23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


SVĚT: Šaronův těžký boj

7.1.2006

Absolutně nejdůležitější událost světové politiky se v těchto hodinách a dnech odehrává v Izraeli. V jeruzalémské nemocnici bojuje o svůj život izraelský předseda vlády Ariel Šaron. Jeho smrt či nemožnost pokračovat v politické kariéře naprosto zásadním způsobem ovlivní nejen blízkovýchodní, ale i světovou politiku. V nemalé míře se to může dotknout i nás. Znovu se ukazuje, jak obrovskou roli hrají v lidských dějinách výrazné osobnosti.

Šaronovým odchodem může opět ustrnout proces, který směřuje k jisté, alespoň dílčí stabilizaci neklidného blízkovýchodního koutu. Je přitom charakteristické, že osudy tohoto nevelkého kusu země, jež však má obrovský vliv na politickou stabilitu celého světa, v posledních letech nejvíce ovlivnili právě dva bývalí vojáci, Jicchak Rabin a Ariel Šaron. A kupodivu je jedno, že jeden vzešel z levé části politického spektra, konkrétně z izraelské Strany práce, a druhý z pravicového bloku Likud. Oba jako vojáci věděli, že v rámci politické strategie musí pro stabilizaci poměrů umět nabídnout nejen tvrdou ruku a útok, ale také kompromis, ústup do předem připravených pozic i jistou úctu vůči protivníkovi.

O Šaronově osobním hrdinství, zvláště za šestidenní války, kdy kupříkladu velel tankovému výpadu skoro až ke Káhiře, se vyprávějí legendy. Však ho také někteří označují za jestřába a jiní zase za starého lišáka. Stejně jako v boji uměl své soupeře překvapit i v politice. Naposledy, když ve jménu své vize neváhal těsně před volbami opustit vlastní stranu, jíž předsedal, a založit nové hnutí Vpřed.

Svoji veškerou pověst, autoritu i budoucnost předtím vsadil na bolestné rozhodnutí, že Izrael vyklidí své osady v pásmu Gazy. Bylo to o to těžší, že právě Šaron byl v minulosti zastáncem osidlování obsazených území a budování nových osad. Jenže voják Šaron si také uměl vyhodnotit, že ústup v případě řádově tisíců osídlenců Gazy, může zajistit větší bezpečnost statisícům jiných na Západním břehu Jordánu. Právě k vytvoření pevných – možná definitivních – hranic a tím pádem i větší bezpečnosti občanů Izraele i Palestinců celý proces směřoval. Šaronův odchod může celou stavbu když ne přímo zbořit, tak určitě narušit.

Přejme proto Arielu Šaronovi, aby zvítězil i tentokrát, když jeden z nejtěžších bojů svého života svádí na nemocničním lůžku.

5. 1. 2006, www.petrstepanek.cz