Izraeli se podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mezinárodní dohoda o omezení íránského jaderného programu z roku 2015 je špatná. Trump dokonce zvažuje, že by od ní Spojené státy mohly odstoupit. K jejímu doplnění anebo zrušení vyzval izraelský premiér Binjamin Netanjahu v projevu před Valným shromážděním OSN minulý týden. Jeho znepokojení ještě vzrostlo po sobotním íránském testu rakety s doletem nejméně 2000 kilometrů, která dokáže zasáhnout celý Izrael. Co přesně izraelské vládě na dohodě vadí?

Největším nedostatkem je, že smlouva jaderný program jen zpomalila, ale nezastavila, a ponechává tak Írán na prahu jaderného klubu. Směl si ponechat celou jadernou infrastrukturu, ale uran může obohacovat jen na 3,6 %. Měl také snížit počet odstředivek na obohacování uranu o dvě třetiny a zásoby uranu už obohaceného o 97 % a přebudovat těžkovodní reaktor v Araku tak, aby nemohl produkovat dost plutonia k výrobě jaderné zbraně. Teherán v dohodě rovněž povolil mezinárodním zbrojním inspektorům kontroly svých jaderných továren, ale jen po předběžném oznámení a následném schválení Teheránem, což mu podle Izraele dává čas na zamaskování případných porušení dohody. Za uvedené íránské ústupky má Západ postupně zrušit všechny uvalené hospodářské sankce, které však může obnovit, kdyby se ukázalo, že Teherán závazky neplní. Omezení smlouvy mají platit do roku 2025.

Pro Izrael představuje největší problém možnost, že Írán může v jaderném programu po vypršení smlouvy pokračovat. Nastane tak stejná situace, do které se svět dostal se Severní Koreou. Proto Netanjahu požaduje dodatky, které by Íránu zabránily vyvíjet atomovou zbraň jednou provždy, anebo zrušení celé smlouvy a obnovení sankcí, které by Teherán přinutily vyjednat smlouvu novou. Stejně tak je třeba přimět ho k zastavení programu balistických raket, o kterých se stávající dohoda vůbec nezmiňuje. Izrael rovněž varuje, že Írán dlouhodobě spolupracuje na vývoji jaderného programu Severní Koreje – poskytl jí know-how k výrobě atomové zbraně a částečně ji financuje. Když tyto zbraně nemůže vyvíjet sám, dělá to v Severní Koreji.

Trump o dohodě, kterou jeho předchůdce Barack Obama považoval za největší úspěch své zahraniční politiky, prohlásil, že je to jedna z „nejhorších a nejhloupějších“ smluv, jakou kdy Spojené státy uzavřely. O nutnosti změn se teď snaží přesvědčit ostatní signatáře. Američané se dokonce neúspěšně pokusili přimět Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, aby po Íránu požadovala povolení k návštěvě vojenských zařízení a jeho předpokládaného odmítnutí pak využila ke zrušení jaderné dohody. Netřeba dodávat, že Teherán jakékoli dodatky odmítá, protože smlouva je pro něj výhodná.

Ke změnám se nemají ani ostatní partneři, tedy Rusko, Čína, Francie, Německo a Británie. Podle nich dohoda funguje, protože Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrzuje, že Teherán dohodu plní. Určitou ochotu projevili jen Francouzi – prezident Emmanuel Macron vyzval k novým jednáním, která by vyřešila, co bude po roce 2025, a označil za nezbytné přimět Teherán k zastavení balistického programu. A francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian potvrdil, že jeho země bude usilovat o prodloužení zakotvených omezení.

Trumpova vláda není v otázce odstoupení od smlouvy jednotná. K odpůrcům takového kroku patří i ministr obrany James Mattis, který se bojí, že by Spojené státy ztratily důvěryhodnost. Rovněž panují obavy, že by americké odstoupení posílilo íránské zastánce tvrdého kursu, kteří byli proti dohodě už před dvěma lety.

Trump musí do poloviny října potvrdit Kongresu, že Irán dohodu dodržuje. Když to neudělá, Kongres do 60 dnů rozhodne, zda na Írán znovu uvalí už zrušené sankce. Prezident naznačuje, že dodržování íránských závazků nepotvrdí, ale zřejmě také Teherán otevřeně neobviní z jejich neplnění, a nechá tak rozhodnutí o budoucnosti smlouvy na Kongresu. Ve hře jsou údajně i úvahy, že by Trump dohodu nechal beze změny, ale nařídil by sankce za íránské testy balistických střel, podporu terorismu a destabilizaci Blízkého východu, jak to udělal už v červenci.

Írán uvedl, že bude závazky dodržovat, i kdyby Washington od smlouvy odstoupil. Spoléhá na ostatní partnery, že Trumpovi nepodlehnou. Nejmenovaný íránský představitel však zároveň řekl agentuře Reuters, že „když bude třeba, Írán je schopen okamžitě v zakázané jaderné činnosti pokračovat“. A k balistickým raketám prezident Hasan Rouhání poznamenal, že se Írán na dovolení je vyrábět nikoho nebude ptát.

Generál Mattis má pravdu, že kdyby Amerika svůj podpis zrušila, stala by se obecně nedůvěryhodným partnerem. Nepochybně by se zhoršily její vztahy s Evropou a Čínou a Washington by mohl mít potíže sehnat přátele a spojence, až je bude potřebovat. Zároveň by však bylo pro mezinárodní společenství obtížné pokračovat v realizaci dohody bez Američanů. Investoři a firmy by váhali se v Íránu angažovat a ten by nemohl sklízet ovoce svých ústupků. Teherán by tak měl menší motivaci dodržovat závazky – pokud by dohodu rovnou nezrušil, jak by pravděpodobně požadovali zastánci tvrdého jádra.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus