Izraelský premiér Benjamin Netanjahu avizoval už před dvěma měsíci, že v americkém Kongresu přednese novou mírovou iniciativu, která přivede Palestince zpět k jednacímu stolu, a přestože o tom izraelská média po usmíření hnutí Fatah a Hamas pochybovala, očekávala od premiéra v úterý „historický projev“. Pravdu měli pochybovači a ti, kdo čekali něco převratného, byli zklamáni.

Netanjahu jen shrnul svá dosavadní stanoviska. Zdůraznil, že od uzavření dohod z norského Osla nabídlo Palestincům vlastní stát všech šest izraelských premiérů, včetně něj, ale mír dodnes nenastal, protože Palestinci nikdy nepřijali existenci židovského státu. V narážce na nedávný článek předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v New York Times, který překroutil historii a tvrdil, že svět nikdy nesplnil svůj slib a neuznal palestinský stát, Netanjahu připomněl, že Palestinci v roce 1947 svůj stát odmítli a teď usilují o jeho jednostranné vyhlášení v OSN proto, aby v konfliktu s Izraelem pokračovali, a ne jej ukončili.

Netanjahu vyzval Abbáse, aby veřejně uznal Izrael za stát Židů, tak jako on souhlasil se vznikem státu palestinského. Ujistil Palestince, že výměnou za mír udělá „dalekosáhlé a bolestné ústupky“, a slíbil jim stát „velkorysých rozměrů“. Zdůraznil však to, co řekl už minulý týden americkému prezidentovi Baracku Obamovi i v pondělním projevu před Americko-izraelským výborem pro veřejné záležitosti – Izrael se nikdy nevrátí k hranicím z roku 1967, jak požadují Palestinci, protože je nelze ubránit, a budoucí hranice samostatné Palestiny budou jiné.

Beze změny je i Netanjahuův postoj k návratu palestinských uprchlíků a Jeruzalému, o nichž se Obama nezmínil – uprchlíci se musí vrátit do palestinského, a nikoli židovského státu, a Jeruzalém zůstane nerozděleným hlavním městem Izraele, protože pouze on dokáže zajistit svobodu vyznání a neomezený přístup ke svatým místům všech tří hlavních náboženství. Zopakoval i svůj další požadavek, který Palestinci zásadně odmítají – Izrael trvá na stálé vojenské přítomnosti v údolí Jordánu, protože když nebude východní hranice Palestiny hlídat, budou přes ně proudit zbraně teroristům stejně, jako se to děje po odchodu izraelské armády z jižního Libanonu a evakuaci osadníků z pásma Gazy.

Zopakoval také, že Izrael nebude jednat o míru s palestinskou vládou, v níž zasedne teroristický Hamas, který označil za „palestinskou verzi Al Kajdy“. V tom ho předtím podpořil i Obama.

Jen jedinou věc řekl Netanjahu poprvé – že některé izraelské osady zůstanou po mírovém urovnání Palestincům.

Členové obou komor Kongresu byli nadšeni a odměnili ho třiceti potlesky. Palestinci se však nedozvěděli nic, co by už nevěděli. Nejpřísnější byli Izraelci – levici připadal projev zkázonosný pro mír, středu jako předvolební agitka a pravici málo úderný.

Netanjahuově vystoupení v Kongresu předcházel dramatický zápas o slovíčka v první řeči Baracka Obamy ve čtvrtek a druhé v neděli. Ta první Netanjahua rozladila a druhá uklidnila. Obama nejprve podpořil hranice palestinského státu z roku 1967, ale po Netanjahuově ostrém odmítnutí i kritice amerických republikánů svá slova v neděli zmírnil – tyto hranice mají být jen základem k jednání, které dohodne výměnu území za území, a konečné hranice Palestiny budou vypadat jinak než v roce 1967. To Netanjahua uspokojilo, i když sám nikdy výměnu území za území nepodpořil. Izraelci říkají hranicím z roku 1967 „osvětimské“, protože z nich Izraeli hrozí zkáza rozměrů holokaustu. Izraelská média tak Obamovu korekci považují za první veřejné potvrzení dopisu jeho předchůdce George Bushe premiérovi Arielu Šaronovi, který Izraeli slíbil respektování „nové reality v terénu“. Izrael to interpretuje jako podporu přičlenění velkých židovských osad na Západním břehu k Izraeli. Obamovo upřesnění je tak pro Netanjahua velkým vítězstvím.

Palestinskou samosprávu zklamaly už oba projevy Obamy a ten Netanjahuův zklamání dokonal. Abbás hned v pátek požádal o svolání mimořádné schůzky Ligy arabských států. Potvrdil také, že bude nadále usilovat o jednostranné vyhlášení Palestiny v OSN, přestože Obama to jednoznačně odsoudil.

Ani Obama, ani Netanjahu nepřišli s žádným nápadem, jak obnovit mírová jednání. Nelze proto očekávat, že by Palestinci ustoupili ze svých pozic. Také hned po Netanjahuově projevu prohlásili, že jeho politika mír nepřinese. Jenže ta jejich nekompromisní také ne; a už vůbec ne jednostranné vyhlášení Palestiny v OSN. Mírová jednání jsou tak nadále ve slepé uličce. Obě strany teď ale vědí, že bezvýhradnou podporu amerického Kongresu má Izrael, a nikoli Palestinci.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6