31.8.2016 | Svátek má Pavlína






SVĚT: Máme se bát Ruska?

5.2.2014

Nová Putinova doktrína

To je pro Čechy něco jako Hamletova otázka "Být či nebýt?" (tedy "s Ruskem" nebo "proti němu"). I dnes, dvacet pět let po "sametu", přilákal tento název diskusního večera koncem ledna 2014 do auly CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie, kam jej svolal Občanský institut a KOD, mnoho zájemců. Pamětníků i mladých tváří. Diváci seděli v aule i na ochozech.

Základní téma bylo postaveno takto: "Zahraniční politika Ruské federace se v posledním desetiletí po období útlumu opět aktivizuje. V té souvislosti se i pro nás ve střední Evropě stávají aktuálními některé otázky, například: Jaké byly geopolitické zájmy Ruska ve střední a východní Evropě v minulosti a jaké jsou dnes? Jaká je povaha současného ruského režimu a její historické zázemí? A jak spolu obojí souvisí?"

Panelovou diskusi moderoval Ladislav Mrklas, prorektor akademie CEVRO.

Dále vystoupili:

Luboš Dobrovský

Diskuzi zahájil Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec ČR v Moskvě na téma "Nebojme se, ale buďme ostražití – velmocenské cíle ruské zahraniční politiky".

Roman Joch, publicista, ředitel Občanského institutu se zamyslel nad tím, "Jaký je charakter nynějšího ruského režimu a jaký má být tedy náš postoj k Rusku"

Mladší pohled sdělil Karel Svoboda, historik, FSV UK s úvahou "Obnova impéria? Ruská zahraniční politika v historické perspektivě"

Uzavíral Bohumil Doležal, publicista, předseda Klubu na obranu demokracie, tématem "Česká reflexe ´ruské otázky´: Havlíček, Masaryk, Beneš"

Klidně můžeme říci hned na závěr debaty, že jako konečné resumé vyšlo to, co předeslal pan Dobrovský: "Nebát se, ale být ostražití."

Bohumil Doležal

Z obsáhlé diskuze, kterou komentuje ze svého pohledu na stránkách Psa i Bohumil Doležal, podle mne vyplynulo, že jsme si vědomi toho, že z hlediska geopolitického jsme někdy od napoleonských válek "sousedé" Ruska. Či ruského impéria, ať se jmenuje třeba Sovětský svaz. Rusko i když oslabené, je stále velkou mocností. Jeho vedení a intelektuálové, jak řekl B. Doležal, byli po roce 1990 v podobném stavu, jako byly špičky Německa a Rakouska po první světové válce. Měli pocit naprosté geopolitické katastrofy. Tak to hodnotí dnes i Putin, když označuje rozpad SSSR za největší katastrofu 20. století. Z tohoto hlediska se Rusko vyrovnává se svým traumatem lépe a demokratičtěji. Nikoliv "demokraticky" v západním slova smyslu, ale také ne totalitní diktaturou.

To neznamená, že by Rusko nemělo o svět a o naši republiku zájem. Jak upozornil L. Dobrovský, v Praze je například akreditováno několik desítek ruských "novinářů" a houfy všelijakých poradců. Ale v ruském tisku abyste hledali zmínky o Česku s lupou v ruce. Nejsou tam. Když nepíší tito "novináři" články, tak co píší?

Pohled na Rusy a Rusko je u nás determinován čtyřiceti lety komunistické diktatury. Ruský pohled na nás je takový, že patříme do vzdálenějšího blízkého zahraničí. A to je každá oblast, v které Rusko porazilo Německo. A kde leží hroby statisíců sovětských vojáků. To je a bude ruská konstanta na staletí, kterou žádné evropské intelektuálské hrátky a dumání nepřebijí. Rusové vyhráli Velkou vlasteneckou válku, zabránili zničení svého a mnoha východních národů. Proto Putin a velká část Rusů proklíná Gorbačova. Jako odměnu za miliony mrtvých a osvobození půlky Evropy a nakonec za stažení z Evropy nepřinesl Rusku nic.

Dan Drápal

Z ruského hlediska jsme jen malým útvarem. Je jim zde dobře, ale Česko není, jak se na nás valí našich z novin a televize, žádnou mimořádně rusizovanou oblastí v Evropě. V Berlíně a okolí žije dnes okolo 250 000 bývalých občanů Sovětského svazu. A jak podotkl Alexander Tomský, v době, kdy on studoval v Londýně, žil ve čtvrti, kde bydlelo "plno Rusů". Asi tak dva tisíce "bílých emigrantů". Dnes jen v této čtvrti Londýna žije více než 100 000 "Rusů".

Každý velký stát má tendenci stát se mocností a - pokud je někde poražen - vrátit se na místa, kde již jednou byla jeho říše. Alespoň politicky, když ne vojensky a mocensky. Ruská federace se ambiciózním projektem Eurasijského svazu snaží dostat tam, kde ještě nedávno byla. V některých případech bychom jí v tom měli držet palce: Kazachstán, Kyrgystán, Turkmenistán atd. Jinak je nebezpečí, že tam přijde stále více islamizované Turecko anebo Al Kajda.

Nelze také přehlížet, že ve světovém měřítku je dnešní Rusko relativně dosti stabilizovaný stát z hlediska svého vztahu k vnitřním muslimům a k muslimskému zahraničí. Etničtí muslimové tvoří až 23 milionů z celkových 144 milionů obyvatelstva Ruska, tedy 15 procent, a jejich podíl rychle narůstá. Válku na Kavkaze dokázali v zásadě zvládnout (už slyším ten řev, že to není pravda), byť občas děsivými prostředky. A zkouší žít s muslimy "uvnitř", bez jejich i vlastního zvláštního ponižování.

Rusko momentálně, přestože považuje státy bývalého východního bloku za rajon svého zájmu, nemá útočné úmysly. Jak se panelisté shodli, i v tak vypjatém případě, jako byla Gruzie, se Rusko omezilo na krátký a omezený úder. A mohlo Gruzii lehce převálcovat.

V diskuzi vystoupil také bývalý poslanec FS Ivan Fišera se zajímavým příspěvkem. Část myšlenek z diskuze pak obsahoval článek MfD 30. 1. 2014 "Soči a eurovolby na ruské šachovnici".

Ivan Fišera

V příspěvku i článku Ivo Fišera upozornil na novou ruskou politiku. Možná tak učinil i v reakci na můj diskusní příspěvek, kde jsem se dotkl problému, že se zaobíráme Ruskem stejně neobratně a selektivně na základě našich bývalých zkušeností, jako to dělali naši předkové v letech 1918 až 1930. Kdy neustále hledali přízraky návratu "rakouského monarchismu". Aby jim za zády vyrostlo nacistické Německo, které pohltilo nacismem nadšené Rakousko, a na druhé straně pak obrovitá bolševická obluda, která nás nakonec spolkla. Dnes máme v Evropě, kousek za hranicemi, miliony muslimů a předstíráme, že tam nejsou.

Rusko není SSSR. Bipolární svět neexistuje. Největší hrozbou pro Evropu není nukleární arzenál SSSR a sovětský generální tajemník. Stále si nechceme přiznat, že čekat nějakou III. světovou válku, obdobu těch dvou prvních, je nesmysl. III. světovou válku vedeme s muslimy nejméně od její předehry v letech 1979 –1989, od sovětského vpádu do Afghánistánu. Jen strany se změnily.

Rusko, tedy bývalý Sovětský svaz, se pod vedením Vladimira Vladimiroviče Putina ve své situaci, tlačeno silnějšími silami, rychleji zorientovalo.

Rusko zjistilo, že Evropa, tedy celý západní svět je nemocný. A často i bezmocný. A že jeho obyvatelstvo začíná být stále více nepřátelské vůči svým elitám. A tak Putin vyhlásil, za nechápavého přihlížení západních intelektuálů, novou "Putinovu doktrinu".

Putin si všiml, že v Evropě rychle rostou údajně pravicové nacionalistické strany. Je zde více slyšet konzervativní a křesťanské hlasy v nových stranách. Těm se bude Putinův postoj líbit. V USA je levicové obamovské šílenství zdá se u konce. "Čajový klub", stejně jako Putin, říká, že bez morálky a křesťanství zmizíme.

Putin zvedl prapor hrdého "evropanství". Vyhlásil: Nemůžeme klamat sebe sama, vyškrtnout nevzhledné nebo ideologicky nevhodné stránky, přerušit spojení generací, jít do extrémů při vytváření nebo zavrhování idolů. Je na čase přestat si všímat na historii pouze špatného, nadávat si víc, než to dělá kdokoli z našich nepřátel. Kritika je nutná. Ale bez sebeúcty, bez lásky k Vlasti tato kritika je ponižující a neproduktivní.

Alexander Tomský

Přesně vystihl frustraci velké části Evropanů a Američanů. A rozhodl se to využít. Hysterické reakce Obamy a dalších "vůdců" svobodného světa (například na ruský zákon o zákazu propagace homosexuality) ukázaly, že se přesně trefil a že pod silnými slovy o svobodě, lásce a kráse jsou vůdci západního světa v zajetí svých bludů a odtrženi od reality.

A tak, stejně jako Sovětský svaz budoval na západě "mírové hnutí" a davy mladých lidí intelektuálů jásaly vstříc socialistické budoucnosti, nabízí teď Putin novou "konservativní" ideologii. I praxi. V Sýrii a Egyptě ukázal, že lépe chápe situaci. V Egyptě lidé nezapomenou, že byl na straně stojící proti Muslimskému bratrstvu. Zabránil tak vzniku alkajdistického superstátu. V Sýrii, spolu s Čínou, objektivně zachránil desetitisíce křesťanů, Kurdů, alavitů a jiných před dalším muslimským vražděním.

USA a EU se ukázaly v obou případech jako neschopné a hloupé. A hlavně bez jakékoli morálky. Klidně by přihlížely, jak muslimští fanatici vraždí desetitisíce lidí, jen aby zachovaly svoji multikulti ideologii.

Původní v západním světě oblíbená liberální ideologie vyzdvižená mládeží v roce 1968, přiznejme si (její představitelé si to ovšem přiznají, až půjdou "na smetiště dějin), se naprosto zdiskreditovala. Tato levičácká ideologie, zhmotnělá v dílech Herberta Marcuse, se nestala syntézou myšlenek Freuda a Marxe. Ale spíše Mao Ce-tunga a Trockého. A je dnes už doslova noční můrou chápanou jako intelektuálská diktatura zpovykané a nepracující "kavárny" levičáckých floutků nad "obyčejným" obyvatelstvem, ničící celý vyspělý svět.

Přečtěte si dále, co řekl Putin na "Valdajském diskusním klubu", jakési ruské obdobě "Římského klubu". Kam jezdí význační státníci, diplomaté a průmyslníci. Projev, který loni na podzim přednesl Putin, dává jeho krokům za dva, tři poslední roky konečně logiku. Kolega Fišera to nazval:

"Putin, jediný obhájce křesťanství…" Rusko ústy Vladimíra Putina vyzvalo západní civilizaci, a zejména právě Unii, na souboj hodnot.… Na adresu západních zemí řekl:

"Další vážná výzva pro identitu Ruska je spojena s událostmi, které probíhají ve světě. Jsou zde vnější politické a morální aspekty. Vidíme, jak většina euroatlantických zemí fakticky jde cestou odmítání svých kořenů, včetně křesťanských hodnot, které tvoří základ západní civilizace. Popírají se morální zásady a jakákoli tradiční identita: národní, kulturní, náboženská nebo dokonce pohlavní. Provádí se politika, která řadí na stejnou úroveň velkou mnohodětnou rodinu a partnerství osob stejného pohlaví, víru v Boha a víru v Satana. Výstřelky politické korektnosti jdou tak daleko, že už se vážně mluví o registraci stran, jejichž cílem je podpora pedofilie. Lidé v mnoha evropských zemích se bojí nebo stydí mluvit o své náboženské příslušnosti. Ruší se tam a přejmenovávají svátky, aby se stydlivě schovala podstata těchto svátků – jejich morální základ. A tento model se agresivně snaží vnutit celému světu. Jsem přesvědčen, že to je přímá cesta k degradaci a primitivismu, k hluboké demografické a morální krizi."

