29.3.2024 | Svátek má Taťána


SVĚT: Palestinci směřují do OSN s žádostí o svůj stát

10.11.2012

Možná už za týden, ale spíš za tři požádá předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás Valné shromáždění OSN, aby zvýšilo status Palestinců z pozorovatelského na nečlenský stát. Nezajímá ho, že tím Palestina nevznikne, ani že se tak může stát pouze jednáním s Izraelem; neodradilo ho ani varování Izraele a Spojených států před negativními důsledky, ani nesouhlas Evropské unie i generálního tajemníka OSN.

Abbás se rozhodl, že možnost žalovat Izrael u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, kterou mu nové postavení poskytne, mu za to stojí. Hlasování ve Valném shromáždění nelze vetovat a Palestinci očekávají, že je podpoří nejméně 150 ze 193 členských států.

Americká vláda i Evropská unie Abbáse přemlouvají, aby žádost alespoň odložil. Argumentují tím, že před izraelskými předčasnými volbami posílí premiéra Binjamina Netanjahua, oslabí levici a znemožní obnovu mírových jednání.

Palestinci jsou však neoblomní. Norsko už připravuje návrh příslušné rezoluce, která má obsahovat i palestinský závazek, že samospráva po získání nového statusu obnoví rozhovory s Izraelem. Ten už však o ně stát nebude – nový status bude nepochybně obsahovat formulaci, že Palestina bude mít hranice z roku 1967 a hlavním městem bude východní Jeruzalém, a s takovým předem určeným a vzájemně nedojednaným předpokladem nebude jednat žádná izraelská vláda – rozhodně ne pravicová.

Izrael ví, že palestinskou žádost odvrátit nedokáže, a tak aspoň vystupňoval diplomatickou kampaň, která má členům OSN vysvětlit negativní následky Abbásova kroku. Palestince podpoří hlavně arabské, asijské a latinskoamerické státy a Izrael se snaží odradit co nejvíc zemí Evropské unie. Samospráva tvrdí, že má podporu nejméně 12 z nich; proti Palestině hodlají hlasovat Nizozemsko a Česká republika.

Vysoký představitel Abbásova hnutí Fatah Nabíl Šás přiznal, že Palestinci už nyní připravují pro haagský tribunál obžalobu z válečných zločinů proti Netanjahuovi, ministrovi zahraničí Avigdoru Libermanovi a osadníkům.

S tím ostře kontrastuje Abbásův smířlivý rozhovor pro izraelskou televizi z minulého týdne. Řekl, že ihned obnoví jednání, jestli Netanjahu slíbí, že budoucí Palestina bude mít hranice z roku 1967, a nezmínil se o své dosavadní podmínce zmrazení výstavby osad. Zdůraznil také, že dokud bude předsedou samosprávy, nevypukne třetí intifáda, a odsoudil ostřelování Izraele z pásma Gazy. Nejvíc však překvapil prohlášením, že nepovažuje svůj rodný Safed, Jaffu nebo Akko za palestinská města, ale za součást Izraele.

Jeho výroky vyvolaly ostrou palestinskou kritiku, protože radikální Palestinci požadují celý Izrael. Na Západním břehu i v pásmu Gazy propukly protesty a Hamas a další teroristické skupiny Abbáse obvinily z velezrady, protože se podle nich vzdal základního a nejdůležitějšího požadavku Palestinců – práva na návrat šesti milionů uprchlíků na území Izraele. Představitelé Fatahu hned ujistili veřejnost, že to Abbás tak nemyslel, a vzápětí to zopakoval i on – od požadavku návratu uprchlíků rozhodně nikdy neustoupí a šlo jen o jeho osobní názor. Abbás říká každému, co chce slyšet, i když jsou jeho výroky v zásadním rozporu. Jeho chování názorně předvedlo, jak je izraelsko-palestinský konflikt neřešitelný a co čeká palestinského vůdce, který naznačí ochotu ke kompromisu.

Palestinská reakce zároveň naznačuje, že by se Abbásovi mohla vymstít i žádost v OSN, protože bude požadovat Palestinu s hranicemi z roku 1967. Místo oslav budou možná někteří Palestinci po získání nového statusu protestovat.

A finančně strádající samospráva zřejmě přijde o skoro 600 milionů dolarů každoroční americké pomoci a o výnosy z cel a daní, které za ně vybírá a patrně přestane vyplácet Izrael. Ten také uvažuje o vypovězení Pařížského protokolu, který reguluje vzájemné ekonomické vztahy, nebo dohod z norského Osla, ale i o anexi Západního břehu, rozšíření výstavby osad a legalizaci těch nezákonných. Izrael pravděpodobně rovněž zruší výsady palestinských politiků, které se týkají především cestování. Hrozba visí i nad OSN a jejími organizacemi, včetně Úřadu pro palestinské uprchlíky, kterým by mohli přestat vyplácet příspěvky Američané, jako je po loňském přijetí Palestinců do UNESCO zastavili této kulturní a vědecké instituci, protože zákon jim zakazuje financovat každou mezinárodní organizaci, která jednostranně uzná Palestinu bez dohody s Izraelem.

Po Abbásově vzdorovitém kroku Netanjahu asi o míru už chtít jednat nebude a k posunu zřejmě nedojde až do izraelských voleb 22. ledna. Premiérův postoj k mírovým jednáním, včetně odmítání palestinských předběžných podmínek, podle nejnovějšího průzkumu podporuje 53% Izraelců a nesouhlasí s ním jen třetina. Až Netanjahu volby vyhraje, bude si Abbás muset své další kroky dobře rozmyslet. S nově zvoleným Barackem Obamou bude sestava hráčů beze změny.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6