Izraelský deník Makor Rišon přinesl v těchto dnech zprávu, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví v listopadu Egypt. I když ji zatím nikdo jiný nepotvrdil, vztahy těchto dvou zemí v současnosti nepřehlédnutelně posilují. Rusko se možná zanedlouho do Egypta vrátí jako významný regionální hráč a získá zpět pozici, kterou ztratilo v roce 1972, kdy prezident Anvar Sadat ze země vyhostil sovětské vojenské poradce a čtyři roky nato zrušil smlouvu o přátelství se Sovětským svazem. Současné sbližování je paradoxně výsledkem americké politiky.

Americká vláda nedávno po dlouhém váhání oznámila, že kvůli červencovému svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího a pronásledování Muslimského bratrstva omezí vojenskou pomoc Egyptu a nedodá mu tanky, bojové stíhačky, vrtulníky, rakety a další výzbroj, nevyplatí mu 260 milionů dolarů v hotovosti a neposkytne půjčku ve výši 300 milionů dolarů. Bude však Káhiře dál pomáhat v boji proti teroristům na Sinajském poloostrově a když se Egypt "vrátí na cestu demokracie", obnoví pomoc v plné výši.

Prezident Barack Obama se ve své zahraniční politice dopustil mnoha chyb, ale ty největší se týkaly Egypta. Hodil přes palubu nejspolehlivějšího amerického spojence v arabském světě Husního Mubaraka, prosazoval brzké volby, které zaručovaly vítězství islamistům, mlčel, když Muslimské bratrstvo u moci vnucovalo zemi islámské právo šaríja, potlačovalo svobodu projevu a tolerovalo sektářské násilí, a když armáda Mursího svrhla, zabránila vzniku islamistického státu a zásadně omezila politické možnosti bratrstva, postavil se na stranu islamistů. Přehlédl fakt, že většina Egypťanů za armádou stojí i že generál Abdal Fatah Sisí bojuje za světský charakter Egypta. Také intenzita jeho boje proti terorismu na Sinaji a Hamasu v pásmu Gazy nemá obdoby. Za to všechno by měl být Sisí chválen a podporován, a ne trestán. Scestné vnucování demokracie západního stylu Egyptu je jen další z mnoha Obamových omylů. Bílý dům zdůraznil, že omezení vojenské pomoci neovlivní vzájemné vztahy, ale jeho postoj je ovlivnil už dávno a Egypťané jsou dnes naladěni velmi protiamericky.

Pro Ameriku a její zájmy v regionu může být její počínání osudné. Egypt se obrátil o pomoc k Rusku, které se nové příležitosti chopilo bez váhání. Děje se tak zřejmě i za podpory Izraele – ten minulý týden jednal s představiteli ruského ministerstva zahraničí v Jeruzalémě a vzápětí přišla zpráva o Putinově návštěvě Káhiry. Americké omezení pomoci Egyptu Izrael hluboce znepokojilo. Několik měsíců hájil ve Washingtonu postup egyptské armády a marně vysvětloval americké vládě, že nedostatek finančních prostředků povede v Egyptě k nestabilitě a novým problémům, které mohou vyvrcholit i zrušením egyptsko-izraelské mírové smlouvy, jež požaduje iniciátor svržení islamistů, hnutí Tamarrud.

Americké rozhodnutí je velmi krátkozraké. Vědí to i američtí zákonodárci, které rozhněvalo stejně jako egyptskou vládu. Spojené státy mohou přijít o zajištěné využívání egyptského vzdušného prostoru a Suezského průplavu, které má pro ně v regionu klíčový význam. Omezení pomoci poškodí i americké zbrojní firmy. Například Lockheed Martin oznámil, že bez zakázek letounů F-16 pro Egypt bude muset v roce 2017 zavřít pobočku v Texasu.

Rusko už Káhiře nabídlo vojenskou pomoc, vyspělé zbraně a kybertechnologii a jednání o dodávkách probíhá. Další posilování vzájemných vztahů může skončit i zásadní změnou v politické orientaci Egypta, největší a nejvlivnější arabské země na Blízkém východě. Kvůli jeho strategickému významu si ho pěstoval každý americký prezident, ať už demokrat či republikán. Obama však svým rozhodnutím Spojené státy a jejich zájmy v oblasti stále víc poškozuje.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus