Já nenávidím rasisty, stejně jako černochy a židy

Vyrobit z někoho zločince je dnes dosti lehké. Od doby, kdy byl vynalezen knihtisk a rozhlas a internet, je to superlehké. Jak je psáno ve Švejkovi (cituji z hlavy): "… to je syn toho zabitýho. To bude taky asi pěkněj gauner! "

Ve vztahu medií k Izraeli (a nejen k němu) se ustálila "osvědčená taktika, jak vyrobit ´zločince´". Najdeme, zaplatíme, vytvoříme potřebnou skupinu "mašíblů" vedenou nějakou dosti chytrou a bezohlednou, po slávě a popularitě toužící osobou. Navedeme je na cíl a oni pak už udělají, co potřebujeme. Stejně jak popisuje Terry Pratchett v knize "Stráže! Stráže!" o získávání a zasvěcování magorů, kteří se domnívají, že jsou adepty čarodějnictví. Takové jsou myšlenky Velmistra podvodného "řádu" o jeho ovečkách

Osobně si myslím, že většina "vůdců" spravedlivě rozhořčeného lidu si myslí totéž:

To je tedy spolek. Stádo neschopných... jenže.. Jenže jsou to přece neschopní, kteří mají spoustu možností. Ať si ostatní spolky shání nadějné, ambiciózní a sebevědomé. On si ponechá své ukňourané a vzteklé, lidi se žaludky plnými křečovité zášti, ty, kteří vědí, že by cokoli dokázali líp než všichni ostatní, jen kdyby jim někdo dal tu možnost. Tak pomyslel si nejvyšší Velmistr: " Dej mi ty, v jejich žilách pod slabou blankou bláznovství proudí zlá krev. A také hloupost."

Bylo to jednoduché, pomyslel si. Jediné, co jste museli udělat, bylo usměrnit tu velkou podebranou zásobu žárlivosti a potlačované zlosti, jíž měli "bratři" takový pře­bytek. Spoutat a využít jejich ošklivé lidské vlastnosti, které měly ve svém spojení sílu větší sílu než jakékoliv jiné zlo, a pak je spojit s vlastním plánem...

Takhle podle mne vzniká většina těch spolků škodilů vydávajících se za "dobroděje" pod praporem Lásky a Spravedlnosti.

Takže se rychle ukázalo, což autoři v MfD zamlčeli, že jak už je na světě a v "moderních" demokratických společnostech běžné, nahrnuly se do náhle mediálně slavné "Machsom Watch" všechny možné "mašíblbky", tedy "magorky, šílené ženské a blbky ". Náhle přibyly bojovnice za práva čehokoliv.

Jednou z nejslavnějších byla a je aktivistka a režisérka Neta Efrony

se svým filmem Kalandia Sipuro Shel Machsom (Checkpoint Kalanda) natočeným v Izraeli v roce 2002 až 2008.

Pouták k filmu nám říká: "Zatímco zpočátku je průchod (přechody do Izraele) pro lidi formalitou, časem se stává noční můrou. Po sedmi letech totiž stojí na stejném místě masivní terminál ne nepodobný hraničním přechodům z dob železné opony. Stovky mužů, žen a dětí musí každý den vystát hodiny v nekonečných frontách, ani tak ale nemají jisté, že budou vpuštěni na druhou stranu. V tlačenicích bere za své lidská důstojnost a rodí se frustrace, vztek a nenávist. Od ledna 2002 se okolo přechodu v Kalandii pohybovala s kamerou izraelská dokumentaristka Neta Efronyová a po dobu několika let filmovala každodenní události. Její těžko uvěřitelný příběh vypráví o obyčejných lidech, jež nechtějí nic jiného než žít své životy tak, jak byli zvyklí, dokud jim do života nevstoupila nová hranice."

Tolik propaganda pro evropského diváka. Jen nějak všichni zapomínají, že kdyby nebylo palestinských vrahů a teroristů, nikdy tam ta hranice nemusela být.

