Celkem nedávno jsem narazil v časopise Euro 26 na zajímavou informaci. Ba přímo událost. Mimořádnou z hlediska lidstva, ekologie, čistoty a „matičky Gáji“, jak říkají zelení fanatici zeměkouli. Došlo k ní v Monte Carlu. O co šlo? Jistá, jinak celkem neznámá dáma ze Singapuru, vynálezkyně Olivia Lum, zakladatelka a majitelka společnosti Hyflux, obdržela ocenění Světový podnikatel. První žena a navíc z Asie! To je bomba! A čímpak si tato žena zasloužila takovou poctu? No, ničím jiným, než že uvedla do praxe něco, o čem se ještě donedávna mluvilo jako o nesplnitelném snu. Čištěním vody přes molekulární filtry či membrány (technické podrobnosti zde).

Účinně, relativně levně čistící téměř jakoukoliv vodu.. Takže byla uspořádána v Monaku veliká sláva. Přijel tem kdekdo.

Jeden by očekával, že se na místě sejdou hlavně zástupci grýnpísáků, zelených a jiných matek, že přijede sám veliký Al Gore či takový ten železniční inženýr z Indie, co staví koleje k bezuhlíkaté budoucnosti. (Ovšem „ten jeden„, co by to očekával, by musel být mimořádně naivní.)

Možná tam byli, ale v tom případě nějak poněkud hodně potajmu.

Ptát se, proč se neslavilo taky u nás a nikde se o tom prakticky nic nepsalo a ani zelený soudruh Liška ani Stropnický nenapsali nadšený článek třeba do LN, jak bude svět lepší, což je jistě jejich jediný zájem, že. Když už guru Bursík nejásá, páč se mu přihodilo něco, o čem naše babičky říkaly „tak dlouho se rouhal, až ho Pánbůh ho potrestal“ (v tomhle případě Matička Příroda). Lidsky panu Bursíkovi přeji uzdravení a v koutku duše doufám, že jej to poučilo.

Někteří aktivisté za zdravou přírodu ovšem přijet nemohli, protože by měli tak kyselé ksichty, že by zkyslo i biomléko podávané biodětičkám na doprovodných charitativních akcích, což už je dneska přímo povinná součást každého světového mejdanu. Proč? Protože jim tenhle vynález může zničit či ohrozit jejich celoživotní a dobře placený byznys při „zachraňování planety“. V tomto případě na úseku „vody pro všechny“. Protože „Boj a vodu“ je další připravený bezva byznys a místo na zajišťování dobře placených seslí, jak jistě lehce odhadnete ze stránek Bioklub.cz.

Čtěte si a jedno oko nezůstane suché (uveřejňujeme bez korektury): „Jakkoli se nám problém nedostatku pitné vody nezdá v našich zeměpisných šířkách tak palčivý, fakta mluví jasně – na naší planetě žije asi miliarda lidí, která nemají přístup k čisté pitné vodě. (Svatá pravda!) … Další děsivá statistika pak říká, že na světě zemře každých dvacet vteřin jedno dítě na následky nemocí, které se přenáší z kontaminované vody. (To už tak přesně zjištěné není, to je spíš PR, ale kontaminovaná voda je velký problém.) Právě tyto informace vyburcovaly hollywoodského herce Matta Damona k rozjetí nadace s příznačným názvem „H2O“ Africa. …. V jednom z projektů je např. možné přispěním už 25 dolarů darovat někomu v zemích třetího světa vodu na celý život. Existuje také speciální limitovaná edice lahví s vodou jejíchž zakoupením lze automaticky podpořit tuto nadaci. Více informací je pak na stránkách Water.org. Nedostatek pitné vody se totiž pomalu stává dalším globálním problémem, o kterém se zatím příliš nemluví. (viz organizace Water Partners). To je taky pravda.

Ovšem tímhle systémem putují peníze do rozvojových států už sto let a kde nic, tu nic. Ale jak je to úžasné vyzkoušené…. … lidé, nemají vodu, a tak my si založíme nadaci, vy nám pošlete peníze a pak už se neptejte, kam se ztratily - jako vždycky, když popíkaté hvězdy páchají dobro.

Ovšem, že by nějaký mladý s progresivní hérec či zpěváček-popíček uspořádal koncert a za vybrané peníze se někde podstavila fabrika na čištění vody, to jsem ještě neslyšel…

Vědkyně a podnikatelka byla oceněna v kruhu podnikatelů pod záštitou společnosti Ernst & Joung. V tomto případě za získávání čisté pitné vody jak z mořské vody, tak z vod odpadních. Vyřešila dlouhá léta nefunkční, drahý a v praxi nepříliš řešitelný problém. Ona to dokázala, ač mnohé moudré hlavy tvrdily, že to nejde. Vyřešila to nikoliv jen někde v laborce v jedné kádince, aby pak s vynálezem objela celý svět a uspořádala turné podporované OSN, UNESCO, Greenpeace atd. atd., jak bývá obvyklé. Čímž se prudce odlišila od momentálních „zelených“ zvyklostí.

