Mezinárodní měnový fond se nechal před pár dny slyšet, že prý „oslabování čínské ekonomiky a nynější propad čínských akciových trhů nevěstí žádnou krizi a jde jen o projev nezbytné adaptace“.

Hm. To je asi jako říct, že houkající policejní Passat za vaším zadkem nevěští žádný problém, jde jen o nezbytnou reakci na dvoustovku naměřenou policejním radarem. Pozoruhodný smysl pro humor v případě nadnárodní organizace. Víc by mě ale zajímalo, kde MMF byl v době, kdy já (třeba i na tomto místě) varovala, že čínské akcie jsou krutě přehřáté a musí přijít jejich propad.

Ale smysl MMF pro legraci mě nepřekvapuje. Svůj brilantní cit pro vtip prokázal už o několik týdnů dřív, když se nechal slyšet, že on svá pravidla neporuší a nepůjčí Řecku, jelikož smí půjčovat jen tam, kde se dá předpokládat splacení (a Řecko svůj předešlý úvěr od MMF rozhodně řádně nesplatilo). Ale současně MMF vybídl eurozónu, aby ona ve stejném případě svá pravidla porušila. V jakém paralelním světě žil MMF v roce 2011, kdy žádal pro sebe od evropských zemí půjčku, aby tyto peníze mohl obratem poslat Řecku? Já tehdy proti půjčce (třeba i na tomto místě) brojila, ČNB proti půjčce brojila, řekla bych, že spíš nadpoloviční většina obyvatel ČR tehdy proti půjčce brojila... jen česká vláda sklopila slechy a půjčku přiklepla – aby Řecko o čtyři roky později začalo dělat MMF se splácením potíže a MMF se tvářil náramně překvapeně. (Příslušná česká vláda se už překvapeně tvářit nemohla, neb tou dobou již byla v propadlišti dějin.)

Selská logika by řekla, že vtipálky z MMF bychom měli brát trochu s nadhledem. Obyčejná selská logika to ale má dost těžké. Pověst MMF totiž zastiňuje jeho činy. Jeho aura superexperta na všechno je neprůstřelná a členství v něm je „povinně dobrovolného“ typu.

Je však načase připustit si, že MMF řecký případ krutě nezvládl. Této zemi nikdy neměl půjčit, nechtěl-li porušit svá pravidla. (Pravda je taková, že pravidla dokonce byla těsně před půjčkou Řecku účelově změněna, aby půjčku vůbec umožnila, ale i tak se MMF stále pohybuje na jejich hraně.) A můžeme jít ještě dál. Podíváme-li se na přehlídku „úspěchů“ MMF v mnohých jiných zemích, je načase ptát se, zda MMF a další podobné organizace nezrušit.

Mám čím dál intenzívnější dojem, že jejich hlavní funkcí je dnes hlavně vytvářet dobře placená a ještě lépe zašitá úřednická místa. Jako třeba v případě OSN. Jestli nasazovat na MMF se nenosí, pak nasazovat na OSN hraničí s urážkou veřejného činitele. Jenomže co si myslet o poslední výzvě OSN? Podle ní by Nizozemsko mělo zrušit postavu Černého Petra, jenž podle tamních tradic pomáhá Mikulášovi nadělovat dárky, protože to prý mnoha „lidem afrického původu“ může připomínat otroctví.

Všímáte si? Už je dokonce na hraně i použití slova černoch. Podobně jako se u nás před časem začalo považovat za neslušné použití slova cikán a bylo nahrazeno slovy „obyvatel romského původu“. Je to sice jedno a totéž, ale v jednom případě se vždy tváříme, jako že jsme barvoslepí a nevidíme barvu pleti. Je snad dobrý zrak známkou rasismu? Probůh, rasismus je přeci v něčem úplně jiném!

Rasismus je pocit, který mají někteří lidé zažrán pod kůží, že jejich původ je z nějakého prapodivného důvodu „nadřazený“ původu jinému. Rasismus je vlastně uznávání principu kolektivní viny – narodil ses s jiným původem, proto jsi horší. Rasisté mohou tento svůj pocit třeba i šikovně skrývat, takže o něm dlouho nemusíme vědět, aby pak vyplaval na povrch, když to zjitřená situace ve společnosti začne považovat za přípustné. Nemohu si pomoci, ale mám bohužel dojem, že právě tenhle skrytý rasismus v naší společnosti právě teď sílí - a drahně se mi to nelíbí. Ale současně úplně chápu, kde se bere. Nejde zdaleka jen o imigraci. Mohou za to krom jiného i právě podobné organizace jako OSN. Ty sice na první pohled proti rasismu brojí, ale ve skutečnosti jako vedlejší efekt docilují pravého opaku.

OSN si totiž neposvítilo jen na Holanďany, ale i na Čechy. Nám zase vytklo segregaci Romů a islamofobii ve společnosti. Kritizuje nás třeba za to, že je u nás příliš vysoká nezaměstnanost Romů. Silně to připomíná nedávný případ romské agentky-provokatérky nasazené ombudsmankou při fiktivní žádosti o podnájem. Soud nakonec rozhodl, že majitel má právo pronajmout svůj byt, komu chce, a že řízená provokace to nemůže změnit. Nicméně zdá se mi, že tohle rozumné rozhodnutí je jen jedním z mála záchytných bodů v záplavě rádoby-korektnosti. K čemu totiž tohle vynucené vyhrocení povede? K tomu, že i ten, kdo by dříve Roma či Muslima zaměstnal, teď raději bude nenápadně vymýšlet důvody, jak se tomu vyhnout, protože bude cítit, že by se tím při stávajícím naladění společnosti pohyboval na minovém poli.

Psychologové vědí: Zatlačíš, a tvůj protivník zatlačí zpět. Chceš-li protivníka někam dotlačit, musíš tlak snížit a najít jinou cestu. OSN na nás tlačí, abychom prý nebyli xenofobní. Vsadím se, že Češi v odpovědi zatlačí zpět a xenofobie vzroste. Rasismus nelze vymýtit násilně, příkazem, protože nařízení nepovede ke změně cítění. Koneckonců i ve mně přihlouplá výtka OSN probouzí jakýsi těžko definovatelný pocit vzdoru.

Tak vám nevím – nepomohlo by zrušení OSN, MMF, WB, EIB a dalších vylepšit pacifismus...?

Převzato z Sichtarova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky

Autorka je ředitelka společnosti Next Finance s.r.o.