Pokud použijeme vlastní rozum - což se dnes silně nedoporučuje – napadne vás, a co ty miliony lidí na letištích a v přístavech, které kvůli nebezpečí muslimského terorismu nutí chodit o několik hodin dříve, stát ve frontách, nechat se nejméně dvakrát prohlížet, rentgenovat a skenovat, zouvat boty, odevzdat pití, nechat se osahávat atd. atd. No jistě, to jsou jen obyčejní lidé a ne zbožštělí Palestinci, že?!

No a jak se dělá taková propaganda, na které jsou ukázáni "trpící Palestinci", si hned ukážeme. Třeba na obrázku nahoře. Strašný obrázek. Jsou na něm Palestinci zadržovaní izraelskou armádou a text vypráví, že jde o Palestince, kteří se chtějí v době ramadánu pomodlit v mešitě Al Aksá. Nic proti modlení! Ale že tak najednou chtěli jít jedním přechodem? To je tak trápí potřeba modlit se ausgerechnet uprostřed starého Jeruzaléma, na Chrámovém pahorku? Že by?!

Anebo jde spíš o to vyvolat mediální "lahůdku" o hnusném Izraeli? Schválně?! Tak nejen že je kapacita Chrámového pahorku jaksi omezená, u nás by se také všichni katolíci nevešli do Chrámu sv. Víta, ale ona mešita Al Aksá je pověstná, zvláště o ramadánu a jiných podobných příležitostech, ještě něčím jiným. Ony se odtamtud, z výšky cca 20 metrů bezvadně hází kameny na dole se modlící židy. Zde vidíte, jak to funguje:

Chrámový pahorek

Chrámový pahorek mešita Al Aksá (1) ční nad Zdí nářků (2) a nic nebrání muslimům kamenovat modlící se židy. Takže je jasné, že izraelská armáda nemůže pustit do Jeruzaléma najednou desetitisíce muslimů, zvláště jsou když v této mešitě vyzýváni k "svaté válce" proti židům a "křižákům" (těmi jsou, pokud to nevíte, myšleni hlavně Evropané).

Zeď nářků a místo vrhání kamenů na židy

Takže pak stačí svolat mladé "nadšené" muže a když vypukne mela, hezky si to nafotit. Peněz na to je dost, účast na takovýchto setkáních se tam stejně jako u nás každému platí.

Na následujících obrázcích z článku Wer diskriminiert hier wen? Juden und Araber in Israel – zu Frechheiten und Ungerechtigkeiten… vám to ukážu. Základem je skutečnost, že mediálně byla vytvořena situace, po "dlouhých letech usilovné práce" světových novinářů, že kdykoli se jakýkoliv Izraelec či izraelský voják jakkoli ohradí proti agresi, je to považováno za agresi. Tento verbální, ale někdy i fyzický kontakt je vždy "náhodou" zdokumentován a běží do celého světa. Podobnost s obrázky tlustých židů kouřících doutníky vedle ubohé německé (či české) dívenky produkovanými nacisty a českými stalinisty je jistě jen náhodná, že?!

Protože izraelští vojáci mají přísně nařízeno nereagovat na verbální provokace, rychle někteří zjistili, co to skýtá za výhody. A že je lze činit naprosto beztrestně. Kdyby mladý voják reagoval, to by si "mírumilovná" světová veřejnost smlsla. Nevím, jak cvičí Israel Defense Forces své vojáky, ale vím, že kdyby si tohle někdo zkusil třeba na americkou anebo ruskou, ale třeba i na německou armádu či policii, dost by se divil. Co by se stalo. Tady se nestane nic.

Útok prsty na oči izraelské vojačky

Útoky na ženy-vojačky jsou celkem běžné. Doufám, že nebudu sám označen za rasistu, ale podobné scény a verbální a fyzické útoky u nás promyšleně předváděli ti do společnosti nejméně zařazení romští "Olaši". U nás jsou tyto výstřelky pomalu pacifikovány a vůdcové romské menšiny pochopili, že tudy cesta nevede. V Izraeli jsou však vedením Palestinců podporovány. Po odeznění doby organizovaných útoků palestinských mladíků kameny na IDF, když se Izrael odpoutal od Gazy, jsou na druhé straně používány rodiči a společností vyhecované mladé adolescentky. Vůči kterým jsou izraelští vojáci prakticky bezbranní. Zkuste sáhnout na "nezletilou" holčičku! A svět vás sežere.