Paní Lum místo toho uvedla vynález do běžného provozuschopného stavu a dnes její firma staví továrny na „výrobu pitné vody“ z „vody nepitné“ s využitím patentovaných specielních filtrů v Asii, Číně, na Blízkém východě a v severní Africe. To je ale lumpárna! Jak krásně mohli různí zelení aktivisté a progresivisté ještě padesát let blouznit o dovozu polárních ledovců do Emirátů a Austrálie, vymýšlet „úsporné programy“ pro Afriku, vozit tam letecky vodu v lahvích a za drahé peníze radit chudým státům, jak by se to mělo nějak zařídit. Třeba použitím nějaké té čistě ekologické a bezuhlíkaté metody. Za miliardy.

Dáma problém získávání vody vyřešila a uvedla v život. Mořské vody je na světě dost. Hurrááááá! Ovšem vyřešila to naprosto nepřípustným, neboť „nezeleným“ způsobem! Nedivte se. Nemá ani „břečťanovou universitu„, ani nestudovala na stipendium, a neposílala tudíž neustále nějaká hlášení a výkazy. Chudá dívka vystudovala za své peníze, ne za nějaké extra vymyšlené multikulti-gendero-zelené granty. Pak nastoupila do práce a pracovala a pracovala (už tahle představa musí mladé aktivisty děsit k smrti) a nakonec spáchala jeden z největších hříchů, při kterém musí i Liška dostávat rudou barvu. Založila ……poslouchejte dobře …ta hrůza…. soukromou kapitalistickou firmu, která skutečně, ale skutečně zlepšuje životní prostředí!!! Bez jakéhokoli schválení soudruhů z Komise OSN pro životní prostředí a vůbec podobných jiných.

To už je další rána pro naše milé ekologisty, kteří už uspořádali stovky konferencí s tisíci účastníků, tu někde v Indonésii, pak v Brazílii anebo kde, potom v Dánsku a vůbec furt někde. Kde se radí a radí a radí, jak už konečně to lepší příští bude příště lepší… A najednou podraz. Úplně, ale úplně neznámá ženská odněkud ze Singapuru, který ne a nespolupracuje na záchraně světa před uhlíkem, vodíkem, kyslíkem…pardon, doposud jen uhlíkem, že.. a ona si postaví továrnu na čistou vodu! A v ní začne dělat z odpadní vody... no nebojme se to říci, z vody z kanalizace - pitnou vodu. V Singapuru. Pak tam postaví další továrnu, na odsolování mořské vody.

A tihle odporní a vůbec negulturní a nedemográtycký Číňani, co ne a nechtějí podepsat všelijaký ty Kjótský protokoly a závěry, tihle Číňani kašlou na zachránce planety a raději řeší, že lidi nemají co pít, a tak si od kapitalisty nechají postavit obrovskou odsolovací centrálu v městě Tianjin (takový nezajímavý okresní město v centrální Číně, asi 14 milionů obyvatel).

A naši milí přátelé jsou zdrceni, protože nejvíc a úplně děsný na tom je, že její firma vydělala na tomhle byznysu 450 milionů dolarů! Bestie jedna kapitalistická! Zatímco my, zelení kluci a holky, co spolu mluvíme, jsme už měli naplánováno, jak utratíme nějaké ty miliardy dolarů, že abysme chudákům černouškům zajistili vodu. Sice se to ještě nepovedlo, ale určitě to jednou vyjde..

Tudíž je to hrozný malér. Kapitalistka bez politického požehnání zelených soudruhů vynalezne a realizuje levné a účinné odsolování a čištění vody - a ještě na tom vydělává! Nakonec i ty izraelský imperialisti a rasisti staví novou továrnu na odsolování mořské vody s plánovaným výkonem 300 miliard litrů vody ročně.

Chápete tu hrůzu? Ausgerechnet židi a Číňani!!!

Ofšem, přátelé, všem hrůzám není konec. I když neustále slyšíme, že technický pokrok již skončil a je neperspektivní, páč dneska jsou potřeba tyhle „hluboký myšlenky“. Ale co když se najde v někde na světě nějaká nezodpovědná osoba, která vynalezne třeba zařízení na rychlou a levnou výrobu elektrické energie?!? He?!? Malou skříň do sklepa, dáte tam tabletu a budete rok svítit a vytápět. A třeba to nebude ani na uran ani na jiný „atom“ a bude to levný a někdo, kdo má soukromou firmu a vůbec, ale vůbec není členem „klubu prodavačů ekologických odpustků“, bude mít miliardy, páč to vymyslí a pak si je odporně kapitalisticky vydělá a celá ta ekoparta si bude moci ty příšerné větrníky a fotovoltaické koncentráky nacpat do kecek.

Takže já děkuji sám za sebe i za ty lidi, kteří budou díky paní Lum moci pít dost vody a zalévat svá pole a zahrady. Jen kdyby bylo takovýchhle dam více. No, u nás asi moc nebude. Paní Olivia začala jako chudá. Moc chudá. A pochopila, že bez práce nejsou koláče. Že se musí moc a moc studovat a pracovat a pracovat. A stát Singapur jí to umožnil.

Naši evropští, ale i jiní „bílí“ studenti, ti „moderní a aktivní“, jak se zdá mají z práce hrůzu a raději pořádají semináře, chodí na diskusní kroužky a hlavně, hlavně přemýšlí, jak se při práci nezapotit. A tzv. vyspělá společnost se o ně stará. Však oni se v Evropě už byrokraté a aktivisté vyrostlí z vrstvy rádoby vysokoškolsky vzdělaných marxistů všeho druhu postarají, aby se tady žádná paní Lum neobjevila. Natož aby vydělala miliony. To tak!

Na páchání dobra tady máme jiný odborníky.