Jsme příjemci přemnohých zpráv z všelijakých zdrojů, někdy či dokonce mnohdy s problematickou či dokonce nulovou zárukou jejich věrohodnosti. I když o integritě zasilatele nám dobře známého jsme přesvědčeni, takové jistoty jindy chybějí. Zvlášť v případě zpráv příznivých, náramně vítaných, nechť naše bdělost a ostražitost neumdlévá! Obdržel jsem překvapivě sympatické prohlášení, statečná stanoviska významných potentátů zatracujících nesnášenlivost, aroganci, mnohé mohamedánské barbarství, v kontrastu neochamberlainovské předposranosti v západním světě této naší doby. Too good to be true, jednou pod tím podpis Putina a podruhé, text téměř identický, s podpisem tehdejší australské premiérky. Začal jsem se pídit po věrohodnosti, obdržel jsem odpověď jak kladnou, tak zápornou.

Amir Hossein Motaghi, íránský žurnalista povýšený na pobočníka prezidenta Hassana Rouhaniho, účastnil se dosud neukončeného jednání v Lausanne ve Švýcarsku. Dle zprávy britského zdroje Telegraph zradil svého pána, rozpovídal se emigrantské televizní stanici Irane Farda a obvinil americké delegáty, že jednají ve prospěch Íránu.

Velmi závažné obvinění, uvěřit ano - ne?

Na mou adresu dorazil e-mail nikoliv americký či evropský, s detaily televizního interview „Meet the Press“ v neděli 7. září 2008 s tehdejším senátorem a prezidentským kandidátem Obamou. Ten se kriticky vyjádřil o americké národní hymně, že by měla být méně provinční a bojovná (parochial and bellicose), což bych chápal, ale jeho údajný výrok o americké vlajce, popuzující „naše bratry na Středním východě“ mi připadal jako přílišný, zejména když následováno informací, že v oprávněné reakci na nespravedlivost, jíž je v Americe vystaven islám, on Barack, spolu s manželkou Michelle, se účastnil protestního ceremoniálu spalování americké vlajky. V USA autenticky narozená, stoprocentně černošská manželka je známa svým nikterak vřelým vztahem ke své vlasti, ale takto otevřené přiznání prezidentského kandidáta, šikovného manipulátora, přece přesahuje horizont své pravděpodobnosti.

Posléze jsem zagoogloval a objevil tvrzení, že tento „Meet the Press“ byl falsifikát. Co když ale oznamovatelem ůdajného podvodu byl autentický podvodník?

Pochybnosti nedoprovázela vzájemná tentative (“dočasná, provizorní“) dohoda s lhůtou do 31. března 2015, v níž Írán souhlasil, že pošle „značné množství“ svých zásob (stockpiles) urania do Ruska, kde by byly mimo dosah k nukleárnímu použití.

Jenže v neděli 29.3. náměstek íránského ministra zahraničních věcí žurnalistům oznámil, že závazek již neplatí.

- - -

Již řadu let se dozvídám, že nejdůležitější osobností v Bílém domě (slovy zdroje, jehož si velmi vážím: „THE MOST DANGEROUS WOMAN IN THE WORLD - and nobody seems to care“), že nejnebezpečnější ženou světa a nikomu to zřejmě nevadí, je Valerie Jarrett ve funkci „Senior Advisor to the President USA“. O pět roků starší než Obama, narozená 1956 v Íránu, město Shiraz, otec patolog, oba rodiče se prezentující jako Afro-Američané, avšak i s předky francouzskými, skotskými a indiánskými. Tato dcera má dvojí - americké a íránské - občanství, její bází od věku pěti roků je Chicago, rozvedená matka s jedním dítětem. Vystudovala práva na univerzitě v Michiganu, čemuž předcházela studia na Stanfordu, kde v roce 1977 prohlásila: „Narozením jsem Íránka a islámské víry. Rovněž jsem americká občanka a snažím se dosáhnout změny v Americe, aby se stala víc islámskou zemí. Má víra mě vede a já cítím, že vše se vyvíjí správným směrem k využití svobody náboženství v Americe proti sobě samé.“ (U toho jako zdroj je uvedeno „Stanford University 1977“, avšak bez data a příležitosti učiněného projevu.)

Velmi blízký je její vztah s bývalým teroristou Williamem Ayersem, nynějším univerzitním pedagogem. Její bývalý tchán Vernon Jarrett je činitelem v komunistické straně USA, spolupracovník Franka Marshalla Davise, komunistického funkcionáře a rovněž Obamova mentora v době jeho dětství.

- - -

Vliv této Valerie ledacos vysvětluje. Bedlivě pročítám úvodník „Obama’s Iran Agenda“, The Weekly Standard, 30. březen 2015, jehož první větou je Obamovo přesvědčení, že „Írán je příležitostí a nikoliv hrozbou, je potenciálním partnerem, nikoliv nepřítelem.“ Prezident opakovaně vítá Írán do společenství civilizovaných národů, v důkladném rozporu s třiceti předcházejícími roky neblahé zkušenosti.

Írán pokračuje se svým nukleárním programem, jeho regionálních ambicí neubývá, stejně tak jako podpory terorismu, antiamerikanismu a permanentního bažení po důkladném definitivním zániku státu Izraele. Washington se tváří či aspoň snaží předstírat, že válka proti teroru vlastně neexistuje. Proč by vlastně Teherán měl mít zábrany v nedodržování smluvních závazků za nynějších nepřehlédnutelných skutečností, když Obamova administrativa se tolik snaží ona iránská porušování vysvětlovat, všelijak omlouvat?

