesťansko-technická civilizace zažívá naprostý šok. Ztrácí v každém směru. Ovšem dohání ji čínská moderní civilizace, která je jen jinou, moderní variantou našeho euroamerického způsobu života. Tuhle skutečnost všichni strašně zatajují, protože to převrací všechny ideologické poučky, na kterých vyrostlo naše evropsko-americké sebevědomí. Takže si ne a nemůžeme přiznat, že dnešní Čína je vlastně náš obraz někdy před 150 lety. Centrální vláda, stranická „šlechta“ (v USA „zakladatelé“), tvrdé životní podmínky, výchova k samostatnosti, k píli a jisté bezohlednosti.

Pravdu má nejprve síla a teprve potom „gentlemanská dohoda“. Ovšem jen mezi „gentlemany“ a příslušníky vyšší vrstvy. Práce od rána do večera, žádná jistota. No, jen si račte přečíst některý ze starých románů či novinových článků - o filosofických traktátech nemluvě. Dnešní Čína je naše minulost a zároveň naše budoucnost.

Co tedy budeme dělat my?!

Podíváme se, co nám kdo poradí:

„…Pokud jde o naše vlastní hospodářství příštích deseti let, je nutno, abychom sundali růžové brýle, jimiž nás klamou četní snílkové, a podívali se odhodlaně do tváře pravým skutečnostem. Pak zjistíme, že nám hrozí čtvero velkých nebezpečí. Prvým je skutečnost našeho revolučního kvasu.

No, možná bych použil jiný výraz, ale politická a ekonomická revoluce je skutečně „kvas“. Většina velkých firem má větší sílu než mnoho států, a to i těch největších. Co že to říkal stařičký Marx? Že kapitalismus se vyvine v „imperialismus jako vrcholné stadium kapitalismu"? No a co když se jen spletl v tom, že těmi „imperialisty“ nebudou státy, ale firmy a... celosvětová politická hnutí určující skutečný chod světa.

Autor dále pokračuje: „Takový kvas vynáší vždy na povrch mnoho lidí nezkušených, polovzdělaných, poloúchylných, ano i vyslovené ničemy.

Kdežto neschopní a ničemní obvykle záhy opět zapadají, lidé poloúchylní získávají oblibu nezkušených davů a vykonávají v časech společenských přerodů mocný vliv. Jsou to (oni a jejich následovníci)obvykle nadšení a průbojní fanatikové, kteří vidí vše zjednodušeně a kteří svými výstřednostmi, dravostí a násilnickými sklony znechucují vposled i snahy a úmysly nejušlechtilejší.

Poloúchylné a nevzdělané lidi známe u nás třeba z doby, kdy byli na místa ředitelů továren vybírány „dělnické kádry“, právnické fakulty se studovaly stylem "za půl roku maturita a za rok titul JUDr". Dále ovšem autor přesně rozeznává jejich činy a následky těch činů.

„Jsou to oni, kdo nerozeznávají, co je možné a co nemožné a kteří jsou přesvědčeni, že lze mocí prosadit a zajistit cíle, které jsou v rozporu se stavem vzdělanosti a smýšlení většiny národa.„ Soudruzi v tom byli dokonalí, těm díky tomu, že bylo z čeho krást, vydržel tento systém u nás 40 let – i když jej po dvaceti letech přeci jen poněkud reformovali. Ovšem výsledek?

„Žádný div, že jejich působení končí nesvobodou, přetvářkou, znechucením, hospodářským úpadkem a úplným rozvratem revolučního snažení. Jsou to tito poloúchylní výstředníci, kteří (často) nechtíce způsobují většinu nezdarů revolučních převratů. Dodal bych nejen poloúchylní, ale také neskutečně drzí a nafoukaní a přesvědčení o své genialitě.

Vzpomeňme, jak my jsme dospěli jednou od Husa k Lipanům a úplnému porobení českého sedláka, jak národ francouzský skončil své osvobozenství Napoleonem a Němci svoji sociálně demokratickou vládu nacistickou hrůzovládou. Lidé tohoto druhu mohou vážně ohrozit všechno naše obrodné hospodářské úsilí. Musíme se proto včas postarat, aby zmizeli opět do podzemí...“

Bohužel, autorovi se jeho přání jaksi nevyplnilo. Naopak, ti nezkušení, polovzdělaní, poloúchylní, ano i vyslovení ničemové vedli u nás doma politiku od roku 1948 do roku 1989. Shora uvedené citáty jsou totiž z knihy ekonoma Františka Vodseďálka "DOVEDEME TO?" s podtitulem „Příspěvek k úvahám o úhradě našich válečných škod“. (Melantrich, Praha 1946, stran 213. Úryvek je z kapitoly „Jak se na příští světovou krizi připravíme?“ na str. 183.)

