27.9.2016 | Svátek má Jonáš






SVĚT: Návrat k Mikronésii

26.1.2016

(Ukázka z připravované knihyDost svévolně se košatící Osud”)

Z Papuánska a Filipín se na Tchaj-wan, dříve lépe znám jako Formosa, vracíme ještě před vánocemi a srdce nám rodičovsky buší, jak asi synáček zatím zmohutněl, už mu teď bude rok a půl. A teď právě nedávno tajfun šeredně ostrov zasáhl, usedlosti utopil, ledacos vyvrátil. Tchaj-pej, dvoumilionové hlavní město, ještě značně mokvá.

Potomek nám do náruče nepadl, nýbrž nám za rodičovskou zradu vynadal téměř plynnou čínštinou.Nicméně se nezdálo, že by se byl naší nepřítomností soužil. Prarodiče mu jistě dělali pomyšlení a podle toho, jak sekýroval služebnictvo, zřejmě přišel na chuť feudálním mravům, které z něho doma u demokratických protinožců spěšně vytřískáme..

Oznámeno nám brzké konání události PAI-PAI, jejíž datum určují astrologové a bude se konat ve čtvrti Shihlin, adrese prarodičů. Šedesát let se nic takového nekonalo a právě teď to bude: Paipai jsou vepřové velehody, kulinární olympiáda, prasečí bakchanálie. Trvají pět dní: čtyři dny je přehlídka krásy, soutěž, vyhodnocení, medaile a pátý den je veležranice.. Vepři se olympiády účastní pasivně, dostaví se jako polotovary, vyvržení, smrtelně bledí. Dotransportovali jich sem stovky, snad tisíce, na nosítkách vhodných spíš k přepravě církevních hodnostářů. Tucty vlasteneckých fáborů, hlavní ceny připadly finalistům, bankovkami polepenými. Velešampion se zlatou medailí vážil víc než pět metráků.

Číňan je v podstatě tvor hlomozný. Proto řehtačky, explodující kuličky, skotské dudy a čínská opera, pokud možno ve vzájemném kvílícím konkurenčním doslechu. Na hlavním vepřovém stadionu, kde již bylo prostřeno na stometrových stolech, simultánně řádily tři opery. Výsledkem byl nejen atomizovaný chaos, ale i jakýsi souzvuk všeho se vším.

- - -

V tchánově domě jsme slavili konec roku. Dostavilo se hodně hostů, samí Číňané, a ti se hodí k alkoholu asi jako vegetariáni v hodům paipai. V podroušení se přece ztrácí tvář. Pili hodně čaj, hráli mahjong.

Uvelebil jsem se v ústraní s láhví výtečné skotské Chivas Regal a pustil se do nasávání. S rostoucím konsumpcí přibývalo mé přesvědčení, že přítomná společnost je nějak pochmurná a potřebuje rozveselit. Odebral jsem se ke kufru, z něhož jsem vyňal ́ Josipa Vissarionoviče Stalina na hedvábí v Číně vyrobeného a za padesátník zakoupeného u maoistů v australském Sydney. Uhladil jsem mu faldy a vpochodoval mezi abstinenty.

Ztuhli. Zděsili se. Stalin u Čankajška šokoval asi jako objev pornografických materiálů v breviáři.

Trapas do Nového roku, ráno kocovina a v poledne zemětřesení, tedy kombinace, jakou přát svým nepřátelům.. Okna se rozjektala, z lustrů se staly kolotoče, porcelán se pustil do splašeného poskakování a já s mozkem stále promáčeným skotským královským jedem jsem se cítil tuze neblaze.

Ideologický prohřešek mi ale přece jen byl prominut, jak jsem usoudil z pozvání čankajškovského admirála na večeři v oficírském klubu. Víc než mé společnosti se ale věnoval oněm slot machines - jednorukým banditům. Jenže nevyhrál, kdežto mně se vysypaly dva tisíce amerických desetníků, tedy 200 dolarů.

Ještě jeden hlavní večer na rozloučenou s rodinou, big floor show, večeře v otáčející se věži nad metropolí ostrova s problematickou budoucnosti. Však rovněž v té době čínské členství v OSN přešlo od Čankajška k Mao Ce-tungovi, a Priscilly strejda už v Radě bezpečnosti sedět nebude.

Odhadoval jsem, že 95 procent všech letů z USA na Dálný východ mělo namířeno buď do Tokia, Honolulu, nebo do Hongkongu. My se ale vydáme opomíjeným směrem, totiž na Guam. Odtud budeme pokračovat klikatě, ostrovy Mikronésie, nahlédneme na Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy.

Tehdy ještě Američané ve Vietnamu neúspěšně zápolili, na letištích té doby se potkávaly všemožné typy bojovníků - od dvacetiletých vyjevenců po ostřílené poddůstojníky z povolání. V houfu se objevil chlapík od letectva s třemi generálskými hvězdami, takový střízlík, maximálně čtyřicátník. Nejpěknější byly zelené barety, Special Forces, elitní atletičtí zabijáci jedna radost. Brejlatý profesorský typ majora s parašutistickými insigniemi. (Nejvyšší hodností u těchto jednotek byl plukovník.)

Mikronésie - „Maloostroví“, na sever od rovníku, na jih od Japonska, na východ od Filipín, je prostor značný, tři miliony čtverečních mil a pouze 700 čtverečních mil pevniny, o kterou se dělí 2141 ostrovů a nikdo neví, zda jich už není víc nebo míň.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Diskuse


K. Šoumal
10:07
26.1.2016

počet příspěvků: 1, poslední 26.1.2016 10:07









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.