29.3.2024 | Svátek má Taťána


SVĚT: Útok na liberální pojetí života

7.2.2007

Odpověď na oteplování nemůže být cestou do otroctví

Je typické, že zprávy o globálním oteplování nás informují o všech negativních účincích plynoucích z "nadměrných" emisí CO2, ale žádná z těchto zpráv nás současně neinformuje také o tom, jak drastické dopady budou regulace těchto emisí mít. Nikdo z vášnivých hlasatelů boje s globálním oteplováním není ochoten přiznat dramatické náklady, které zřejmě marný souboj se zvyšováním průměrných teplot s sebou přinese.

Základním, ovšem skrytým a pečlivě střeženým, parametrem debaty o globálním oteplování je však souboj o charakter společnosti, ve které bychom měli v budoucnu žít. Alarmistické texty přinášející informace o klimatických změnách a jejich důsledcích okamžitě označují viníky daného stavu: hrabivý kapitalismus volné soutěže, nenasytnost honby za ziskem za každou cenu a bezuzdné a sobecké drancování přírodních zdrojů.

Tyto politické trendy, tak populární a módní, důmyslně bojují za každé vhodné omezení individuální svobody. Jsou novým náboženstvím moderního věku. Jeho hlasatelé využívají pochopitelného strachu lidí dobře živeného katastrofickými filmy na vděčná témata potop světa jako následku oteplení. Toto téma pro ně má politickou přitažlivost s výrazným vlivem na voliče.

Jejich útok na liberální pojetí života, ve kterém je svoboda člověka a jeho rozhodování ústředním motivem, je veden touhou regulovat a omezovat.

Kvůli klimatické změně musíme opustit náš svět a vydat se cestou "vhodného životního stylu". To ale znamená opustit prostor svobody a nastoupit cestu "do otroctví" regulací. Vhodným důkazem je vliv současného (západo)evropského environmentalismu na legislativu států EU.

Co mě tedy v těchto souvislostech napadá?

1. Zkusme si nejprve vzájemně ujasnit, o co se přeme. Jde nám o to, abychom problém globálního oteplování a případných klimatických změn (budou-li) úspěšně zvládli tou nejefektivnější cestou, nebo nám jde o to, aby se toto téma stalo oslím můstkem k politickým projektům budujícím nový světový řád s autoritativními vůdci?

2. Chceme vynakládat enormní finanční prostředky na to, abychom o kousíček zpomalili růst teploty prostředí (což povede k neúměrnému plýtvání), anebo se rozhodneme, že s těmito prostředky daleko rychleji a úspěšněji porazíme větší hrozby stability současnosti: AIDS, nedostatek pitné vody, podvýživu, malárii, překážky světovému obchodu a pomůžeme rozvoji zemědělství v zemích třetího světa?

3. Co kdybychom se méně soustředili na výběr finančních prostředků v různých formách ekologických daní a nechali tyto peníze lidem a jejich vynalézavosti. Třeba právě s těmito prostředky lidský génius najde nové technologie, které nahradí postupy produkující emise skleníkového efektu.

Pokud chceme přenechat našim dětem planetu nabízející možnosti dalšího rozvoje, neměli bychom hledat odpovědi ve fundamentálním environmentalismu. Hledejme rozumné odpovědi v oblasti ekonomie volného trhu. Svět, který nijak neomezuje svobodu člověka a jeho šance, může najít odpověď na problém globálního oteplování nejrychleji.

4. února 2007

poslanec ODS v Evropském parlamentu