18.6.2019 | Svátek má Milan


SVĚT: Význam pokožky, váha jinakosti

15.1.2019

V Číně domorodci nechápali, jak my, bledí, chlupatí, dlouhonosí barbaři se mezi sebou rozpoznáme, když jsme tak zoufale stejní. My se rovněž divíme, jak to mezi sebou zvládnou oni rákosníci, žlutí mravenci, totožná to verbež, že ano. Jedno léto jsem bydlel v Nových Butovicích. Vlezu s manželkou do výtahu a s námi tam pár těch Vietnamců, kteří však byli Číňané a zrovna z fukienské provincie, rodiště té mojí polovičky. Spustila na ně místním dialektem, který se od mandarinské čínštiny liší asi jako čeština od albánštiny. „Co tu děláte?“ tuze se podivili. Řekla, že manžel tu kdysi býval zdejší, a na oplátku se zeptala, co je přivedlo do České republiky. „Tohle je ideální země, tady neplatí vůbec žádné zákony,“ pochvalovali si.

Těžko se radovat z takového komplimentu, který už teď snad tolik neplatí. Však už prý stát šlape na paty prodavačům pašovaného zboží. A pokud dochází k páchání jiné zločinnosti, násilností, odehrává se výlučně ve vlastních řadách. Většinové obyvatelstvo nechávají na pokoji, na rozdíl od pozornosti, které se jí dostává od všelijakých slovanských bratrů. Před těmito asijskými podnikavci smekám. Dovedl by si někdo představit, že Češi z kulturního centra Evropy by dokázali proniknout na opačný konec světa, tam by zvládli místní řeč, prosadili se v hospodářském životě, přímo prosluli svou maloobchodní zdatností? Že by Číňané, Kambodžané a Laosané pílili přes hranice nakupovat u ekonomicky a lingvisticky zdatných Čechů a Moravanů, poněvadž jsou nejčilejší, nejochotnější, nejlíp se vyznají a dovedou?

-- - -

I v České republice dost známý americký ekonom Jeffrey Sachs není jediný, kdo pokládá hospodářský vývoj Číny za ten zcela nejznamenitější v dějinách: stovkám milionů lidí se již podařilo vymanit se z chudoby. Čína se stala nejvýznamnějším průmyslovým kolosem na světě, ženou se tam investoři, japonský gigant Sony tam teď vyrábí víc produktů než ve vlastní zemi. Fundamentální otázkou ovšem zůstává, jak může tak energická expanze země pokračovat v režii jedné politické partaje.

S tímto problémem se nemusí potýkat Indie, druhá nejpočetnější země světa (1 miliarda lidí), a tedy i největší pluralistická demokracie. Po půl století soustředění na jakýsi státní socialismus a odvrácení od světa, což Indii hodně pozdrželo v porovnání zejména s Jižní Koreou a Tchaj-wanem, teď konečně došlo ke změně, notnému dohánění a již i předhánění. Značnou roli jak v případě Číny, tak Indie hraje jejich zahraniční větev – diaspora 55 milionů zahraničních Číňanů a 20 milionů Indů. Zatímco Číňané z vlastní iniciativy pronikali zejména jihovýchodním směrem, Indy spíš dirigovala britská koloniální ruka přivézt lacinou pracovní sílu zejména na plantáže s cukrovou třtinou – druhu lopoty, o níž původní domorodci nejevili zbla zájmu. A tak se britské imperium touto ekonomicky motivovanou emigrací postaralo o značné socio-politické komplikace v Natalu (Jižní Afrika), Mauriciu, Trinidadu, na ostrovech Fidži. Bez cizího popudu další 3 miliony odešly za vidinou zisků na Střední východ.

Tito Indové se uchytili v celkem 63 zemích a vypracovali se znamenitě. Roční příjem těchto 20 milionů se rovná 35 procentům příjmu jedné miliardy indického národa. Ve Velké Británii jsou mezi menšinami na prvním místě co do počtu (1,5 milionu) a též průměrného příjmu. V USA (1,7 milionu) mají o polovinu vyšší příjem, než je národní průměr. (Z nich 60 procent pochází ze státu Gudžarátu a tito gudžarátští již jsou manažery snad 80 procent všech amerických motelů, jak jsem si několikrát osobně ověřil – asi jako kdyby takto zdatně mezi zahraničními Čechy zazářili Chodové či moravští Hanáci.) Vynikli jako politici (např. sir Shridath Ramphal, ministr zahraničí Guayany, či Mahnedra P. Chaudhry, bývalý premiér Fidži), jako vědci, jako laureáti Nobelovy ceny (ekonom Amartya Sen, spisovatel V.S. Najpaul).

Zatímco zahraniční Číňané přispívají staré vlasti investicemi ve výši 60 miliard dolarů ročně, Indové tak činí jen jednou miliardou. V lednu 2003 došlo v New Delhi k světovému sjezdu zahraničních Indů, též se záměrem pozměnit tento stav věcí. Účastníci, jako například dr.K.T. Shah, lékař z Texasu, si stěžovali na byrokratické překážky, které jim zabránily darovat rodné zemi nákladné nemocniční vybavení – čili přesně totéž, s čímž zápolili začátkem devadesátých let čeští dárci, než je marná snaha uondala a ochota dobré vůle pominula. (Také v Praze se už několikrát konal sjezd zahraničních Čechů za nulového zájmu medií a veřejnosti. Nebyl zájem vyslechnout a třeba si nechat poradit od úspěšných podnikatelů českého původu. Vůbec to nejsou nějací žabaři, i když se nevyrovnají maďarským uprchlíkům kalibru finančníka George Sorose nebo Andy Groveho, zakladatele kolosu Intel, rovněž miliardáře.)

Na většině amerických univerzit vedou Číňané a Indové v počtu zahraničních studentů. Nebaží po vzdělání v humanitních a společenských vědách či případně pavědách, ale v praktickém byznys managementu a obtížných technických disciplinách. A s perspektivou slibné kariéry před očima, každý usiluje důkladně se seznámit s počítači. V USA písmena I.T. – Information Technology – zaměstnávají 5 milionů lidí a přitom jsou zdrojem celé jedné třetiny hospodářského růstu v zemi. Z těch pěti milionů víc než jeden milion přišel odněkud ze zahraničí a na tomto přílivu odborníků největší podíl má Indie. V kalifornském Silicon Valley 30 procent všech software engineers je z Indie a management 750 společností je v rukách Indů. Silicon Valley je už řadu let Mekkou pro graduanty. V roce 2000 tam odhadem přišlo 75.000 Číňanů a Indů.

Není to však surová loupež mozků. Jejich vlast je všechny nemůže absorbovat, racionálně využít, a americké imigrační úřady pořádně ztrpčují naděje zájemcům (včetně těm z České republiky) o trvalý pobyt. Hledají se tedy všemožná řešení, mezi nimiž zvlášť populární je cesta k manželskému oltáři s ochotným domorodcem či domorodkou. Některé státy vyvíjejí iniciativu přimět své rodáky k návratu. Australská vláda vyhlásila program s rozpočtem 2 miliard dolarů v podobě grantů a daňových výhod. Tchaj-wanu se tak podařilo k návratu přilákat 50.000 zatoulaných synů a dcer. Taková snaha se však vůbec nedaří v občanskou válkou postižené Kolumbii a není co se divit.

Indie hodně získává exportem informační technologie a tyto zisky mohutně rostou: rok 1990 -150 milionů USD; 2002 – 4 miliardy; odhad pro rok 2008 – 85 miliard. (NYT, 1.4.00). Americký kolos General Electric si zřídil své největší výzkumné zahraniční centrum v jižní Indii v městě Bangalore. Před mnoha lety jsem tam byl na exkurzi ve vznikající industriální zóně. Tehdy kvetlo indicko-sovětské přátelství, v montážní hale migů jsem nemohl přehlédnout oltáříčky k poctě některého z početných bůžků. Teď tam G.E. zaměstnává 1.700 vědců a inženýrů. Moudré čipy do každého mobilního telefonu Nokia jsou z této dílny.

Jižní Korea, Tchaj-wan a teď přibývajícím tempem zejména Čína, hospodářsky rozkvetly exportem svého, lacinou pracovní silou chrleného zboží. Indie kromě laciné pracovní síly má i miliony vzdělané, plynnou angličtinou vybavené mládeže. Ta může poskytovat druh servisu, jehož zásluhou se z indických podnikatelů jako N.R. Narayana Murthy, šéfa firmy Infosys Technologies, stali ne milionáři, ale miliardáři. Stále nutno zařizovat, vyřizovat nespočetně telefonních požadavků. Jeden den po katastrofě 11. září 2001 jsem telefonoval na zasažený Manhattan zjistit, zda zdroj,odkud mi plynou peníze, ještě existuje. Vlídná slečna na drátě mě klidným hlasem ujistila. Na můj dotaz, jak to včera přežila, jsem se dozvěděl, že velmi dobře, neboť sídlí v Coloradu, tisíce kilometrů daleko.

A třeba mohla sedět v Bangalore, v Hajdarabádu, v několika těch pro Indii stále netypických enklávách. Poněvadž nesvědčí dobré pověsti podniku dávat v zaměstnání přednost zahraničním, a tudíž i značně lacinějším silám, proto se jim dostává instrukcí šálit případného tazatele. Řekněme, že jsem absolvoval menší bouračku, a tedy musím vyrozumět pojišťovnu. Zavolám a ozve se mi hlas: „Zde Jennifer Fitzgerald, co pro vás mohu udělat?“ To ale praví Laškmí Ganguli, která z rodné země nevytáhla patu, a pro případ, že klient bude příliš povídavý a dotěrný, mu vyhoví s rodinnou báchorkou, že je z Kalamazoo v Michiganu, že jeden její bratr je Bob a druhý je Bill.

Budu-li si doma v Americe rezervovat pronájem auta u Avise, transakce se nejspíš uskuteční právě v Bangalore. A přestávám vylučovat eventualitu, že při takové objednávce příště v Praze to půjde rovněž touž cestou. Třeba dlouho nepotrvá, než v pražské půjčovně automobilů, a nejen tam, bude ředitelovat některý z bývalých rákosníků, jimiž čeští patrioti tak upřímně pohrdali.

K O N E C



Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Diskuse


A. Alda
15:44
15.1.2019

A. Alda
15:39
15.1.2019

P. Harabaska
14:26
15.1.2019

J. Kombercová
20:42
15.1.2019

P. Svoboda
11:43
15.1.2019

K. Janyška
8:46
15.1.2019

počet příspěvků: 10, poslední 16.1.2019 12:54









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.