Nápady se občas současně zrodí ve dvou hlavách, třebas i vzdálených tisíce mil. Se “sexuálním harašením“, poťouchlou to českou verzí anglického sexual harrasment, v Praze poprvé vyrukoval Jan Vodňanský a já totéž učinil v exilové publikaci v Kanadě. A aniž bychom se kdy prali o prvenství, dáváme si přednost jako dobře vychovaní gentlemani při vstupu do dveří.

Taková reakce je ve světě, aspoň tom anglosaském, v nedohlednu. Intenzita rivality roste s pravděpodobností získatelného finančního zisku. Právní spory o tzv. intellectual property se začaly košatit se zrodem televize. Postava z knihy se objevila ve filmu, poté se někdy, téměř do nekonečna, zabydlela v televizním seriálu, konzument ji má doma na videu. Případně se jí dostalo i podoby komerčně úspěšného panáčka či panenky. Legie lačných supů – juristů - se specializují v této až omamně výnosné branži. V roce 2001 soud přiznal učiteli v Detroitu 19 milionů dolarů jako náhradu škody způsobené hollywoodskou společností, údajně mu uzmuvší scénář, podle něhož natočila film se supersvalnatcem Arnoldem Schwarzeneggerem.

Zejména úspěšní autoři a muzikanti proto uzavírají smluvy s pojišťovnami, ochraňovat se před pohromou obrovských nákladů spojených se soudním kláním. Není mi známo, zda tak učinila ve Skotsku žijící J.K. Rowlingová, autorka fenomenálně úspěšných knih o Harry Potterovi. Počet jejích čtenářů v USA se odhaduje na 40 milionů. Z autorky se stala multimilionářka. Porovnejme s paní Nancy Stoufferovou, ženou v domácnosti v Pennsylvánii. Také se snažila psát knihy pro mládež. Brýlatému hošíkovi – hlavní postavě - dala jméno Larry Potter a vymyslela si postavičky, pojmenované muggles, přesně tak jako spisovatelka Rowlingová. Zde podobnost končí. Zatímco knihy Rowlingové lámou rekordy v popularitě, knihy paní Stoufferové už od roku1991 jsou nedostupné, out of print. Nikdy s nimi neuspěla, natož aby se dostala do zámoří, kde by se o nich úspěšná konkurentka Rowlingová byla mohla dozvědět a inspirovat. Rovněž těžko lze vést soudní při o prvenství oněch muggles, jejichž existence je staršího data, než jsou obě autorky. Podivné toto pojmenování se už například objevilo v písni legendárního Louise Armstronga. Nezdá se tedy být příliš pravděpodobné, že by žalobkyně vyhrála bažené miliony. Musela by se vypořádat s notným důkazním břemenem, totiž přesvědčit soud, že její zapadlá, všeobecně neznámá tvorba by byla inspirovala imitátorku na opačném konci Atlantiku. Přetěžko ji věru trestat za náhodnou shodu téhož nápadu, který v jednom případě rozkvetl a v druhém případě se neujal. (Ovšem tradice amerického soudnictví je tak bizarní, že nelze vyloučit eventualitu sebenesmyslnějšího rozhodnutí.) Paní Stoufferové se ale již teď dostalo ceny útěchy. Zásluhou mediálního povyku o sporu již našla nakladatele, který se zajímá o její dosud tak důkladně opomíjenou tvorbu.

Kde končí svoboda slova a začíná neoprávněné zasahování do autorských práv? Podobnost Harry Pottera a Larry Pottera je s největší pravděpodobností pouze náhodná, což se nedá říct o jiných případech. Vzpomeňme Vladimíra Nabokova, již zemřelého spisovatele, autora proslulého a svého času (léta padesátá) hodně skandálního díla “Lolita“. Není-li autor již mezi živými, žaloby se mohou ujmout jeho dědicové. Už před řadou let Nabokovův syn Dimitrij zahájil soudní při kvůli knize nazvané „Lo’s Diary“ - Deník Lolity, psaný touto fiktivní nymfetkou. Žaloba skončila mimosoudním vyrovnáním, rozdělením honoráře ze sporného opusu.

Případ současnější: Dědicové Margaret Mitchellové, autorky slavného románu Gone With the Wind, vyšlého v českém překladu jako „Jih proti Severu“. V roce 2001 solidní nakladatelství Houghton Mifflin vydalo knihu Alice Randallové s názvem The Wind Done Gone, podobnost víc než náhodná. Tato imitátorka se vrací do původního prostředí na jižanskou plantáž, k těmže postavám, k jejich specifické řeči – a děj je vyprávěn údajnou černošskou půl-sestrou (half-sister) původní hrdinky Scarlett O’Hara. Dědicové Mitchellové požádali federální soud v Atlantě, aby vydání knihy zakázal. Rozpoutala se značná bitva s notnou dávkou political correctness.

Zejména na televizním trhu roste poptávka po komerčně perspektivních předlohách a jejich autorům přibývá na pravděpodobnosti obvinění z plagiátorství, že lezou do sousedova tvůrčího zelí. Zápletky v tisícových variantách se občas nevyhnutelně překrývají, soudní spory se množí a advokáti radují.

V Hollywoodu odborářská organizace spisovatelů (Writers Guild of America) vyhlásila stávku ke dni 1. máje, svátku práce. Přitom přední tvůrci inkasují za scénář minimálně milion dolarů a za přepisování scénáře jiného autora dostávají šesticifernou odměnu za každý týden takové námahy. Při každoročním udělování Oscarů jednu pozlacenou sošku též dostávají přepisovatelé románů do podoby scénáře. O peníze jde především, ale ne výlučně. Nespokojencům sice roste bankovní konto, ale nikoliv jejich niterná satisfakce a reputace. Ve většině případů se veřejnost o jejich úsilí nedozví, neboť podle jejich scénářů, objednaných a řádně zaplacených, se pak většinou beztoho nic nenatočí. Autoři se domáhají respektu, práva účastnit se natáčení, mít co říct při přepisování, případně prznění jejich textů někým dalším. Nebýt pátým kole u vozu jakkoliv luxusní značky. Taková už je ovšem tradice, že spisovatelova kniha je jeho dítě, on má copyright, kdežto scénář je zboží, které prodává a kupující si s ním naloží po svém. Zatímco Williamu Faulknerovi záleželo na tom, jak se zachází s jeho scénářem a co z něj nakonec vznikne, Ernest Hemingway si o této své činnosti scénáristy vůbec nedělal iluze.

Rozvinulo se i počínání opačným směrem, totiž ze scénáře úspěšného filmu (cca 25.000 slov) vyrobit knížku (cca 70.000 slov) – proces zvaný novelization, který se může uskutečnit za pár týdnů, krátce po premiéře. Na rozdíl od veleštědře honorovaných scénáristů, tito autoři – “novelizátoři“ si přijdou na pouhých 10.000 dolarů, čili potupnou sumičku, měřeno hollywoodským metrem. Oscary ověnčený opus Gladiátor nám poslouží příkladerm. Rychlokvašný produkt, už se prodalo 80.000 výtisků. Přitom občas jde o skutečně kvalitní práci. Například mezinárodně známý autor Arthur C. Clarke, spolu s režisérem Stanley Kubrickem, napsal scénář k filmu „2001: A Space Odyssey“ a po jeho natočení napsal i tento dodatečný opus. Isaac Asimov, velmistr sci-fi žánru, se rovněž takto angažoval. Jeho novelizace filmu „Fantastic Voyage“ z roku 1966 se dodnes dobře prodává. (Měl jsem přiležitost se s Asimovem potkat a popovídat. To bylo v době, kdy ještě žil - samozřejmě - a na naší univerzitě v Binghamtonu, stát New York, přijal pozvání stát se na promocích hlavním řečníkem. Měl pověst chrliče svých sci-fi textů, takže nepřekvala jemu položená otázka, jakou knihu stvořil tím největším tempem. Neváhal s odpovědí a vyhověl: za jeden víkend, sobota s nedělí.)

- - -

Před mnoha lety jsme vyhráli studenou válku, Chruščovovi se nepodařilo nás pohřbít. Kapitánům hospodářství jakkoliv neduživého se nadále daří znamenitě. Nicméně bohatí si začínají stýskat. Již nemnoho jich spěchá zásobovat se francouzským koňakem Remy Martin’s Louis XIII (láhev za 1.400 USD) či burgundským červeným 1995 Romanée-Conti (1.000 USD). V nejznamenitějším hračkářství F.A.O. Schwarz na Páté Avenue již nejdou bryskně na odbyt miniaturní (velikost 1 : 5) Ferrari za 40.000 USD. Již delší dobu jsem neslyšel, že by nadále prosperoval byznys dopravovat speciálními limuzínami pejsky, domácí miláčky do kadeřnictví, na masáže či k veterináři-psychiatrovi. Máme teď jiné starosti, zejména ty mohamedánské.

Mou plebejskou duši rozradostnila zpráva, jak se naše americká noblesa v této náhle krušné době začíná uskrovňovat. Komorník jedné takové rodinky s třemi sídly (Manhattan, přímořská enkláva East Hampton, horské Colorado) se anonymně svěřoval: místo Chateau Palmer (195 USD) k večeři teď servíruje Chateau Talbot (40 USD), místo dodávky z květinářství (300 USD), sám se musí vydat na trh, kde nakoupí totéž za pouhou stovku. Snáze lze i získat rezervaci do noblesních restaurací.

Stávka scénáristů v Hollywoodu ještě nezačala, ale rozhodně skončí dřív, než se nám ekonomie, a tedy i burza zmotoří. Pilná paní Rowlingová zatím vyprodukuje několik dalších Harry Potterů.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče