Píšu to jako aktuální zprávu k návštěvě izraelského premiéra. Zpráva o tom, že ČR hlasovala dne 29.11. v OSN "proti Palestině", se v médiích rozšířila rychle. Jak už to bývá, nedověděli jsme se, jak přesně zněla rezoluce Valného shromáždění OSN, ani to, jak vypadalo hlasování ČR v ostatních případech týkajících se Izraele. Pokroková část veřejnosti se chystá demonstrovat proti této politice, kdy ČR podporuje zdiskreditovaného služebníka amerického imperialismu, místo aby stála na straně palestinského lidu. Ale víme, jak opravdu hlasovala ČR v OSN? A vědí lidumilní kritici Izraele, co stálo v rezolucích Valného shromáždění OSN ze dnů 29.-30.11., za které bojují?

Nehlasovali jsme pro Izrael...

Po přestávce ze dne 19.11. se valné shromáždění sešlo k nové schůzi dne 28.11., kdy hlasovalo nejprve o podpoře sportu a nutnosti vzdělávat pro demokracii. Takže pokud jste to nevěděli, od 28.11. se má do školních učebnic vložit výchova pro demokracii a lidská práva. Následující den, 29.11., bylo na pořadu hlasování o Palestině, přičemž v programu bylo celkem sedm návrhů rezolucí.

Mediálně nejznámější je to první, o palestinské státnosti. V diskuzi vystoupil na podporu palestinského lidu např. zástupce Srbska, který mluvil o tom, že jde o palestinské právo na sebeurčení. Evropské země mluvily většinou ve prospěch přímého jednání mezi dvěma zeměmi. Lze to chápat jako nesouhlas s palestinskou taktikou obcházet jednání s Izraelem tím, že žádají o jednostranné vyhlášení "státnosti" v OSN bez ohledu na realitu. V diskuzi návrh rezoluce odmítlo např. Maďarsko, jehož zástupce ale oznámil, že se hlasování zdrží. Prospěšnost návrhu pro mírový proces zpochybňovalo taky Rumunsko. Německo mluvilo tak nějak obojace. Jeho zástupce podpořil přímé jednání, ale neodmítl palestinský návrh. Při hlasování se pak Německo zdrželo. Jednostranně ve prospěch palestinského návrhu mluvilo Rakousko, Španělsko, Rusko a nepřekvapí, že i Norsko. Norsko dlouhodobě financuje protiizraelské kampaně, ale jeho zástupce v projevu zároveň mluvil ve prospěch přímých jednání. Francie mluvila ve prospěch návrhu a dovolávala se vystoupení F. Mitteranda v Knessetu v roce 1982. Francouzský zástupce mylně tvrdil, že rezoluce je ve prospěch řešení dvou států. Tak, jak je formulovaná, a tak, jak mluví palestinští zástupci, je rezoluce spíš krokem k jednomu státu – Palestině. A dodejme, že to ani v náznaku není stát demokratický.

Zástupce ČR mluvil, dle záznamu, po hlasování, na vysvětlení svého postoje. Tvrdil(a), že ČR hlasuje proti návrhu, protože je pro přímé jednání.

Nicméně dalších šest rezolucí přišlo na řadu 30.11.: o mandátu výboru OSN pro nezcizitelná práva palestinského lidu, o potvrzení mandátu divize pro palestinská práva v sekretariátu OSN, o zvláštním informačním programu o Palestině v sekretariátu OSN, o mírovém řešení palestinské otázky, o okupovaných Golanských výšinách a o okupovaném Jeruzalémě.

Tady se ČR při prvním hlasování zdržela, ale pak hlasovala ve všech případech PRO návrh. Myslím, že každý, kdo choval dne předtím naději, že česká zahraniční politika je zásadová, musel nyní změnit názor.

Co je v návrzích rezolucí OSN?

Stojí za to přečíst si, s čím vším jsme souhlasili. Návrhy jsou podepřené protiizraelskou rétorikou a lživými informacemi o údajných izraelských zločinech. Jedním z dokumentů, na kterých jsou rezoluce založeny, je návrh "O věčné suverenitě palestinského lidu na okupovaných územích" z 8. listopadu. V něm dosáhla protiizraelská demagogie a lhaní svého vrcholu. Izrael je tu obviňován z toho, že dlouhodobě úmyslně ničí palestinské zemědělství, kácí a ničí "plodné stromy", odebírá vodní zdroje a ničí infrastrukturu.

Právně jsou rezoluce o Palestině opravdu postaveny hlavně na argumentu, že prý jde hlavně o právo na kontrolu přírodních zdrojů. To je jen jiným způsobem formulované právo na sebeurčení, protože důraz na přírodní zdroje pořád neřeší otázku, kdo či co je národ a kdo za něj mluví. O tom bude třeba napsat později podrobnější rozbor.

Zprávy, na kterých jsou rezoluce postaveny, jsou prodchnuty protiizraelskou, antisemitskou rétorikou a lhaním. Jako fakta jsou v nich oznámeny ty nejabsurdnější zločiny včetně úmyslného ničení infrastruktury a vodních zdrojů. Jako by se tu znovu vracela středověká pověra, že Židé tráví studně. Voda se jako argument objevovala v poslední době i v naléhavých výzvách evropských politiků vůči Izraeli. Zločinný stát byl obviňován třeba z toho, že na izraelské území prší víc než v pásmu Gazy nebo že dešťovou vodu úmyslně odklání. Celkově přijalo OSN fiktivní představu, že Izrael "okupuje" palestinská území, aby je úmyslně ničil, zatímco byla stejně iracionálně přijatá obrácená představa, že jakýkoli palestinský terorista palestinskému lidu neobyčejně prospívá.

Izrael versus ČT a české strany

Postoj české zahraniční politiky je tedy hybridní, nemá žádné pevné principy a podobá se ostudě z roku 2009. Tehdy 5.1.2009 nejprve premiérův mluvčí Jiří František Potužník oznámil médiím, že ČR považuje izraelskou operaci v pásmu Gazy za obrannou. Po tomto hrdinském stanovisku se na nás snesla kritika pokrokových obránců lidských práv v čele s Kaddáfího Libyí a česká diplomacie hned obrátila. Výrok byl označen za Potužníkův neuvážený omyl. Premiér Topolánek jej označil za chybný a ministerstvo vzápětí obrátilo o 180° a prohlásilo, že Izrael na zákrok v pásmu Gazy vůbec neměl nárok.

Stanovisko ČR pak doplnily objektivní zprávy veřejnoprávní ČT, jejíž zpravodaj Petr Zavadil hbitě zásoboval českoou veřejnost nepodloženými zprávami o hrůzostrašných zločinech izraelské armády v pásmu Gazy. Už jsem upozorňoval na to, že jeho zprávy byly formulovány tak, že popisované zločiny rozhodně nevypadaly jako omyly, ale jako úmyslné vraždy dětí a celých palestinských rodin. V neposlední řadě Zavadil vůbec nepochyboval o pachatelství izraelských vojáků.

Nyní je ale situace v mnohém jiná. Česká politika se mění a my se musíme ptát, jestli se změnil i postoj politických stran k Izraeli? Podíváme-li se na dnešní scénu, zjistíme, že některé levicové strany skutečně přijaly protiizraelskou demagogickou rétoriku.

Tradičně je to KSČM, jejíž předseda Vojtěch Filip vydal v Haló novinách už 20.11. podivné prohlášení, v kterém žádal po Izraeli bezpodmínečné příměří a vyhlašoval podporu palestinskému státu, aniž bral v potaz rozdělení palestinského území mezi Hamás a Fatah. Kdo je dle KSČM legitimním představitelem Palestiny? Hamás, který překročil volební období a další volby nepřipravuje, nebo prezident Abbás, který také překročil svoje funkční období a bez vysvětlení pokračuje ve výkonu úřadu, i když ho do něj teď nikdo nevolil? Nově se k řadě protizraelským silám přidala Paroubkova LEV21, která ne webu vasevec propaguje nejrůznější protiizraelské a antisemitské kampaně. A konečně je to část ČSSD, zejména Lubomír Zaorálek, který loni kritizoval návštěvu premiéra Nečase v Izraeli jako projev stranictví a nyní zase řeční proti údajnému stranictví ČR v OSN. Jak jsem ukázal, dle těchto podivných kritérií je postoj ČR v OSN velmi objektivní. Někdy jsme pro Izrael a pak 5x proti.

Do říše absurdit patří taky úvahy deníku Právo, zda nám za hlasování v OSN nehrozí teroristické útoky. Zní to, jako by pokroková veřejnost zastrašovala tím, že politika, která nepodporuje terorismus, je ohrožením české veřejnosti. Uvědomují si v Právu, jak pokřivená je taková perspektiva? Navíc jsou to úvahy divné. Kolikrát se stalo, že by se malý bezvýznamný stát, jako je ČR, stal cílem mezinárodního terorismu kvůli jednomu hlasování v OSN? A což takhle obrátit perspektivu a zeptat se, jestli naším zahraničněpolitickým zájmům neuškodí, když budeme podporovat palestinské teroristy? My pro Palestince nejsme nebezpeční. Nikdo o nás ani neví, a jestli jsme nebezpeční, tak jenom sami sobě.

ZDROJE:

Rezoluce OSN ze dnů 29.-30.11.2012

Návrh rezoluce OSN o věčné suverenitě palestinského lidu z 8.11.2012

Přepis záznamu projevu ČR: "The representative of the Czech Republic reiterated his country’s support for direct negotiations leading to Palestinian statehood, and he encouraged both parties to return to such talks. His country had long called on all concerned parties to avoid steps that might interfere with, or prejudice, that process. For that reason, the Czech Republic had voted against the present resolution. It fully supported aspirations for statehood in a fully negotiated solution, and living side by side with Israel in "mutual recognition"."

Na webu české mise v OSN text projevu není, chybí tu i jakákoli informace o českém vystoupení na jednáních 29.11.-30.11.2012

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem