Byl jsem v Americe už několik roků, než jsem se začal dozvídat, kdo že to jsou vlastně Kurdové. Početný národ, nikým pořádně nespočítaný, odhadovaný na něco kolem 40 milionů, aniž kdy měl svůj vlastní stát. na území odhadovaném v rozsahu 159.000 až 390:000 či dokonce 500.000 čtverečních kilometrů. Nikdy se mu nedostalo nezávislosti, až do první světové války byl součástí otomanské říše. Ta se následkem oné války rozpadla. a kurdský národ se svou vlastní řečí, tradicí, kulturou, hudbou, oblečením, všemožnostmi nadále zůstával bez vlastní suverenity.

Kurdové jsou nejpočetnější etnickou menšinou na Blízkém východě. Dostali se pod čtyři značně odlišné.jurisdikce. Polovina jich sídlí v Turecku, kde tvoří 20 procent všeho obyvatelstva. Existence jejich identity byla důkladně potlačována, jejich řeč až do roku 1991 pokládána za ilegální. Kromě jazyka byl postižen místní folklor, způsob oblékání, druh jmen, jimiž obdařit novorozence. Dodnes je náznak kurdského nacionalismu důvodem k uvěznění. V roce 1994 byla poslankyně Leyla Zena odsouzena k trestu odnětí svobody na 15 let za zločin „separatist speech“ - poslankyněnesprávně promluvila.

Už v roce 1964 politická strana PKK, Partiya Karkerên Kurdistan, započala s podzemním povstáním - guerilla insurgency, trvajícím přemnoho roků. Kurdština byla ostře potlačována a až do roku 1991 oficiálně pokládána za ilegální. Teprve v roce 1999 došlo k jakémusi příměří, další uvolnění pokračovalo v roce 2004, s právem jazyk kurdský používat.

Poněkud menší počet (snad 7 milionů) připadl nynějšímu Iráku, v tehdejší době po první světové válce známém jako Britský mandát. Ten uznával kurdskou etnickou identitu. Oblast byla rozdělena na dvě části - arabskou a kurdskou, každá s vlastními školami a jurisdikcí.

Jihovýchodním směrem Írán, někdejší a budoucí mocnost s její perštinou podobnou jazyku Kurdů, s odhadovaným počtem 8 milionů kurdských obyvatel. Spíš projevovali zájem o samosprávu a nikoliv o suverenitu, nezávislost, vlastní stát.

Zbýval ještě Francouzský mandát s odhadovanými dvěma miliony Kurdů, značné množství jich upláchnuvších z obtížných podmínek na přežití pod tureckou přísností, v nynější, občanskou válkou již sedm roků postižené Sýrii.

- - -

Řada jiných Kurdů byla odsouzena za své konexe s protizákonnou stranou PKK, jejím podzemním počínáním. Během čtyř roků došlo ke ztrátě 20.000 kurdských životů, 3.000 vesnic zničeno vojenskými jednotkami, dva miliony lidí uprchly z tureckého území.

Situace v Iráku: její jediná autonomní oblast (rok 2013, počet obyvatel 8,35 milionů, její odhad v roce 2016 vzrostl na nynějších 36 milionů), jejím presidentem Masoud Barzani, dvěma oficiálními jazyky tam jsou kurdština a arabština.

Irák teď po několika desetiletích právě končí politiku své polonezávislosti Kurdistánu, což je z hlediska Bagdádu pokládáno za dvojnásobné vítězství: jednak jako porážka ISIS, jednak jako obnovení centrální irácké vlády v Bagdádu. Jejím předsedou se v roce 2014 stal Halder al-Abadi, syn neurochirurga, 20 let existence v exilu ve Velké Británii až do konce vlády Saddáma Husajna. Získal doktorát v oboru elektroniky na univerzitě v Manchesteru, nyní to je vůdčí postava vládnoucí strany Dawa.

Hlavním městem iráckého Kurdistánu je Irbíl (Erbil) n studenti nejen na univerzitě Salahaddin ve svém barevném oblečení působí příjemným dojmem, v kontrastu proti arabským spolužákům a spolužačkám zahaleným ve smuteční černi. (Můj přítel a americký univerzitní kolega Jiří Klír, který vyučoval na univerzitě v Mosulu, se mi svěřoval s někdejšími svými zkušenostmi a potvrzoval svou zkušenost, že kurdští studenti byli ti nejlepší.)

Tento Kurdistán momentálně vzkvétá, včetně jeho zahraničních investic a rovněž i turismu.

Naprostá většina Kurdů jsou mohamedáni - buď sunnité, nebo šíité. Mezi menšinami jsou k nalezení arménští křesťané, židé a zoroastriáni.

V září 2017 Kurdové v Iráku svou převážnou většinou, v referendu státem nijak schváleném, hlasovali pro svou státní nezávislost. (Tu doporučoval viceprezident Joseph Biden v době Obamova amerického prezidentování.)

V tomto nynějším iráckém Kurdistánu se výtečně uplatňují bojovníci známí pod jménem pešmergové, peshmerga, trénovaní a moderní výzbrojí zásobení Američany. Výtečně si počínají v utkáních s ISIS a stejně tak se daří dámským peshmerga útvarům.

Dosud mě nepříjemně překvapuje Trumpovo váhání stoprocentně podporovat

tyto výtečně si počínající peshmerga útvary. Ty aby se potýkaly s moderními tanky Abrams, dodanými Američany iráckým vládním jednotkám do Bagdádu, též k prospěchu šíitských milicí, podporovaných íránskými ajatolláhy.

KONEC