Celý text naleznete zde.

Lze souhlasit s Fišerovými slovy: "Hrozí velký euromalér: Nelze si proto nic namlouvat. Evropská unie – náš nový širší domov – balancuje na pokraji ekonomického, morálního, organizačního a zahraničně-politického maléru. Ten může skončit nejen závažným oslabením její síly, civilizační a morální přitažlivosti, ale také vážným územním smrštěním."

Podle mne je Putinova řeč mistrovským propagandistickým dílem. Přesně vystihuje pocity velké části občanů "západních" zemí, kteří se cítí být doslova psychicky válcováni a ponižováni nastupujícím trendem v EU. Býti heterosexuální je téměř zločin. Chtít vychovávat děti podle svého je podle dnešní Unie doslova "protistátní zločin". Mít dílnu, chtít se živit sám, je podezřelé. Každá krejčová a instalatér jsou podle medií "podnikatelé", tedy potenciální zločinci. Šílená ideologie, kterou však nikdo stále nedokázal skupinově pojmenovat, jako byl pojmenován nacismus anebo komunismus, dnes ničí celý západní svět.

Putin nabízí řešení.: Už se nebudete muset trápit, že fyzicky nesnášíte homosexuály a že je to něco "zavrženíhodného". Budete moci veřejně pojmenovávat Cikány jako Cikány, tedy jak si sami říkají. Nikdo vám nebude diktovat, co máte dělat se svými stromy na zahradě. Nebudete se muset stydět, že jste bílí a věříte v Boha. Nebudou vašim dětem tvrdit, že maso je odporné. Putin vám říká, že vy jste doma a ti, co přijdou, ať se přispůsobí! … Chce to jen, abyste se přidali k nám, svobodnému, bílému, silnému a sebevědomému Rusku!"

Na to bude slyšet obrovské množství lidí. Rusové začali, jako před sto lety bolševici, ideologií. A pokud nezvládneme své běsy my sami, jako naši předci nezvládli světovou krizi a nacismus, Rusové zase přijdou.

Putin vyhlásil doktrínu, v které nás chce "zachránit" před politickými šílenci multikulturalismu. Před selháváním energetické soustavy pod tlakem zelených fanatiků. Před kuratelou genderistek, které chtějí převychovávat chlapce na pohlavně neutrální osoby. Před světem, kde se muži bojí sahat ženám na zadek, aby jim naznačili, že je o ně zájem – jistěže sexuální - což mnoha zdravým a sebevědomým ženám chybí. Nechtějí být asexuální něco. Chtějí být ženami. Putin nabízí, že vás osvobodí před světem, kde zděšeně utíkáte od dítěte, které k vám natahuje ruce, abyste nebyli obžalováni za pedofilii. Před světem, který se Orwellovu "1984" podobá až příliš.

Autor a diváci

A už předem nabízí pomoc v možné, ale už v měkké formě probíhající, občanské válce mezi muslimy a křesťany. Muslimové si v Evropě zvykli na to, že jsou "nedotknutelní". A je jich v Evropě stále více. Do dvaceti let by mohli být vůbec nejpočetnější "menšinou" čítající 20 až 30 % obyvatelstva. Je pravda, že radikální islamisté na evropském kontinentě představují jen marginální část; jen málo lidí muslimského vyznání se však do života majoritní společnosti úspěšně zapojilo. U většiny žijící na okraji se zvyšuje frustrace. A jednou budou, podporováni vyznavači "politické korektnosti", chtít "svá práva". Putin už předem nabízí pomocnou ruku. Jistě že "nezištně", jak jinak!?

Ne, nebojte se, sovětská vojska nepřijedou. Ale mohli by přijet ruští zachránci Evropy, jako ke Slavkovu v roce 1805 a v roce 1813 k Lipsku … a nakonec v roce 1945, kdy nás jako národ, a nejen nás, "ukradli hrobníkovi z lopaty".

