Já nenávidím rasisty stejně jako černochy a židy

Antisemitismus se vrací. S plamenným výrazem v oku požadují "pokrokoví aktivisté", aby "demokratický svět" nekupoval výrobky firem podnikajících na tzv. "obsazených palestinských územích". O tom svědčí například nedávná mediální aféra kolem výrobků firmy SodaStream a mediální hon na herečku Scarlett Johansson, která si výrobky té firmy dovolila chválit (v reklamě!). Podrobnosti zde nebo zde a vrcholem této antisemitské propagandy, tak nadšeně milované mnoha "moderními" lidmi, jsou věci, jaké najdete tady.

A tak se nám pod praporem boje za "lidská práva" vrací starý rasismus. Myslím, že by byl doktor Goebbels blahem bez sebe, kdyby četl výzvy k bojkotu všeho izraelského, jeho výrobků, výzvy, aby byly přerušeny všechny vědecké a obchodní a lidské styky s Izraelci.

Ostatně ještě před vyhlášením Norimberských zákonů začali nacisté útočit na židy právě bojkotem všeho židovského. První veřejnou akcí NSDAP proti Židům po převzetí moci v Německu byl bojkot z 1. dubna 1933 namířený proti židovským obchodům, bankám, lékařům a advokátům.

Organizace pro lidská práva Global Exchange vyzývá: Read a full report on SodaStream and Palestinian labor prepared by Who Profits. (Přečtěte si celou zprávu o SodaStream a palestinské pracovní síly připravené Komu to prospívá.)

Argumentace je jako opsaná z nacistických plátků. A nadšení morálně "rozhořčení občané" demokratického Západu blokují obchody se "židovským zbožím" od židů (Sodastream-protest 2013), podobně jako činily bojůvky nacistů v Německu v roce 1933.

Porovnejte tehdejší nařízení a akce nacistů s dnešními výzvami k bojkotu "židů" a jsme tam, kde už jsme jednou byli. A nadšené davy vedené aktivisty jásají a volají "pryč se vším židovským". Rasisté a rasismus jsou na vzestupu.

Geniální zkratku odhalující určitý typ lidí jsem prvně slyšel od J. R. Picka. On sám v tehdejší době, na konci padesátých let, na otázku "Jak se máte?" odpovídal "Jsem žid a zdráv".

Což byla v té době dost drzost, takhle veřejně se hlásit ke svému židovství. V paměti všech byly ještě události z období tzv. druhé republiky, 1938-1939, od kterých tehdy uplynulo jen dvacet let (tedy méně než od Listopadu 89 do dneška) a kdy se značná část "lepších lidí" jako právníci, architekti, vysokoškolští profesoři, ale i zaměstnanecké svazy zbavovala svých židovských členů - někde ze strachu před Hitlerem, jindy z antisemitského přesvědčení. Ani vítězové nad nacismem, tedy stalinisté, nebyli v zásadě jiní. Politické procesy, které proběhly ve všech lido-demo státech, byly vedeny v silně rasistickém duchu. U nás byl zorganizován největší takovýto proces mimo SSSR. V něm byl jako hlava údajného spiknutí odsouzen Rudolf Slánský, generální tajemník strany. Tyto procesy měly dvě základní linie:

1) Bylo nutno zlikvidovat všechny komunistické síly, které vycházely z národních kořenů, a rétorika byla přitom podobná, tedy nutnost vytvořit "jeden socialistický lid", podobně jako když dnes eurohujeři tvrdí, že národy jsou přežitek a je nutno vytvořit jakéhosi hypotetického "Evropana".

2) Bylo nutno najít nepřítele a k tomu se hodili židé. Všimněte si, když budete studovat například knihu "Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským" (vydal Orbis a lze ji koupit v antikvariátu), nenaleznete tam prakticky slovo žid. Jedenáct ze čtrnácti hlavních obžalovaných však bylo označeno jako osoby "sionistického původu". Sionistický původ je naprostá hovadina, sionismus je politické hnutí. Označení "sionista" a "sionistický" zanesli do politiky sovětští bolševici a dnešní "moderní levice", "pokroková media" a vůbec kdekdo říká "sionismus" a myslí "ti smradlaví hnusní židi". Typické je, jak dokázala tehdy Moskvou ovládaná media vyvolat obrovskou štvanici na tyto "sionisty". Před procesem žádali pokrokoví novináři a "pracující ze závodů" v rezolucích "psům psí smrt". Rozsudky podporovalo přes 8500 peticí a většina z nich žádala smrt pro všechny obžalované. To, že některé nepopravili, bylo vykládáno jako "ideologická slabost".

To bychom měli mít na paměti, když sledujeme, jak v Evropě a USA stoupá antisemitismus, pokrytecky nazývaný "antisionismus".

Rasismus je ideologie. A také stav mysli. Ideologie zločinná, založená nikoli jen na rase, ale na přesvědčení. Je to duševní postoj lidí - osobně přesvědčených o svých dokonalých kvalitách a cítících se "duševně čistými a voňavými" - k těm, které oni sami označují za morálně a fyzicky "špinavé" a "páchnoucí".

Kdyby byl rasismus určován čistě "etnicky", nemohli by dnešní evropští rasisté nenávidět židy a zároveň milovat a obdivovat Palestince. A Araby obecně. Protože Židé i Arabové jsou jedné rasy. Jsou to "semité". Ani Hitler by nemohl, pokud by šlo jen o rasu, chtít vyvraždit židy a zároveň po jednáních s Velkým jeruzalémským muftím, hlavou palestinských muslimů, organizovat jednotky SS složené ze "semitských" muslimů. Jejichž plánovaným úkolem bylo, až se tam nacisté dostanou, vyvraždit židy v Palestině a na celém Blízkém východě. Mezitím se cvičili na židech Slovanech v Evropě.

Možná jste si také všimli nedávné "nenápadné" změny v novinových článcích, kde se jejich autoři přiklánějí k tzv. europroudu obvyklému v zemích EU, tedy mírně řečeno k Izraeli nevstřícného. Je to většinou přičítáno nástupu nové vlády. Na místo ministra zahraničí ČR přišel soudruh Zao Ce-tung, jak říkají v parlamentu jistému "příteli" občanským jménem Zaorálek. Z ČSSD. Ten, věrný svému normalizačnímu marxistickému přesvědčení, se svými antipatiemi vůči Izraeli a sympatiemi vůči "mírovým palestinským aktivistům" netají. No, a kdyby ne, v každém případě takové kopnutí do Izraele a židů nemůže dnes v Evropě uškodit. Že?!

Nedávno vyšel v MfD článek známého odpůrce sionismu - čti "politicky korektního izraelobiojce" - Michala Musila nazvaný "Že prý jsme antisemitky". Čtenář článku lehce nebude dojmu, že na židech není ani chlup poctivý. S výjimkou těch, co fandí Palestincům. Článek popisuje činnost takzvané "lidskoprávní" organizace zvané Maschom Watch, složené ze starších židovských žen. Které "bojují" proti údajnému "násilí" na Palestincích na přechodech do Izraele, kterého se údajně dopouští izraelská armáda. Ačkoliv prý dotyční Palestinci do jednoho chtějí jen "žít v míru". Podle této logiky jsou teroristé útočící na Izrael asi Marťani. Článek v MfD onu úžasnou činnost popisuje plačtivým způsobem a vychvaluje ony aktivistky, které všemi silami bojují za "nevinné Palestince" proti "izraelské agresi". A aby zdůraznil, jak jsou ti Izraelci obecně hrozní, ostatní ti nelidskoprávní židé prý nemají ony babičky rádi. Z článku ční propaganda ukazující takzvané hrůzy dějící se na přechodech a obecnou odpornost Izraele vůči Palestincům vůbec. Nic nového, ale přeci jen. O tom až za chvíli.

Mnozí z novinářů jsou prý hlídací psi demokracie. No, požijeme-li přirovnání ke psům, někteří z nich umí hlavně čichat, "odkud vane vítr". A tak třeba v letech 2008 už 2010 čichali, že by antisemitismus mohl být zase u nás "in" v rámci přiblížení k eurounijní politice. Jistěže antisemitismus maskovaný jako "antisionismus"!

Vzpomeňme se slzou v oku, jak Česká televize pod vedením šéfredaktora zpravodajství ČT Michala Petrova v té době vysílala "antisionistické", čti antisemitské, zprávy nejméně třikrát týdně. Zpráv většinou vylhaných anebo překroucených.

To vyvrcholilo účastí několika "reportérů" ČT na palubě lodí doprovázejících "mírovou loď Mavi Marmara". Ta se podle levicových a propalestinských aktivistů údajně pokoušela "mírově" prolomit údajně nezákonnou – jak se psalo ve všech evropských novinách - blokádu Gazy. Blokádu pásma Gaza ovšem prosadila RB OSN v roce 2009. Jako alternativu k blížící se vojenské porážce hnutí Hamás. A hrozícímu nebezpečí, že Izrael obsadí celou Gazu. V Gaze by Izrael "ulovil" vedení této všem evropským mírových silám tak úžasně milé organizace. To bylo nežádoucí.

Boje skončily a Hamás následně po zajištění pevnosti hranic rozhodnutím RB OSN hned na ukázku svých mírových cílů vyvraždil své Palestinské konkurenty. Všechny funkcionáře a většinu bojovníků konkurenčního Fatáhu. Jak Hamás sám přiznal: "Zatkli jsme desítky kolaborantů, kteří se pokusili poškodit odpor tím, že poskytovali informace o našich bojovnících okupantům." To pravil mluvčí ministra vnitra Hamasu Ehab Al-Ghsajn. Všichni zatčení byli popraveni, ve skutečnosti není ale jasné, zda povražděných byly "jen" stovky nebo jestli jich byly tisíce.

Konvoj lodí vedený lodí Mavi Marmara se údajně pokoušel dopravit Hamasu sanitární pomoc. Ve skutečnosti vezl hlavně zbraně. Protože tuto extrémně fanatickou teroristickou organizaci odřízli od zásobování zbraněmi jak Izraelci, tak Egypt. S ním má Gaza společnou hranici, na kterou rádi "míroví aktivisté" ve své propagandě zapomínají. Izraelci konvoj zadrželi, míroví bojovníci je napadli mačetami, noži a pistolemi a byli odzbrojeni. Konvoj byl odvezen do přístavu Ašdod a jeho válečný kontraband - tedy zbraně - byl zabaven.

"Míroví reportéři" ČT byli zatčeni a vydáni do ČR. Mediálním hrdinou akce byl jistý reportér České televize Petr Zavadil, spolu sním byl na palubě i jistý kameraman ČT Jan Línek. Ten se však dle svých slov určených západním mediím domníval, že jde o legální akci.

Následoval výbuch silných výroků, ale tehdejší česká vláda odmítla podpořit postoj propalestinské lobby v EU. A ČT se začala ve svých antisemitských eskápádách mírnit. Akce ČT se ovšem zastala ČSSD, konkrétně tehdejší její poslanec a zahraniční expert ČSSD Jan Hamáček. A místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Kateřina Konečná (KSČM), která dokonce chtěla, aby Česko ihned podniklo vůči Izraeli diplomatické kroky. Vláda to odmítla a bylo.

"Časy se mění, co bylo, není," jak říkal soudruh president Antonín Zápotocký. ČSSD vstupuje do Strakovky, a tak se, to je náhoda, v našich novinách začíná objevovat čím dál více "vyvážených článků". Takovouto hru na "demokracii a vyváženost" odsoudil s pohrdáním J. P. Sartre. To když řekl, že demokracie není to, že dáme v mediích 10 minut Hitlerovi a deset minut židům. No, u nás stát Izrael na vysvětlení své politiky nedostane v masmediích ani těch deset minut.

Proč o tom tak dlouho mluvím? Autoři článku nepředpokládali, že by někdo u nás slyšel o Maschom Watch a byl navíc v době druhé intifády osobně na onom slavném "checkpointu" mezi Jeruzalémem a Betlémem, o kterém dotyčné "aktivistky" vyprávějí. Chybička, přátelé! Byl jsem tam. Osobně. A přecházel, tedy přejížděl tudy do palestinského Betléma a zpět. A mluvil jsem na místě samém jak s Izraelci, tak s Palestinci.

Takže onen propagandistický protižidovský článek je vhodným příkladem, na kterém se dá doložit ono známé a neuvěřitelné lhaní, které doprovází většinu článků o Izraeli v našich novinách. Ukázat jak lžou, o čem lžou a v čem lžou. A doprovodit pro autenticitu a pro poučení čtenářstva vlastními i dalšími fotografiemi z té doby.

Nejprve bych chtěl představit někoho z té židovské armády, co prý tak ubližuje Palestincům. A tu hrůzu, co předvádí na "okupovaném západním břehu Jordánu". Armáda tak hrozná, že na ni musí dohlížet izraelské mírové aktivistky. Na obrázku je dokumentární fotografie činnosti jednoho člena okupační izraelské armády. Totiž členky. Fotografie je z odpočívadla v poušti kousek od Jericha, hluboko v Palestinské autonomii, kde jednotky IDF zajišťují cestujícím - všem, tedy i Palestincům a cizincům - bezpečnost. U stolku s kávou sedí jak Palestinci, tak židé. Kolem nich prochází jedna členka z dvojice izraelské hlídky, s M16 na rameni. Buďte si jisti, že z ní umí střílet. To tam ví každý. Na fotografii je vidět vedle "zaparkovaného velblouda" izraelské auto se žlutou značkou.

No a ještě jednu informaci, kterou u nás téměř nikdo nezná. Občané Izraele nemohou vstoupit bez zvláštního povolení na část území svého státu. Tedy na Západní břeh - Palestinskou samosprávu. Kterou prý brutálně okupují. Eurohujerská a antisemitská propaganda stojí také na jedné desinformaci. Neustále mluví o Izraelcích a zaměňuje je za "židy". Obyvateli Izraele ve skutečnosti nejsou jen "židé", ale žije tam také mnoho Palestinců a jiných národů - Drúzové, Berbeři. Samaritáni. Také mnoho "bílých" Evropanů, hlavně křesťané. Z 8 milionů obyvatel Izraele je 20 % Palestinců, tedy 1 milion 600 tisíc lidí. Nazývat tedy Izrael pejorativně "židovským státem" jako by tam nikdo jiný nežil, je nechutný podraz .

Co se týče otázky Západního břehu, je to - jak zdůrazňují Izraelci - jako kdyby po válce zůstaly Sudety jako zvláštní zóna Československa pod vládou Sudetoněmecké strany. A Češi by byli nestále ve světě pranýřováni, že jsou okupanty. A směli by tam žít jen sudetští Němci. A Češi jen na zvláštní povolení a jen na území takzvaných "osad". Což jsou ovšem dnes vlastně velká a moderní města plná zeleně.

Tak to alespoň vidí velká většina Izraelců, pro které je, jak sami říkají, Mnichov, sudetští Němci a postoje "západních spojenců" k ČSR nekončícím poučením a mementem.

Omlouvám se těm čtenářům, kteří mi vytýkají posedlost sudetskými Němci. Jenže Izraelci to tak vidí. A vědí proč. Na miliony mrtvých nelze jen tak zapomenout. A jen slepec by si nevšiml podezřele podobné politiky a propagandy používané jak sudetskými Němci, tak Palestinci.)

Jak vypadá velká část Západního břehu Jordánu, vidíte zde. Roviny, na kterých se pěstuje zelenina a nad nimi trčí ze západním strany poušť Judean Desert, což ovšem nejsou žádné romantické písečné duny. Je to kamení a kamení a prach a kamenné hory. Suché jako troud. A z druhé strany jsou stejně suché a kamenité hory Jordánska. Mezi tím teče potůček zvaný "řeka Jordán".

Ty hory za Mrtvým mořem jsou Jordánsko

Pokračování příště

Foto č: 5, 6, 7, 8 autor