5.12.2016 | Svátek má Jitka






SVĚT: Islam ante portas (2)

16.9.2014

Konvertita horší džihádisty

Starší občané anebo ti, co dávali pozor ve škole, jistě vědí, že podtitulek článku je jen parafrází starého přísloví „Poturčenec horší Turka“.

Odporná vražda amerického novináře Jamese Foleyho a dalších zajatců islamistů nám ukázala drsnou skutečnost. Foley se jako mnoho mladých „bílých“ mladých intelektuálů domníval, že nejdůležitější je „hledat a páchat pravdu“ a „pochopit a objektivně zhodnotit muslimskou současnost“ podáváním „vyvážených zpráv“, a klidně se toulal v místech, kde panuje islámský středověk. Jeho nadšená naivita, touha po dobrodružství, neschopnost pochopit, že svět není takový, jak jej malují multi-kulti ideologové, je vlastně modelovou situací velké části nové postmoderní generace. Viz již rok zmizelé Češky, po nichž se slehla zem. Tedy Pákistán. Také se ve své naivitě domnívaly, že když mají „dobré islámské přátele“, nic se jim nemůže stát. A vyrazily do epicentra vznikající třetí světové války. A je celkem jedno, zda jde o Irák, Írán, Pákistán, Sýrii anebo Afghánistán.

Tyto muslimské země se po krátkém putování ve dvacátém století směrem k pokroku vrátily ke svým „tradicím“. Dlouho, předlouho to naše media a politici tajili a lhali nám i sobě. Jak se zacházelo a jak se zachází i dnes s „odsouzenými“, ukazuje obrázek podříznutí vězně z bývalé Persie, dnes Írán před více než 100 lety:

Persie

Drsná skutečnost vraždy Američana Foleyho, příslušníka té naší, význačné, „vyšší“ třídy více než desetitisíce zavražděných, „nezajímavých“ obyvatel „jiného světa“ ukazuje, do čeho nás, všechny „bílé křižáky“ – jak říkají vedoucí muslimové euroamerické civilizaci - vedou naši údajně přední myslitelé. A co nás, pokud je poslechneme a nepochopíme, o co jde, čeká.

Nejvýraznějším výkvětem této ideologie bylo zvolení Obamy presidentem USA a nástup k vládě velmoci lidí kolem něj. I když nejsou první, Clinton a jeho parta byli ze stejné novolevicové západní kasty.

Ideály a výhledy na budoucnost „Krásného nového světa“ (Huxley) ten plán „sluníčkových lidí“, hlásajících v čele s Obamou více „porozumění s muslimy“ a vyhlašujících restarty vztahů s Ruskem, je v troskách. Hrůzný konec života amerického novináře, zavražděného v Evropě vychovaným „pakistánským muslimem“, konvertitou k nejděsivějšímu proudu dnešního islámu, je jen zábleskem reality možné budoucnosti. Do které nás ženou naši vůdci a intelektuálové pod hesly multi-kulti, genderismu, ekologismu a dalších pitoreskních pseudonáboženství naší civilizace. Což vše v posledních třiceti letech okouzlilo í zpovykanou levicovou euroamerickou generaci.

Ukazuje se, že druhá a třetí generace původních imigrantů, tedy do Evropy přistěhovaných muslimů, se nestala, jak prorokovali neomarxisté na amerických universitách, žádným předvojem té vybájené a úžasné „multi-kutli“ společnosti. A navíc že nakazili i část „bílé“ mládeže a že mezi těmito bílými konvertity k islámu se hromadně objevuje příchylnost právě k jeho nejhorším formám. Společně pak, jakoby z ničeho nic se objevivší muslimští fanatikové, začali představovat tito „noví islamisté“ z Evropy významný prvek v nejzrůdnější části islámu. Jak to ukazují poslední informace z Blízkého východu. V donedávna civilizované a prakticky sekularizované Sýrii, státě vedeném ovšem sekularizovaným vládcem, západními neomarxisty a multi-kulti ideology nenáviděným Bašárem Asadem, se objevily jednotky složené z těchto lidí a zařadily se ihned k nejbestiálnějším a nejobávanějším hrdlořezům. Sýrie se změnila v občanské válce podporované Saúdskou Arábií, Katarem a Íránem v hromadu trosek. V této válce, kde Asad byl jedinou zárukou přežití pro vyznavače menšinových směrů islámu, ale také pro židy, křesťany, Kurdy a další, zahynulo asi 200 000 lidí! Uprchly více než dva miliony obyvatel a země je v ruinách. Velkou „zásluhu“ na tom mají zahraniční džihádisté, kterých je podle neúplných informací dnes v Sýrii v pseudopolitické entitě „Islámský stát“ již okolo 25 000. Z nich je asi 2 až 4 tisíce bojovníků ze západní Evropy, která nás přesvědčuje, že je nutno vytvořit u nás příznivé podmínky pro muslimy a islamismus a zařadit je do akcí multi-kulti. Muslimští bojovníci se v Sýrii nejvíce připojují ke skupině Džabhat an- Nusra, původně odnoži Al Kajdy, a k organizaci Islámský stát, které se však Al Kajda zřekla kvůli nesmírnému a odpornému (sic!) násilí na všech, a to včetně „neposlušných muslimů“. Existuje-li na Blézkém východě skupina, od které se distancuje i Al Kajda, a jsou-li jejími členy „ evropští“ muslimové, jsme svědky nového děsivého fenoménu. A to se navíc, asi jaksi vzhledem k agresivitě feministek ovládajících velkou část mainstrémových medií, nemluví o ideologické fanatičnosti mladých bílých konvertitek.

Právě teď přišla zpráva, že vzápětí po zmateném projevu Obamy o potřebě zničit Islámský stát a podporovat tzv. umírněné a „demokratické vzbouřence“ uzavřela tato skupina, jak se dalo očekávat, spojenectví s Islámským státem, tedy s největšími hrdlořezy. Nehledě na to, že termíny jako "umírnění islamisté" jsou matoucí a scestné (P. Podaný: „Hrozí nová válka, celosvětový džihád mezi sunnity a šíity?“) Bohužel, hrozí. Je to mimo jiné také strašlivý výsledek práce těch, co rozpoutali nejprve akci „Occupy“ v Evropě a v USA a když to nevyšlo, vyvolali takzvané „arabské jaro“. A do něj se zapojili z Evropy pocházející džihádisté.

V tomto okamžiku je vhodné vysvětlit, kdo to byli „poturčenci“. A kdy a kde jsme se s nimi mohli setkat. Poturčenci byli význačnými služebníky agresivního osmanského islámu ve středověku, kdy muslimská turecká vojska okupovala celý Balkán a snažila se dobýt Rakousko, obsadila část Slovenska a jižní část Moravy. Ostatně skutečný důvod, proč se kdysi Země koruny české staly součástí rakouské říše, byla právě nutnost ochránit české země před tímto nebezpečím.

Poslední český (a uherský) král Ludvíka Jagellonský zahynul, což prakticky nikdo neví, v boji s muslimy. V bitvě u Moháče, což bylo velké vojenské střetnutí s osmanskou armádou vedenou sultánem Sulejmanem I., později zvaným Nádherný, jež se odehrálo 29. srpna 1526. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice Moháč v jižním Maďarsku u hranic s Chorvatskem.

obléhání Vídně 1529

obléhání Vídně 1529

Tato válka muslimským Osmanům umožnila táhnout do střední Evropy a obsadit celé Uhry. Ubránil se pouze Prešpurk - dnes Bratislava. Naštěstí muslimové Vídeň v roce 1529 obléhali neúspěšně. Vídeň, a tedy celou střední Evropu ubránila rakouská vojska spolu českými, a s německými a španělskými profesionálními vojáky. Sulejman měl přitom převahu 7:1. „Našich„ bylo jen 16 000 mužů, muslimů pak cca 112 000. Konflikt mezi Osmany a Habsburky jak o uherské území, tak o část Dolních Rakous a jižní Moravu s přestávkami pokračoval až do roku 1699, kdy se podařilo habsburským vojskům osmanské jednotky z Uher definitivně vytlačit. Dnešní představa, že muslimové jsou někde daleko a nemusí nás zajímat, je s prominutím blbá.

Proto byl 8. října roku 1526 zvolen českými stavy za českého krále Habsburk Ferdinand I. Právě proto, že bylo nutno tváří v tvář nebezpečí islámu sjednotit rozhádané středoevropské státy a vytvořit jednotnou vládu. Roku 1526 tak k původní personální unii českých a uherských zemí přibyly i rakouské země, čímž bylo vytvořeno jádro habsburských držav ve střední Evropě na další tři staletí. A zajištěna tak byla hlavně obrana proti osmanské islámské říši. Tedy ani dnešní situace není nic nového pod sluncem. Jen si ji jaksi nechceme nějak přiznat.

Dneska bychom „poturčencům“ mohli říkat konvertité k islámu. A jak se ukazuje, je takovýchto poturčenců plná hlavně ta západní, takzvaně „nejvyspělejší“ Evropa. Co je nám neustále a neustále dávána za příklad. A která je, jak se opakovaně ukazuje, ovládána neschopnými, línými a eunušskou kulturou vychovanými politiky. Není náhodou, že bestiální vrah Foleyho nejenže mluví londýnskou angličtinou, ale jeho skupina vrahounů prý sama sebe nazývá „Beatles“.

Pokud se čtenáři chtějí lépe orientovat v tom, kdo je to „poturčenec“, jakou tuto lidé hrají a hráli v dějinách křesťansko-muslimských vztahů, může nalézt popis zpracovaný populární formou na internetu: Šestá velká rasová válka.

Zde uvedu jenom krátký výňatek: „Jednou z nejefektivnějších složek osmanské (muslimské) armády (která se doslova „provraždila“ až před Vídeň) se stala vojenská jednotka známá jako Janičáři (yeniçeri, čili „nové vojsko“). Byla to turecká elitní síla – a byla zároveň kompletně bělošská. Emír Orchán, který první zabral evropskou půdu, vydal roku 1362 nařízení porobeným Balkáncům, že mu musejí každý rok vydat svých 1000 nejzdatnějších bílých dětí. Tyto byly nejprve obřezány, obráceny na islám a do 25 let zocelovány těžkou fyzickou prací. Nejbystřejších deset procent chlapců se pak dostalo do palácové školy (najdete ji dodnes v Istanbulu u paláce Topkapi), kde muselo ovládnout arabštinu, perštinu a turečtinu, důkladně se obeznámit s historií, právem i teologií a vyznat se v teorii a praxi vedení války. Takto se z nich stali dvořané zbavení původní identity a protože muslimové nemohli být podle tehdejšího muslimského zákona zotročeni, je svrchovanou historickou ironií, že nejtrvalejší říši muslimů ve středověkých dějinách Evropy udržovali z velké části poturčení běloši. „Janičáři“ pak byli fanatickými bojovníky bez slitování a byli schopni, jako vytrženci z běžného světa, bez protestu páchát nejhrůznější zločiny. Ne že by středověcí Evropané byli nějaká holátka či bolestíni, ale tohle bylo hodně i na tehdejší svět.

Vojáci Hammásu a takzvaného Islámského státu, ale také vrazi z Boko Haram a somálští Al-Shabaab jsou novými islámskými vojáky, konvertité pak janičáry. A celé je to daleko děsivější, než byla Al Kajdá a Taliban používající hlavně atentátů. Vojáci Islámského státu mají za úkol vytvořit nový chalifát, viz minulý text.

Dnes džihádisté pracují jinou metodou při získávání nových členů než Al Kajda. Hledají fanatické islamisty mezi vzdělanými muslimy a doplňují je evropskými konvertity. Evropa, zvláště pak dříve vychvalované „otevřené státy“, se postupně zvyky a narůstajícím neevropským obyvatelstvem islamizuje ve stylu wahhábismu (salafismu), který nutí své ženy veřejně svými oděvy ukazovat svoji ortodoxní víru. Která žena se nechce podvolit, je buď zavražděna, nebo odvezena do některého konzervativního státu. Tam ji naučí „morálce“. Zatímco u nás jsou zahalené ženy výjimkou, jinde je tomu jinak. Křesťanský stát Holandsko se postupně mění na islámskou zemi:

Amsterdam 1980

Amsterdam 1980

Amsterdam 2012

Amsterdam 2012

 Akce na lákání mladých lidí z Evropy do řad fanatiků islámu má celkem úspěch. Jak se ukazuje, na střední vedoucí místa ve fanatické a vraždící armádě Islámského státu rychle postupují běloši nebo v Evropě vzdělaní a vychovaní arabští džihádisté.

Noví islamisté plánovitě a promyšleně totiž vyhledávají v Evropě myšlenkově neusazené mladé lidi, často morálně neukotvené. Pocházející z generace po mnoha letech blahobytu zhýčkaných a znuděných mladých Evropanů hledajících dobrodružství. Nabízejí různé „atraktivní programy“ (stejně jako nabízí „božské“ cíle). Často také získají osoby, které neuropatolog František Koukolík nazývá „deprivanty“ (typickým je onen vrah z britským přízvukem, dříve prý „rapper“ z Londýna). A také jistě deprivanty s neevropským etnickým původem, často žijící na okraj moderní společnosti, kterou nechápou a nezvládají. Tyto „odstrčené“ osoby evropského i neevropského etnického původu, ale s evropským anebo americkým vzděláním a zkušenostmi, pak islamisté rafinovaně lákají na dobrodružství a předkládají jim zdánlivě skvělou ideu a kariéru.

Deprivant je termín zavedený Koukolíkem k označení člověka, který z psychologických, biologických či sociokulturních důvodů nedosáhl lidské normality, případně o ni přišel.

Charakteristiky deprivanta lze zjednodušeně rozlišit podle několika znaků:

- Má tendenci vrhat veškeré své úsilí na získání moci a majetku a na manipulaci jinými lidmi (obzvláště ofenzivní typy deprivantů).

- Mívá náhradní program lidství postrádající přiměřenou dávku odpovědnosti, altruismu i tvořivosti.
- Mívá tendenci sdružovat se do koalic.
-Ničí vyšší, diferencovanější citové a morální hodnoty.
- Destruktivita je někdy jeho základní životní program.
(Viz kniha „Vzpoura deprivantů“ Františka Koukolíka a Jany Drtilové.)

Z moderní doby často zmatená a v běžném životě se těžko orientující mládež neschopná najít svůj „raison d'être“ (důvod nebo ospravedlnění své existence) je často nejen objektem, který je získán pro nepřátelskou činnost vůči své kultuře, ale jsou to po „zasvěcení“ většinou i nejfanatičtější vykonavatelé všech hrůz, jak je vidět na videích posílaných fanatickými muslimy do světa.

Dnes jsou evropská a americká media plná dokumentů, na kterých barevní anebo bílí Evropané se zděšením zjišťují, že jejich dítě je fanatickým vrahem. A tím nemyslím jen onu vraždu amerického novináře, kterou jeho čeští „politicky korektní“ novináři čert ví proč nazývají „popravou“.

Západní Evropa a její obyvatelstvo jsou ve zmatku. Europeisté, multi-kulti aktivisté, neolevicoví jakoby „liberálové“ dotlačili společnost tak daleko, že se sama obává říkat o těchto věcech pravdu. Politici, zděšení, že by mohli přijít o místa a ukázat v celé nahotě vylhanou ideologii, která je na vrchol vynesla, ovládaní strachem z reality světa dusí jakékoliv skutečné informace. Společnost je umlčována a odsuzována do role statisty ve všech šílených pokusech, které na ní shora jmenovaní intelektuálové a politici páchají.

Největším malérem je to, že stát, který byl doposud garantem svobody a demokracie, tedy USA, si hlasy mladých neolevičáků a všech možných ideových blouznivců, ale také vykuků, z této ideologie žijících, zklamal. Zvolil si do svého čela muže zvaného Barack Hussein Obama. Muže, který se vydává za černocha, ačkoli je to míšenec bílé matky a černocha, takže je vlastně „mulat“, žádný černoch, pardon, Afroameričan.

Značná část obyvatel USA, ale i Evropy je nejen zklamána, ale doslova zděšena výsledky jeho vládnutí. I on vypadá dosti sešle a vyčerpaně, tak jako při jeho televizním prohlášení k vraždě Foleyho. Už žádný mladý, pohledný a energií sršící neomarxistický politik. Obama byl dokonce nucen vyhlásit Islámskému státu válku. S výrazem, že to dělá s krajní nechutí.

A přitom v době vlády Obamy nám zde ambasáda USA a její velvyslanec a přítel Obamy Eisen (sám židovského původu) zanechal dračí vejce fanatického muslimství. A to tak, že donutil vahou svého úřadu, aby české ministerstvo školství původně přijalo a podporovalo projekt „Muslimové očima českých školáků“ (viz zde).

V zásadě programu ideového proniknutí islámu do českých škol a vyrábění sympatizantů, konvertitů (janičářů) a budoucích přívrženců džihádistického salafismu (ortodoxní, militantní ideologie) z našich dětí.

To, že ministerstvo školství odmítlo tento projekt podporovat, vyvolalo poněkud hysterickou reakci muže, který je pravděpodobně přes Katar hlavním hybatelem pokusu o islamizaci našeho školství, jistého Šádího Snahaáha (viz). od něj jsme do dozvěděli, že obamisté na velvyslanectví USA drží pevně „politicky korektní linii“, a mimo obyčejné bláboly už nic skutečného. Jen jedno je jasné. Těch pár dolarů, co dali Američané na vytvoření celé organizace, jistě nestačilo. Možná by měl dotyčný pán raději vsvětlit, jak to, že se kolem něj a jeho organizace “Insaan: Česko-arabské centrum kulturního dialogu“ až příliš často vyskytuje jméno politicky významného hybatele Blízkého východu, a to státu Katar.

Informace o islámu by byly jistě potřebné. Pokud by se však někdo skutečně rozhodl mluvit pravdu o dnešním islámu a jeho cílech a vykládat ji ve školách, vykoledoval by si okamžitě „fatvu“. A možná i podobné pokusy jej zavraždit, jako se tomu stalo u kritiků islámu v Holandsku, Dánsku, Francii atd. Na to tenhle program ani náhodou nevypadá.

To si ten pán myslí, že mu to někdo věří a že jsme tak strašně hloupí?

Dokončení zítra



Diskuse


J. Jurax
1:10
17.9.2014

J. Kanioková
19:34
16.9.2014

J. Podzimek
22:08
18.9.2014

E. Sevrát
17:03
16.9.2014

S. Netzer
17:09
16.9.2014

V. Čermák 160
18:41
16.9.2014

V. Vlk
23:38
16.9.2014

B. Rybák
0:04
17.9.2014

J. Jurax
1:30
17.9.2014

S. Rehulka
16:13
16.9.2014

P. Urban
15:40
16.9.2014

M. Stuchlik
23:44
16.9.2014

K. Konečný
13:21
16.9.2014

S. Netzer
13:29
16.9.2014

J. Holič
14:01
16.9.2014

R. Langer
14:08
16.9.2014

J. Holič
14:56
16.9.2014

M. Koutný
17:15
16.9.2014

J. Jurax
1:38
17.9.2014

S. Netzer
14:14
16.9.2014

R. Langer
14:15
16.9.2014

M. Krátký
14:23
16.9.2014

J. Holič
14:57
16.9.2014

J. Jurax
1:45
17.9.2014

J. Jurax
1:42
17.9.2014

P. Urban
15:48
16.9.2014

J. Holič
16:06
16.9.2014

B. Hamáček
23:35
16.9.2014

J. Jurax
1:56
17.9.2014

J. David
13:03
16.9.2014

J. Holič
13:27
16.9.2014

S. Rehulka
16:22
16.9.2014

J. Jurax
2:02
17.9.2014

P. Urban
16:43
16.9.2014

J. Dvořák 188
19:49
16.9.2014

B. Hamáček
23:40
16.9.2014

P. Brodský
12:12
16.9.2014

P. Brodský
12:19
16.9.2014

J. Jurax
2:08
17.9.2014

L. David
10:55
16.9.2014

H. Lukešová
11:17
16.9.2014

S. Netzer
11:38
16.9.2014

P. Brodský
12:26
16.9.2014

S. Netzer
12:54
16.9.2014

H. Lukešová
13:30
16.9.2014

S. Netzer
13:47
16.9.2014

H. Lukešová
13:56
16.9.2014

M. Košťál
11:40
16.9.2014

V. Kain
12:37
16.9.2014

R. Langer
14:17
16.9.2014

R. Langer
14:14
16.9.2014

P. Urban
16:46
16.9.2014

M. Košťál
10:28
16.9.2014

V. Běhal
11:41
16.9.2014

M. Košťál
12:33
16.9.2014

V. Běhal
10:21
16.9.2014

P. Brodský
11:59
16.9.2014

P. Urban
16:57
16.9.2014

I. Schlägel
8:59
16.9.2014

E. Tocháček
8:58
16.9.2014

P. Urban
16:54
16.9.2014

P. Lenc
8:18
16.9.2014

F. Svoboda
13:49
16.9.2014

S. Netzer
6:59
16.9.2014

J. Schwarz
8:10
16.9.2014

S. Netzer
8:15
16.9.2014

M. Moravcová
8:53
16.9.2014

S. Netzer
8:57
16.9.2014

J. Schwarz
9:17
16.9.2014

J. Jurax
2:17
17.9.2014

S. Ševeček
9:46
16.9.2014

J. Cervenka
4:52
16.9.2014

počet příspěvků: 110, poslední 18.9.2014 10:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.