Výtečný americký intelektuál Adlai Stevenson, kterému se nepodařilo vyhrát v prezidentských volbách s neintelektuálním generálem Eisenhowerem, vyjádřil smysl diplomacie třemi slovy: protokol, alkohol, geritol (výtažek k povzbuzení stárnoucích pánů a paní). Ve Washingtonu na každý týden připadá až sedm recepcí a pět oficiálních večeří. Nejeden diplomat pokládá takové hody za nejobtížnější část svého povolání. Pochybovačů se ptám: jak by vám chutnaly ovčí oči v aspiku? Zastupitelství téměř dvou set států pořádají stejný počet oslav státního svátku do roka. Oslavují se příjezdy a odjezdy, vítání a loučení. V tomto společenském prostředí se též formulují mezinárodní vztahy, rovněž vztahy soukromé, důkladně intimní. Páni nejen se sekretářkami, dámy nejen se šoféry a všelijakým kádrovým materiálem.

Příklad správné formy korespondenční: sdělení začíná slovy The Embassy of....presents its compliments to the Ministry of External Affairs of..... and has honor to transmit the main points of its government’s policy... a následuje text toho, co se míní sdělit. Zpráva pak končí větou The Embassy of....avails itself of the opportunity of renewing to the Ministry of External Affairs the assurances of its highest consideration.

I lidožrout Idi Amin se dovedl vyjadřovat elegantně. (Tento Dada Amin, Ph.D., sám si tento doktorát udělil, při návštěvě Bonnu projevil překvapení, že tam nikde nemají Hitlerův pomník, a tak slíbil, že on to napraví a postaví mu ho doma v Ugandě.)

- - -

Funkce diplomata:

1. Vyjednávat.

2. Reprezentovat.

3. Informovat (o své zemi - čili public relations, propaganda, a též se informovat o zemi svého služebního určení, čili i špionáž).

4. Dohlédnout na zájmy svých občanů, což je ale záležitost vesměs konzulární.

5. Administrativa, záležitosti správní, byrokratické.

- - -

Diplomatická imunita, její uplatnění, užití a zneužití. Toto privilegium není uděleno dotyčnému jako privátní, autonomní osobě, ale jako výraz respektu pro stát, jeho suverenitu. Ten tuto osobu pověřil, aby za něj, jeho jménem jednala. Je tedy na takovém státu, aby uvážil, zda dotyčného imunity zbavit. Jestliže tak učiní (waiver of immunity), trestní stíhání může započít.

Příklad z minulého století: syn chilského diplomata v Belgii zavraždil svou milenku. Poněvadž nejen on, ale i členové jeho rodiny měli imunitu, k trestnímu stíhání nemohlo dojít. Belgické království pouze mohlo vraha ze země vykázat. Jenže chilská vláda provinilce zbavila jeho imunity, a tedy mohl být na místě činu souzen.

Velmi častý bolehlav: OSN, parkování na Manhattanu, diplomaté zastaví, kde se jim zachce, policie udělí pokutu, oznámení strčí za stěrač, provinilec potrestání zahodí. Vůz delegáta běloruské republiky, registrační číslo DPL916 za půl roku obdržel 168 takových ignorovaných potrestání. Městská správa si stěžuje, nic naplat. Načež šéf izraelského zastupitelství vyrozuměl magistrát, že zbavuje svůj personál této imunity.

Jako když se mávne kouzelným proutkem, dotyční přestali dopravní předpisy porušovat.

Imunita je omezena časově a též teritoriálně. Tajemníku amerického velvyslanectví vypršela jeho funkce v listopadu a v prosinci měl karambol na Riviéře. Marně se odvolával na svůj diplomatický status, soud v Pařízi ho právoplatně odsoudil.

Diplomat nemá imunitu globální, ale jen lokální, pouze v zemi, kde byl přijat jako persona grata. Zásadní princip:imunita není k potěše privilegovaného, ale za účelem zaručit možnost výkonu jeho funkce. Nemovitost zastupitelského úřadu se nepovažuje za „cizí území“, ale za součást hostitelského státu, kde však nelze uplatňovat svou jurisdikci.

Odklon od imunity absolutník tzv. funkční započal už před aspoň 100 lety. V případě diplomatů se začala rozlišovat ona imunita neomezená a omezená, aplikovatelná pouze na činnost v souvislosti s výkonem oficiálním, úředním. Diplomat bude mít imunitu v případě rychlé jízdy přes červenou, aby stihl schůzi Rady bezpečnosti OSN, ale nebude ji mít po schůzi na cestě stejně spěšnou rychlostí do baru. Nepřekvapuje, že diplomaté se dovolávají absolutní imunity, zejména když se dostanou do konfliktu s místním zákonem. Severokorejec Nam Chol O, člen permanentní skupiny pozorovatelů u OSN, byl v New Yorku obviněn joggující domorodkou z pokusu o znásilnění. Dotyčný tuto svou nediplomatickou činnost nijak nepopíral a pouze se odvolával na svou imunitu. Jenže praxe v USA je taková, že absolutní imunitu mají jen akreditované osoby u svých zastupitelství ve Washingtonu, nikoliv ale u OSN v New Yorku. Sexu lačný Severokorejec se tedy stáhl do rezidence své mise, kam za ním policie nesmí vstoupit. Jakmile by ale vyšel, byl by zatčen.

Je tedy daleko lepší pracovat na ambasádě, než pracovat u mise OSN. Jestliže se například zabývám špionáží a budu lapen, v prvním případě mi hrozí jen deportace, kdežto v druhém případě by to byl žalář. Příklad: JUDr. Zdeněk Pisk, první tajemník někdejšího velvyslanectví ČSSR ve Washingtonu, se pokusil zrekrutovat zaměstnance State Departmentu (Frank Mrkva, zaměstnanec českého původu), aby instaloval odposlouchávací zařízení v kanceláři důležité osoby. Mrkva ale vše pověděl FBI a Pisk musel pryč ze země jako persona non grata. Bývalo by mu ale hrozilo zatčení být členem československé delegace u OSN. (U této mise s oficiálním titulem prvního tajemníka působil estébák s oficiálním jménem Václav Králík, který za mnou přijel na univerzitu. Přivezl standardní československé dary - becherovku, slivovici a broušené sklo - a byl značně nervozní. Jednak přijel na okres, kam nesměl, jednak tohoto špiona jeho pouze funkční imunita nedostatečně ochraňovala.)

Diplomatický vak (pouch), ten je rovněž imunní. Co to je? Bureau of Diplomatic Security amerického State Departmentu zaměstnává 75 mužů a žen jako kurýrů putujících po zeměkouli v letadlech, automobilech, na člunech, ba i na mezcích. Diplomatická zásilka do váhy 50.000 liber se nepokládala za něco zvláštního. S vakem rekordního rozsahu se presentovali Sověti v Baltimoru. Tam v přístavu nakládali „diplomatický vak“ o váze 35 tun, s označením „embassy household goods“, čili kuchyňské hrnce. Ani jeden americký celník se neobtěžoval dostavit k inspekci.

V kurzu mezinárodního práva jsem při zkoušce trýznil studentíky také otázkami jako: Diplomat s půvabným jménem Waldo Emerson Waldron-Ramsey, velvyslanec z Barbados u OSN, měl psa, který v městečku Pelham pokousal osm sousedů. Pelhamský starosta tedy poslal velvyslancovi slušný dopis s vysvětlením, že došlo k pokousání „nerozumného množství lidí“ (the number of times that his dog has bitten people in the area is far in excess of reasonable), a poručil policii zlého hafana odstřelit. Velvyslanec elegantně květnatě odpověděl, že takový zásah by mohl mít tragické mezinárodní důsledky. Rovněž byl informován americký prezident, jakož i generální tajemník OSN. Zkoušení studenti se pak pokoušeli o vyřešení dilematu.

Druhá otázka: Karel Žižka, šifrant československé mise u OSN, s oficiálním titulem „atašé“, spolu se svou manželkou Věrou upadli v podezření, že uvažují o emigraci.

StB se o úmyslu dozvěděla a dotyčnou Věru v jejím bytě zavraždila. (Likvidaci osobně prý vykonal Miloš Vejvoda, šéf rozvědky, za války u vládního vojska, nasazen v Itálii po boku esesáků honit partyzány, po válce v domácím prostředí velmi činný v teroru padesátých let. Po likvidaci podezřelé Žižkové byl povýšen, až to dotáhl na náměstka zahraničních věcí.). Když Žižka po noční službě přišel domů a uviděl krvavý výsledek, natolik jím to otřáslo, že s cadilacem DPL-41 vyrazil do ulic, z Manhattanu nebezpečnou jízdou se dostal na výpadovku, policie za ním. V Pennsylvánii došlo k havárii, Žižka zahynul. Američané nařídili soudní pitvu. Čechoslováci protestovali, odvoláváli se na diplomatickou imunitu.

Tedy otázka: může mít mrtvola imunitu?

- - -

Několik mých bývalých studentů zvolilo kariéru diplomatickou a občas se ukázali na svém původním učilišti. Talentovaná dívka přijela z Káhiry, kde měla na starost udělování - nebo neudělování - vstupních víz do USA. Odmítala vyhovět zřetelným podvodníkům, usilujícím o turistickou dovolenou ve zřetelně neturistickém státě New Jersey, a na protesty reagovala mým prý častým vysvětlením, že není mou povinností být příliš příjemný.

Z jiné výtečné studentky se na ambasádě v Salvadoru stala vdova, když o víkendu diplomaté po práci odjeli k moři, někdo se tam začal topit, dobrovolník se pokusil zachránit a sám utonul. Teď tedy je vdovou a její syn polosirotkem.

Po rozkladu jakešovského vladaření v našem rodném prostředí jsem se ocitl na hradčanské recepci a tam ke mně přišel další bývalý můj student, zpřesnil podobnosti našich bývalých zážitků a já se na něj již vůbec nepamatoval.

Na americkém velvyslanectví úspěšně si počínala další má absolventka, která ale neprojevila zájem o naše setkání. Krátce poté došlo k jejímu povýšení severským směrem někam tam k Vikingům. Což ještě nebyl konec její kariéry. Došlo k jejímu nejvyššímu povýšení, stala se velvyslankyní.

Po tak náramné zprávě pak přišla ta daleko míň znamenitá. Z arktických končin se jí dostalo přesunu na opačný konec této naší planety, je teď v zeleni pacifických tropů,

nikde stopy po náramném kulturním povyražení. Kdepak Národní či jakékoliv jiné divadlo v Praze, kam jsem ji chtěl pozvat a ono se jí nechtělo. Teď se jí aspoň představami jejího ochuzení mohu revanšovat.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče