21.5.2019 | Svátek má Monika


SVĚT: Globální ochlazování je nebezpečnější než oteplování (1)

29.12.2009

Podmínky lidského života se zlepšují souběžně s rostoucím množstvím kysličníku uhličitého v ovzduší.

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se mluvilo o údajném obrovském nebezpečí pro civilizaci. Tím mělo být globální ochlazení způsobené činností člověka. Uvažovalo se, jak tomu katastrofálnímu ochlazení zabránit.

Po většinu posledního milionu let bylo na Zemi výrazně chladněji, byly doby ledové. Během nich byla podstatná část dnes osídlených oblastí neobyvatelná. Ledovce sahaly až do oblastí dnešního New Yorku, Londýna, Berlína, Moskvy.Na tisíc kilometrů od nich k jihu bylo tolik chladno, že v tak chladném klimatu i dnes žije jen zanedbatelně lidí. Kdyby se navrátilo klima jako za doby ledové, musela by se přestěhovat značná část lidstva.

Nacházíme se v krátké době meziledové. Díky tomu je dnes osídlena a hospodářsky využívána mnohem větší část planety a jsme schopni dosáhnout mnohem větších sklízní zemědělských plodin, než by bylo možné v době ledové. Její návrat by tedy ohrozil zajištění dostatku potravy pro více než šest miliard obyvatel planety.

Kolem r. 1970 se zdálo, že ani nesmírné zvýšení množství kysličníku uhličitého v atmosféře nás nestačí ochránit před dobou ledovou. Kdyby v té době padlo rozhodnutí, že jako ochranu před dobou ledovou je třeba podporovat růst množství kysličníku uhličitého v atmosféře, bylo by to mnohem lépe zdůvodněno než současné rozhodnutí omezovat růst množství kysličníku uhličitého v atmosféře. Z rekonstrukce minulosti totiž velmi dobře víme, že chladnější klima by bylo pro lidi mnohem nepříznivější než klima současné. Rekonstrukce minulosti ovšem naznačuje, že pokud bylo v minulosti někdy tepleji než dnes, bylo to pro lidi příznivé. Tato období se označovala jako klimatické optimum.

Všechny klimatické modely i pozorování údajného globálního oteplování ukazují, že zatímco kolem rovníku, kde je nejtepleji, se oteplí jen o málo, kolem pólů, kde je nejchladněji, se oteplí o mnoho. Čili čím více je kde oteplení žádané, tím více se tam oteplí. Pokud by s přihlédnutím ke zvýšené teplotě (teplejší vzduch je schopný nést více vody, ale při zvýšené teplotě je i vyšší potřeba vody pro zemědělství) zásobení vodou zůstalo v průměru na stejné úrovni, tak oteplení by bylo nesmírně pozitivní pro zemědělství.

Ve chvíli, kdy klimatičtí inženýři došli k závěru, že Země se neochlazuje, ale ohřívá, měli si položit zásadní otázku, zda růst teploty na Zeměkouli by byl pro lidstvo přínosem, a bez předsudků zkoumat, jaká je optimální teplota na Zemi. Klimatičtí inženýři, kteří chtějí s teplotou planety manipulovat, si otázku, jaká je optimální teplota, nepoložili a neřešili ji v celosvětové diskusi. Jejich výzva k boji proti globálnímu oteplování je tedy mnohem nezodpovědnější než jejich minulá výzva k boji proti globálnímu ochlazování.

Produkce kysličníku uhličitého (ta má zapříčiňovat „škodlivé“ oteplování) probíhá samozřejmě celých posledních 200 let. Od r. 1820 počet obyvatel na celé planetě vzrostl šestkrát. Produkce potravin na jednoho obyvatele výrazně vzrostla, celkem tedy na planetě vzrostla mnohem více než šestkrát. Ale aktivisté podporující klimatické inženýry (říkejme jim alarmisté) nám přitom bez začervenání říkají, že v důsledku oteplování má produkce potravin klesat, že budou hladomory.

Alarmisté také říkají, že v důsledku hromadění kysličníku uhličitého v ovzduší (oteplování) bude umírat více lidí při povodních, hurikánech a dalších přírodních pohromách. Jenže podíl úmrtí lidí při povodních, hurikánech a dalších přírodních pohromách na celkové úmrtnosti za posledních 200 let nesmírně klesl a stále klesá.

Všechno, co se má podle alarmistů zhoršovat, se tedy zlepšuje a zlepšuje se neuvěřitelně vysokým tempem. Je neomluvitelné podnikat nákladná opatření proti produkci kysličníku uhličitého, dokud se podmínky lidského života zlepšují souběžně s rostoucím množstvím kysličníku uhličitého v ovzduší a také souběžně s údajně rostoucí teplotou.

Navíc jakákoliv případná „léčebná“ opatření musí být reversibilní . To znamená, že v případě potřeby s nimi můžeme přestat a ony nezanechají trvalou stopu.

Alarmisté slepě opakují to, co jim nabalamutí „pokrokové“ sdělovací prostředky. Křičí, že to tak určitě bude, že pochybnosti jsou nepřípustné a nemá být dovoleno je zveřejňovat. Kdyby se jim potlačení diskuse podařilo prosadit již kolem r. 1970, tak bychom dodnes bojovali proti ochlazení. V r. 1970 měli pravdu v tom, že ochlazení je škodlivé. Dnes říkají, že oteplení je škodlivé. Buď si musí myslet, že by nepřekonatelné obtíže způsobilo, kdybychom se měli přizpůsobit změně průměrné teploty za sto let řekněme o dva stupně. Ale tam, kde je rozdíl mezi průměrnou teplotou nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce více než dvacet stupňů, se tomu lidé s naprostou samozřejmostí přizpůsobují. A stejný výkyv teploty probíhá často během jediného dne a není to největší problém, před kterým lidstvo stojí, jak alarmisté hodnotí „hrozbu“ zvýšení průměrné teploty povrchu Země o dva či tři stupně.

Nebo si musí alarmisté myslet, že zrovna v posledních 40 letech, po milionech let kolísání teploty, klima zvláštní náhodou dosáhlo optimální teploty. To je málo pravděpodobné. Optimální teplota je tedy pravděpodobně jiná než současná. Zvýšení teploty by pravděpodobně bylo prospěšné.

Proč je oteplování pravděpodobně prospěšné a jaká je optimální teplota?

Střední roční teplota v polovině minulého století přepočtená na nulovou nadmořskou výšku byla 26 stupňů jak na rovníku, tak v průměru na obou desátých rovnoběžkách Na obou pólech a osmdesátých rovnoběžkách byla mínus 19 až mínus 30 stupňů. Pokud si někdo není jistý, zda problém dělá spíše vysoká nebo nízká teplota, tak ať přemýšlí, při jaké z těchto teplot by dokázal nahý v přírodě strávit den a noc. Na horách je ještě mnohem chladněji, než je zde uvedeno.

Na stejných rovnoběžkách je v průměru zemědělská produkce tím vyšší, čím vyšší je tam teplota. Při oteplení by někde místo dvou sklizní mohly být sklízně tři. Místo jedné by byly na mnoha místech sklízně dvě. A zemědělství a osídlení by se mohlo rozšířit i tam, kde je dnes příliš chladno, kde není sklízeń ani jediná.

Doba ledová trvala po většinu minulosti, její návrat má tedy vysokou pravděpodobnost. V tom případě by bylo nutné přestěhovat značnou část lidstva. Strašlivou ránu by utrpělo zemědělství. Naproti tomu zvýšení hladiny moří, které by MOŽNÁ bylo způsobeno oteplením, by si vynutilo přestěhování neporovnatelně méně lidí. Zvyšování množství kysličníku uhličitého v atmosféře tedy riziko velikých problémů snižuje, ale možná přináší riziko menších problémů.

Člověk se vyvinul v rovníkových oblastech. Je tedy uzpůsoben na tamější klima. Průměrná celoroční teplota na povrchu Země je o 11 stupňů nižší než v blízkosti rovníku. Mírné zvýšení teploty povrchu celé planety by tedy mělo být prospěšné.

Otázkou je, zda i vlivem údajného, člověkem způsobeného oteplování zůstane teplota planety pořád ještě nižší než optimální nebo zda této optimální výše můžeme dosáhnout nebo zda nám opravdu hrozí, že teplota jednou bude vyšší než optimální. Pokud ano, kdy? V r. 2100? Ještě dříve? Ještě později?

Mylné předpovědi

Klimatičtí inženýři našli jediný proces, který by lidstvo při oteplování jasně poškozoval. Zvyšování hladiny moří. V posledních desítkách let se tyto hladiny zvyšují o 2,5 mm ročně a tempo tohoto zvyšování dokonce klesá. Při zachování tohoto trendu by si lidstvo touto otázkou alespoň 100 let vůbec, ani sebeméně, nemuselo lámat hlavu. Klimatičtí inženýři ale předpověděli, že vzrůst hladiny moří nebude 100 x 2,5 mm, to znamená 25 cm za sto let, ale podle nich 59 cm za 100 let čili v průměru 5,9 mm ročně. Jenže skutečnost pořád byla jen 2,5 mm ročně. Proto ve studii, publikované 1.12.2009 těsně před klimatickou konferenci v Kodani, pojednávající o Antarktidě a výši hladiny moře, přiznali, že uplynulých 30 let to probíhalo jinak, než předpovídali, přišli ale s novým trumfem - předpovědí, že hladiny moří se nezvýší o 59 cm, ale o 140 cm, a to k roku 2100.

Klimatičtí inženýři své předpovědi tedy stále mění i v roce 2009. V klíčových bodech to zatím až dodnes probíhalo přesně opačně, než tvrdili, a postačilo zhruba 30 let, aby své předpovědi sami museli změnit. To nejhorší, co tedy lidstvo mohlo udělat, bylo řídit se předpověďmi klimatických inženýrů. Hlavní škody, které již klimatičtí inženýři způsobili, stručně popíšeme v zítřejším dokončení článku.

Dan


Pozemek ke koupi - Krnov.
Pozemek ke koupi - Krnov.

Úvoz, Krnov - Pod Bezručovým vrchem, okres Bruntál
190 Kč/m2

Diskuse


RAS
14:36
7.1.2010

juja
14:35
7.1.2010

lubos
13:28
7.1.2010

lubos
13:27
7.1.2010

lubos
13:27
7.1.2010

Míra
22:36
2.1.2010

LONDR
17:39
2.1.2010

Jirka
23:35
29.12.2009

realista
23:38
29.12.2009

pepa
21:09
29.12.2009

loki
21:22
29.12.2009

realista
23:42
29.12.2009

Sid
20:29
29.12.2009

Volodya
20:27
29.12.2009

bob23
19:21
29.12.2009

realista
23:41
29.12.2009

L.Metelka
23:56
29.12.2009

Kodl
17:26
29.12.2009

Jura Jurax
17:12
29.12.2009

Ostravák
17:53
29.12.2009

ZW
19:45
29.12.2009

Kodl
21:20
29.12.2009

Volodya
21:22
29.12.2009

L.Metelka
21:41
29.12.2009

ZW
23:15
29.12.2009

kirast
21:38
29.12.2009

ZW
23:13
29.12.2009

Volodya
20:35
29.12.2009

Ostravák
17:51
29.12.2009

Hubert Mašín
21:31
29.12.2009

JaS
13:38
29.12.2009

whocares
16:33
29.12.2009

Jenda
17:46
29.12.2009

b
12:50
29.12.2009

janoryna
13:04
29.12.2009

skeptik
17:14
29.12.2009

Jenda
17:49
29.12.2009

Ludva
10:25
29.12.2009

cb
10:28
29.12.2009

jarda
12:07
29.12.2009

ZW
16:34
29.12.2009

M.S.
17:12
29.12.2009

Ivanhoe
10:16
29.12.2009

Ludva
10:26
29.12.2009

knihovnik
13:00
29.12.2009

skeptik
13:28
29.12.2009

knihovnik
14:04
29.12.2009

Strom01
2:50
30.12.2009

janoryna
13:06
29.12.2009

knihovnik
14:05
29.12.2009

Hubert Mašín
21:48
29.12.2009

Jaroslav
9:59
29.12.2009

V+H
12:10
29.12.2009

Petr Kiebel
9:39
29.12.2009

Alois Sekanina
10:00
29.12.2009

knihovnik
10:13
29.12.2009

ity
11:40
29.12.2009

Petr Kiebel
10:40
29.12.2009

Hubert Mašín
13:12
29.12.2009

Petr Kiebel
14:43
29.12.2009

Hubert Mašín
16:15
29.12.2009

Petr Kiebel
17:15
29.12.2009

Hubert Mašín
18:16
29.12.2009

Petr Kiebel
18:59
29.12.2009

hexin
9:35
29.12.2009

Shabatnikoff
9:33
29.12.2009

hexin
9:39
29.12.2009

V+H
12:15
29.12.2009

míla dvořáková
9:45
29.12.2009

ity
11:57
29.12.2009

V+H
14:01
29.12.2009

míla dvořáková
17:50
29.12.2009

Jenda
17:52
29.12.2009

počet příspěvků: 154, poslední 7.1.2010 02:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.