1.9.2016 | Svátek má Linda, Samuel






SVĚT: Hladomor nebude

23.10.2015

Rozhodně bych nechtěl narušovat mocný tok náladových zpráv o terorismu, nářků zoufalých uprchlíků a přírodních katastrof. Nedá se však nic dělat: tentokráte přicházím se zprávou zcela optimistickou. (Proto se také asi na přední stránky světového tisku dosud neprobojovala.)

Ukázalo se totiž, že Angličan Thomas Robert Malthus pravdu patrně neměl. Ten začátkem devatenáctého století tvrdil, že pud zalidňování je nekonečně silnější než schopnost naší země vytvořit pro všechny živobytí. Není nutno jít do všech detailů jeho pesimistické teorie, ale dnes je celkem jasné, že celosvětový hladomor se konat nebude.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství při Spojených národech ono to totiž s tím nárůstem obyvatelstva ve světě už dnes není zdaleka, jak tomu bývalo. I v zemích jako třeba Bangladéš, kde se kdysi lidstvo rodilo jako houby po dešti, je dnes situace podstatně jiná. Bangladéš se totiž poslední dobou neodvratitelně blíží k nulovému nárůstu obyvatelstva a přibývá také důkazů, že lidi po celém světě dnes potřebují té potravy podstatně méně.

Japonci třeba dnes zkonzumují ročně o pětinu méně rýže než před dvaceti lety. Nejen, že se tam dnes lidé soustředí daleko více na moučná jídla, ale jeho stárnoucí obyvatelstvo potřebuje také daleko méně potravy, než jak tomu kdysi bylo.

Organizace spojených národů hlásí, že ještě koncem předešlého století bylo na světě 22 zemí kde bylo nutno obyvatelstvo označit jako podstatně trpící chronickou podvýživou. Dnes je jich už jen pět: Haiti, Namibie, Zambie, Středoafrická republika a Severní Korea. I tak však stále ještě podle OSN postrádá 795 milionů lidí na tomto světě dostatek výživy k tomu, aby mohli vést aktivní a po zdravotní stránce úspěšný život. To je sice vysoce smutná statistika, ale znamená to, že těchto nešťastníků je o 216 milionů méně, než jich bylo před čtvrtstoletím. OSN také uvádí, že využívání země k zemědělství patrně dosáhlo vrcholu asi před patnácti lety. Lidstvo se od té doby prostě naučilo půdu lépe využívat.

A nejde jen o takzvanou zelenou revoluci. I to vysoce obávané oteplování naší zeměkoule, jak se zdá, do jisté míry pomáhá k řešení problému. Některá světové území, jako třeba subsaharská oblast Sahel, která v minulosti patřila mezi ty nejvyprahlejší končiny tohoto světa, zaznamenala v poslední době podstatný narůst vlhkosti a tím pádem ovšem také možnosti dalšího rozvoje zemědělství.

A to všechno, dáno dohromady, znamená alespoň pro mne určitý optimismus. Snad se doopravdy pomalu učíme, jak s tou naší zemičkou lépe zacházet.

Oteplování, fanatismus a terorismus -- co je to všechno proti lidskému důmyslu, když nám k tomu positivnímu myšlení pánbíček občas alespoň trošku pomůže?



Diskuse


P. Moravčík
11:14
23.10.2015

M. Prokop
22:24
23.10.2015

M. Hoblík
10:15
23.10.2015

A. Alda
9:22
23.10.2015

P. Rada
9:36
23.10.2015

A. Alda
11:11
23.10.2015

K. Frauknecht
9:11
23.10.2015

A. Alda
9:23
23.10.2015

J. Lepka
15:49
23.10.2015

M. Pivoda
8:45
23.10.2015

M. Polláková
7:50
23.10.2015

M. Prokop
8:57
23.10.2015

M. Polláková
9:14
23.10.2015

P. Rada
0:50
23.10.2015

T. Czernin 251
7:21
23.10.2015

Z. Švrček
7:41
23.10.2015

M. Prokop
8:59
23.10.2015

J. Lepka
15:55
23.10.2015

M. Prokop
8:58
23.10.2015

J. Lepka
15:52
23.10.2015

počet příspěvků: 22, poslední 23.10.2015 10:24









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.