Škoda, že už zbourali ve Vysočanech hospodu "Ruský dvůr". Pojmenovanou podle pobytu ruských vojsk roku 1805, kam chodil Bohumil Hrabal a kterou jsme měli vedle kanceláře OPBH hned za rohem a chodili jsme tam taky.

Tam by se o tom dalo dobře přemýšlet. Oni tam totiž byli Rusové i v roce 1968 a jejich přítomnost nám pak ukradla mnoho let života.

P. S. Na přednášce se sešlo jen náhodou několik autorů píšících do Neviditelného psa.

Foto: Hana Mahlerová



Audi A4 2.0 TFSI QUATTRO S-LINE
Audi A4 2.0 TFSI QUATTRO S-LINE

r.v. 2011, naj. 89 363 km, benzín
395 000 Kč (s DPH)

Diskuse


B. Rybák
13:44
7.2.2014

J. Gutvirth
18:24
5.2.2014

B. Lukáš
16:55
5.2.2014

P. Pavlíček
16:47
5.2.2014

J. Šimek 066
18:36
5.2.2014

M. Hoblík
14:49
5.2.2014

E. Sevrát
13:44
5.2.2014

K. Frauknecht
15:06
5.2.2014

J. Šimek 066
15:15
5.2.2014

J. Šimek 066
16:04
5.2.2014

V. Novák
16:11
5.2.2014

J. Šimek 066
16:26
5.2.2014

J. Šimek 066
18:32
5.2.2014

H. Lukešová
16:02
5.2.2014

J. Šimek 066
16:07
5.2.2014

J. Šimek 066
18:23
5.2.2014

J. Kanioková
13:39
5.2.2014

O. Mayer
14:17
5.2.2014

K. Frauknecht
15:04
5.2.2014

J. Matuška
15:30
5.2.2014

J. Kanioková
17:11
5.2.2014

S. Netzer
15:30
5.2.2014

H. Lukešová
16:04
5.2.2014

S. Netzer
17:26
5.2.2014

V. Kusý
18:46
5.2.2014

V. Vlk
18:55
5.2.2014

S. Netzer
18:58
5.2.2014

D. Streit
13:35
5.2.2014

J. Kanioková
Ano
15:04
5.2.2014

H. Grúbr
11:30
5.2.2014

J. Slanina
11:34
5.2.2014

K. Frauknecht
11:49
5.2.2014

M. Barta
12:55
5.2.2014

J. Kanioková
14:11
5.2.2014

J. Kraus
10:37
5.2.2014

J. Boleslav
10:40
5.2.2014

V. Vlk
18:47
5.2.2014

J. Boleslav
10:38
5.2.2014

E. Heusinger
10:43
5.2.2014

E. Tocháček
10:49
5.2.2014

J. Slanina
11:41
5.2.2014

J. Boleslav
11:51
5.2.2014

S. Netzer
11:44
5.2.2014

P. Válek
10:33
5.2.2014

J. Boleslav
10:26
5.2.2014

S. Netzer
10:24
5.2.2014

J. Boleslav
10:29
5.2.2014

M. Vondráček
10:45
5.2.2014

E. Heusinger
10:52
5.2.2014

S. Netzer
11:01
5.2.2014

M. Vondráček
11:05
5.2.2014

E. Heusinger
12:39
5.2.2014

E. Heusinger
10:55
5.2.2014

M. Vondráček
11:06
5.2.2014

J. Slanina
11:31
5.2.2014

E. Heusinger
12:37
5.2.2014

J. Mrázek
11:48
5.2.2014

K. Janyška
9:38
5.2.2014

J. Boleslav
10:23
5.2.2014

J. Kostelanský
9:12
5.2.2014

E. Heusinger
10:14
5.2.2014

J. Boleslav
10:27
5.2.2014

E. Heusinger
10:46
5.2.2014

R. Gramblička
11:31
5.2.2014

F. Matousek
8:49
5.2.2014

V. Ondys
9:34
5.2.2014

F. Matousek
10:13
5.2.2014

J. Boleslav
10:31
5.2.2014

K. Frauknecht
8:47
5.2.2014

J. Podešva
8:11
5.2.2014

J. Boleslav
10:34
5.2.2014

počet příspěvků: 161, poslední 7.2.2014 01:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.