Někdy se ale vše nepovede a někdo nachytá organizátory na švestkách. Prohlédněte si prosím tento obrázek:

Uprostřed obrázku stojí izraelský voják, ruce složené za zády, aby nemohl být tiskem napaden, že byl agresor. Na něj se věší, doslova do něj vráží jakýsi aktivista s palestinskou vlajkou v rukou. Muž zády v bílé čepici má v ruce nějakou bílou tyč, kterou mává nad hlavou vojáka. Asi předpokládá, že se voják nejméně otočí a pokusí se zabránit ráně do týla. Vlevo jde jakási evropská aktivistka s mikrofonem, napravo žena v "palestinském" šátku (spíš však bílá aktivistka) pořizuje fotografický anebo digitální záznam, za ní stojí profesionální kameraman... Vše je jistě čistě jen náhoda.

Korunu všemu dala EU a její marxistická "ministryně zahraničí", stalinistická aktivistka "lady Catherine Margaret Ashton", která je motorem protižidovských akcí. Hrůznou zrůdností je, že vedení EU a "pokrokové organizace" v USA vyzvaly k bojkotu izraelských, amerických a evropských firem vyrábějících na "okupovaných územních". To je logika, až by člověk plakal. Tyto továrny zaměstnávají okolo 200 000 Palestinců. Když zkrachují, tak se snad půjdou jejich zaměstnanci - Palestinci - pást?! Obludná blbost a antisemitismus kavárenských intelektuálů, nemakačenků žijících z daní jiných je neuvěřitelná.

A jak právě prasklo, své si do toho přikejhal i bývalý český minstr zahraničí Schwarzenberg, který souhlasil s tím, aby se zboží vyrobené na Západním břehu v izraelských továrnách označovalo zvlášť, aby je "bylo možno rozeznat". No a tím je zatížit daněmi, případně, jak chce EU, zakázat jejich dovoz. Otázkou zůstává, zda kníže Schwarzenberg už je tak "mimo", že nechápe, co říká, anebo zda to myslí vážně. Tato otázka byla na přetřesu už v okamžiku, kdy vloni prohlásil, že by dneska bylo nutno soudit Beneše (za odsun) jako válečného zločince.

Další doslova hovadskou věcí, jinak se to nedá nazvat, byl nápad Ashtonové, aby Palestinci nepracovali v tzv. "židovských osadách" a neobchodovali s nimi. Tím chtěli "mírotvorci" osady "ekonomicky vyhladovět". A vůbec jim nevadilo, že více než pětadvacet tisíc Palestinců si na živobytí vydělává právě v osadách. A palestinští podnikatelé vesele obchodují s firmami izraelských osadníků, aniž by v tom viděli nějaký problém. Dalších více než 50 tisíc Palestinců je na obchodu s "osadami" finančně závislých a více než 200 000 Palestinců pracuje v Izraeli. Doslova dementní pokus komise EU získat si sympatie Palestinců bojkotem izraelského zboží z "ilegálních" osad, s nímž vyrukovala Catherine Ashtonová, ztroskotal podle "Al-Monitoru" na skutečnosti, o které tihle salonní marxisté nic neví. Palestinci by bez "osad" a Izraele byli hladoví.

Podivná směsice eurohujerů přešla, jak se zdá, už úplně na ideologii, která lká nad již mrtvými židy z holokaustu, ale u dnešních židů používá stejný slovník jako za stalinských procesů. Kdy byli v politických procesech obžalováni hlavně "židé". U kterých ovšem bylo "politicky korektně" napsáno, . že jsou "sionistického původu". Viz dokumenty: "Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského". Což ony dnešní euro-bojovníky "proti sionismu" usvědčuje z toho, že jsou obyčejní rasisté a antisemité.

A zajímavé je, že nikoho nenapadne, proč se vlastně nechávají ti Palestinci tak ponižovat. Proč chtějí neustále do Izraele, který je prý tak týrá?

Podivný svět. Chtějí zničit Izrael, který jim dodává elektřinu a vodu, platí jejich úředníky a statisíce z nich si tam vydělávají, a dostávají tak zdravotní ošetření.

Jak zpívali Voskovec a Werich: "Divná loď, když nemá vesla, divný v bouři klid, místo chleba žvýkáme hesla... " Činnost samozvaných ochránkyň z "Maschom Watsch" nevinných Palestinců, těch, kteří by bez práce v Izraeli třeli bídu, ale jejich vedení učí jejich děti a vnuky nehynoucí nenávisti k židům, se staly jen další z pitoreskních skupinek. Proč je redaktoři MfD považovali za tak významné, že jim věnovali celou stranu, čert ví.

Izrael byl dlouhodobě vystaven vražedným útokům. Při nich a sebevražedných atentátech Palestinců přišlo od založení Státu Izrael o život okolo 3200 Izraelců, z toho 1200 jen od roku 2000 do dneška. Jako reakci na to po roce 2000, kdy vypukla druhá palestinská intifáda provázená sebevražednými útoky, vybavil Izrael autobusy, nákupní střediska a státní a další budovy detekčními rámy na zjišťování zbraní a výbušnin, prošpikoval palestinská území kontrolními stanovišti a zátarasy na silnicích a umístil snad na všechna veřejná místa speciálně vycvičené strážce, kteří sledovali situaci a kontrolovali příruční zavazadla. S kontrolami a detekčními rámy se lze na řadě míst setkat dodnes.

V době intifády zvolili vedoucí Palestinců konfrontaci, které se běžně zúčastňovali Palestinci pracující na území pod izraelskou správou, ale bydlící na území Palestinské autonomie. Vystresovaní izraelští vojáci, kterým neustále hrozily atentáty, a to jak střelnou zbraní, tak sebevražednými atentátníky, začínali ztrácet nervy. To bylo součástí plánu Jásira Arafata v boji proti Izraeli. Každý tento incident byl mediáně rozmáznut a využíván proti Izraeli.

Jako vždy se v okamžiku přidali všichni, kdo nenávidí Izrael (patří mezi ně i extravagantní židé jako Noam Chomský a hlavně evropská i místní izraelská tzv. liberální levice). Všichni ti "sluníčkoví lidé", nadšenci a pomatenci, které u nás často řadíme pod "pravdu a lásku". A začal malér. Dotyčné babičky, které poskytovaly lživé informace panu Musilovi, byly mezi těmito pomatenkyněmi.

Ovšem tento antisemitský chór má děsivé dopady. Na fotografii vidíte následky. Na hranici mezi Jordánskem a Izraelem Jordánci "pronajali" Izraeli část svého úrodného území, kterému se říká "ostrov míru". A při návratu v roce 1997 v Naharayim bylo na hranici zastřeleno sedm izraelských studentek pomateným jordánským vojákem palestinského původu Ahmedem Daqamsehem. Na obrázku je vidět část památníku vybudovaného na jordánské části přechodu. Od té doby tam hlídají "beduíni" a ne Jordánci. A je tam zakázáno vystupovat z vozidel.

Lze se pak divit, když k těmto mašíblovským babičkám není nikdo v Izraeli vstřícný? Divit se tomu může jen pan Musil. Jeho článek v MfD 24. 1. 2014 končí takto: "Hanna (jedna z členek) je osobnější. Říká prostě: ´Izraelci nás nemají rádi. Od doby, kdy pracujeme v Machsom Watch, jsme ztratily mnoho přátel.´" Divíte se tomu?

A co Palestinci? Nadávat by měli ti frustrovaní Palestinci hlavně na své vedení. Stačilo by přeci jen jedno: zastavit terorismus a zabíjení. A hranice a kontroly by hned zmizely. Izrael to již mnohokrát nabízel. Marně.

Děkuji čtenářům za trpělivost. Řídil jsem se při psaní tímto biblickým poučením:

... Dal jsem odpověď i těm, kdo se neptali..

Bible, proroctví Izaiáše 65. 1

Konec