- - -

Za nynějších okolností jakoby ta nehoráznost lží o prapodivném narození prezidenta - laureáta Nobelovy ceny míru zcela odumřela.

Na úsilí, aby se tak nestalo, se podílí k Kanadě narozený konzervativní, velmi břitce si počínající komentátor Mark Steyn: „Obamův proměnlivý životopis je vskutku fascinujcí. Po víc než patnáct roků jeho člověk starající se o publicitu pokládal za výhodné zdůrazňovat jeho narození v Keni.

Po letech váhání Bílý dům zveřejnil údajný rodný list, jenže nikoliv v originále, ale v elektronické podobě. To již delší dobu víme, ale teprve 28. října 2014 - český národní den - jsem se od Steyna v detailním pojednání „Media star jumps into Obama eligibility debate“ dozvěděl, že advokátní firma Perkins Cole, pověřená obhajovat Obamu v tomto sporu o autenticitě předloženého rodného listu, pověřila odborníka analytika jménem Reed Hayes, aby se úkolu zastal. Ten vypracoval zprávu, 40 stran, v nichž ale potvrdil již dřívější předpoklad, že onen údajný dokument, Bílým domem předložený byl stoprocentní podvod. (“The document is a 100 percent forgery, no doubt about it.“)

Steyn svůj text uzavírá takto: „Mezi mnoha dokumenty, které Obamův tábor odmítl dát k disposici, je oddací list jeho otce (Barack Sr.) a matky (Stanley Ann Dunham), doklad o změně jména (Barry Soetero na Barrack Hussein Obama), doklad o adopci, doklad o repatriaci jeho i matky, jakožto amerických občanů z Indonésie, doklad o pokřtění, záznamy ze základní školy Noelani (Hawaii), školy Punahou, Occidental College doklady o finanční podpoře, doklady z Harvard Law School, Kolumbijské univerzity, jeho senior thesis, záznamy od Illinois State Bar Association, záznamy z doby jeho působení jako senátora státu Illinois, seznam jeho právních klientů, jeho doklady zdravotní a cestovní pas.“

Přemnoho materiálů k nedosažení od prezidenta, který zdůrazňuje, že je ten nejvíc transparent - nejmíň tajnůstkářský.

- - -

Rovněž naprosto nepochybná jsou fakta o Obamově úsilí jak se od prvopočátku svého působení v roli prezidenta v roce 2009 angažoval v prosazování „new international blasphemy standard“. Zločin BLASPHEMY neboli ROUHÁNÍ neboli zákaz a trestání kritiky, jakéhokoliv nepříznivého slova o islámu. Ve svém projevu 25. září 2012 na Valném shromádění OSN vyjádřil požadavek, že „budoucnost nesmí náležet těm, kteří slander (“pomluví, nevlídně se vyjádří“) proroka islámu“.

Mnoho nevlídných, jakkoliv perfektně precizních slov již zmizelo z oficiální vládní mluvy, již neexistují islámský terorismus, džihád, šaría. Nevhodno se zmiňovat o nepříjemnostech jako je například dekapitace, uřezávání hlav nám, nevěřícím psům.

Zcela určitě Obamova administrativa se nezmíní o následující iniciativě ze zdrojů tohoto náboženství míru:

„ISIS VOWS TO BOMB WHITE HOUSE, BIG BEN, AND THE EIFFEL TOWER,“ Joel Himelfarb, Newsmax, 13.3.2015. Abu Muhammad al-Adnani, mluvčí ISIS, této nové naděje světa, oznámil slib věrnosti učiněný nigérijským teroristickým hnutím Boko Haram, další dveře Alláhovi tak otevřeny. „Židé a Křižáci se bojí a jsou slabí,“ ujistil tento Muhammad, s informací, že „je záměrem ISIS zmocnit se mnoha měst světa včetně Jeruzalému, Kabulu, Říma a Paříže.“

Zcela poslední odstavec této 28 minut trvající audio deklarace v arabštně:

„My - s Allahovou pomocí - chceme Paříž, před tím Řím a islámskou Iberii a poté do vzduchu vyhodíme Bílý dům, Big Ben a Eifellovu věž, před Paříží a Římem,“ oznamoval. „Muslimové se vrátí k moci, stanou se předvojem a povedou úplně všude.“

Vracím se k první větě tohoto odstavce: tím nejdůležitejším úkolem je potírat blasphemy. Tak jsme to dopracovali.

KONEC

*******************************************
Ota Ulč - Mouchy naší doby
V nakladatelství Šulc&Švarc vyšla kniha o současném rozpoložení lidstva, které nejvíc otravují islámští fanatici a teroristé, bída a hlad, přírodní katastrofy i zkreslené představy o fungování globálního světa. Díky moderním technologiím jsou možné úžasné věci, ale jejich smysl a trvalý přínos se vytrácí. Mouchy naší doby obtěžují nejvíc Afriku a Asii, ale daří se jim znamenitě i v bohaté Evropě a Americe a to může být do budoucna nebezpečné. Bohužel si často nepřipouštíme své chyby a omyly ne proto, že bychom měli špatný charakter, ale jednoduše proto, že si žádné neuvědomujeme.

Neoficiální stránky Oty Ulče