Nemáte pocit, že zažíváte nějaké déjà vu, doslovně "něco, co jsme již viděli či zažili", a to zkušenost pocitu, že dotyčný člověk již viděl nebo zažil podobnou situaci jako současnou, i když přesné okolnosti předchozího události jsou nejisté, ale bylo by možné si je představovat podobně?

Podíváme-li se na historii, víme, že mladičtí marxisté u nás vedli vzrušené diskuze, zda není protilidové na semaforech stát na „červenou“, když je to barva revoluce, rozorali meze, protože jako nevzdělanci nechápali, na co jsou. Jejich potomci v šedesátých letech „meliorovali“ celý stát a dnes se divíme, že máme jednu potopu za druhou (milí novináři, co psávali o melioracích – tedy odvodnění a zrušení mokřin a „zbytečných rybníků“ jako zázraku socialistického zemědělství - jsou dnes zticha, jako by oni nic, a strašně se diví, jak je to možné - ty záplavy).

Po náhlém a na západě intelektuály nečekaném rozpadu bloku SSSR došlo opět k revoluční situaci a opět se objevili nezkušení, polovzdělaní, poloúchylní, ano i vyslovení ničemové – česky řečeno „mašíblové“,kteří ve své omezenosti a nevzdělanosti dovedli západní svět až tam, kde je. Americké nápady, že každý lempl anebo tupec musí mít vlastní dům, že nejdůležitější je starat se o alkoholiky a tupce a lenochy, jak to předvádí Evropa, jásání na „exotičností“ cizích náboženství… Mimochodem, už i Beatles blouznili nad „mírumilovností hinduismu“, protože byli tak nevzdělaní, že si nepřečetli ani dějiny Indie a Pákistánu, kdy mírumilovní hinduisté vraždili muslimy po desetitisících a ti jim to vraceli stejnou měrou.

Nakonec toto blbstí vyvrcholilo ekonáboženstvím kombinovaným se „sociálním státem„, což ekonomiku Západu naprosto rozložilo

Hlubinný psycholog doktor P., kterého jsem požádal o komentář, k tomu dodává: „Jak dějiny ukázaly, autor nebyl žádný ekonomický „fachidiot“, ani „narrowminded“ vědátor, ale člověk, který si byl vědom významu osobnosti v dějinách. Poválečný vývoj jsem zažil a s o to větším respektem hodnotím autorovu odvahu a jeho nesmírně pronikavý postřeh týkající se úlohy osobnosti v dějinách a abnormních osobností zvláště. Je o to pozoruhodnější, že jej formuloval ekonom...“

Pak je ovšem otázkou pro psychology, proč jsou to dnes zase ekonomové, kteří upozorňují na nebezpečí toho, co „polovzdělanci,, poloúchylní i ničemové“ opět provádějí s lidstvem. Psycholog říká dále: „Ohlédneme-li se dnes jak o šedesát let, tak o necelých dvacet let nazpět, zjistíme, že úloha těchto abnormních osobností je zřetelná a často velmi tragická.

Původní autor František Vodseďálek si v knize povzdechl: „Žel, že nemáme žádné studie o mocném vlivu lidí tohoto druhu na vývoj lidských dějin v dobách převratů, abych na ni mohl odkázat.“

V tomto se autor mýlil. Jak konstatuje hlubinný psycholog P.: “Tato literatura existuje, ale není čtena a veřejnosti známa a její poznatkové důsledky jsou ve společenském životě prakticky nulové. Ale to by stálo za delší pojednání."

Souhlasím.

A aby se čtenář nemusel obávat že jej ranní mrtvice při četbě „zasvěcených“ článků o výhodách větrníků, fotovoltaiky i jakoby „přírodu ochraňujících„ zprávách o aktivistických zelených idiotech na Šumavě a jejich „ničemných“ politických přátelích, doporučuji přečíst si od MUDr. Koukolíka knihy „O nemocech a lidech“, „Hádala se duše s tělem“ a pro ty, co mají raději lehčí četbu, pak knihu televizních esejů „Jádro“.

Já autora osobně neznám, v jeho nakladatelstvích nic nevydávám, mně to jen dodává pocit duševní rovnováhy.



Diskuse


P. Skřivan
2:33
11.8.2011

J. Sinnreich
18:55
10.8.2011

F. Pavlis
15:48
10.8.2011

počet příspěvků: 4, poslední 11.8.2011 02:33









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.