29.4.2017 | Svátek má Robert






SVĚT: Chaos na Blízkém východě za migraci nemůže, tvrdí Klaus

11.1.2017

Podle Václava Klause nemůže za migrační vlnu do Evropy chaos na Blízkém východě, ale selhání „elit a pseudoelit EU“. To je v zásadě pravda a stojí to za krátkou rekapitulaci migrační vlny.

V roce 2015 přijelo do Evropy, zejména do Německa, přes milion migrantů z oblasti Blízkého a Středního východu a Afriky. Největší nápor migrantů po tak zvané balkánské trase proběhl v létě roku 2015, kdy se pro migranty dokonce organizovala doprava přes Balkán do Rakouska a Německa. Pokud došlo na této trase k „selhání elit“, pak především vlády Řecka. Řecko bylo a je primárně odpovědné za ochranu svých hranic, které jsou v jeho případě i hranicemi takzvaného schengenského prostoru. V první polovině roku 2015 probíhala jednání eurozóny o další pomoci těžce zadluženému Řecku a v polovině toho roku bylo dosaženo dohody o další podpoře zadlužené řecké ekonomice. Již na jaře 2015, když migrace přes Řecko nabírala na síle, se jednání o pomoci Řecku zabývala pouze „technickými problémy“, tj. zda a za jakých podmínek Řecku další půjčky uvolnit. Nikoho z elit eurozóny ani nenapadlo spojit otázku další pomoci Řecku i s tím, že právě tento stát bude dodržovat pravidla schengenského prostoru. Řecko tak dostalo další bianco šek a vydatně Evropu migranty zásobovalo. A vyhrožovalo, že potřebuje peníze na zvládnutí migrace, jako by desítky a stovky miliard eur dalších půjček nic nebylo.

Hodně se diskutuje o prohlášení Angely Merkelové z léta 2015 o tom, že Spolková republika Německo se ujme každého Syřana, který v Německu požádá o azyl. Vzhledem k chaosu na řeckých hranicích i na hranicích států balkánské trasy se okamžitě všichni migranti vydávali za Syřany, ačkoliv jich ze Sýrie pocházelo méně než 50 %. Dokladem toho je i zpráva spolkového ministerstva vnitra, která toto konstatovala už na konci roku 2015. Vlády na balkánské trase teprve koncem léta začaly jednat a během podzimu postupně uzavřely své hranice pro všechny, kteří se nemohli prokázat platnými doklady, a poté uzavřely své hranice úplně. Zcela evidentně existovala obava, že se uzavřením hranic dostanou tyto státy pod palbu kritiky za nehumánní přístup k migrantům. Nicméně mezitím problém migrace v Německu nabyl takových rozměrů, že se žádná kritika na balkánské státy (zejména Makedonii hraničící s Řeckem) nesnesla a Německo ani „nepíplo“. V roce 2016 klesl počet migrantů na třetinu roku 2015 a hlavní migrační trasa se změnila na dopravu čluny z Libye do Itálie.

Válka v Sýrii byla bezesporu spouštěčem emigrace milionů Syřanů do států sousedících se Sýrií, zejména do Turecka a Jordánska. Neprozíravá politika Baracka Obamy na Blízkém východě se o rozvrat Sýrie zasloužila, neboť stažení americké armády z prostoru Blízkého a Středního východu využili islamisté k posílení svého vlivu a tak zvaný Islámský stát ovládl velké území Sýrie a Iráku. Rusko využilo americké politiky „stahování“ k posílení svého vlivu v Sýrii a vojensky pomohlo syrskému režimu nejen přežít, ale získat další vojenské zisky dobytím Aleppa.

Německá vláda si v roce 2016 uvědomila, že pokračování podobné migrační vlny jako v roce 2015 by vážně ohrozilo šance na udržení vlády. a změnila svou politiku o 180 stupňů. Podle Merkelové se události roku 2015 nesmějí opakovat, a tak byla zahájena politika vracení migrantů, kteří ve Spolkové republice Německo nezískali azyl. Tento proces je však nesmírně zdlouhavý a Německo zažilo v roce 2016 navíc několik teroristických útoků, které mohou souviset s migrační vlnou 2015. V této souvislosti se hodně diskutuje o „australském příkladu“. Austrálie před několika lety změnila zásadně svou azylovou politiku, uzavřela dohody se státy jihovýchodní Asie a žadatelé o azyl v Austrálii tak mohou žít pouze v táborech mimo australské území. Tento způsob má především odradit další následovníky, protože podmínky v táborech nejsou snadné. Je pravděpodobné, že i v Evropě dojde ke zpřísnění azylových podmínek, protože si to vynutí situace v jednotlivých zemích unie. V některých státech Evropy se již prosadily vlády, které na zastavení migrace postavily svůj program, v řadě států Evropy proběhnou v roce 2017 volby a otázka migrace bude hrát v předvolebním čase zřejmě jednu z hlavních rolí.

Vraťme se však k tomu, jak migraci hodnotí Václav Klaus. Spouštěčem masové migrace roku 2015 byla zřejmě válka v Sýrii, nicméně rozměry, kterých dosáhla, byly způsobeny ochotou Německa přijmout „Syřany“ na svém území. Na blokaci takzvané balkánské trasy mají zásluhu místní vlády, které si plně uvědomily rizika svého benevolentního přístupu a bez ohledu na tehdejší postoj Německa uzavřely své hranice. Selhání „elit a pseudoelit“, jak o nich mluví Klaus, se jistě konalo. Jde v naprosté většině případů zejména o členy Evropské komise, rádoby evropské vlády a vlád velkých států EU a členů eurozóny. Německo již ale nepodporuje vládnoucí bruselský establishment bezvýhradně. Lze souhlasit i s další tezí Klause, a sice že se EU nerozpadne, ale významně se pod tlakem okolností promění. Klaus tak vidí „světlo na konci tunelu“ a dává EU šanci. Uvidíme, zda se této šance evropské vlády chopí.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz



Recept: jablkovo–ořechový koláč
Recept: jablkovo–ořechový koláč

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Diskuse


V. Karda
17:59
11.1.2017

S. Netzer
18:22
11.1.2017

J. Jurax
21:26
11.1.2017

S. Donát
21:28
11.1.2017

S. Netzer
21:38
11.1.2017

M. Prokop
22:03
11.1.2017

S. Netzer
22:06
11.1.2017

T. Kohout
17:47
11.1.2017

J. Vintr
12:05
11.1.2017

M. Prokop
16:46
11.1.2017

J. Kanioková
14:19
11.1.2017

R. Morava
11:16
11.1.2017

P. Zinga
14:36
11.1.2017

J. Kanioková
23:19
11.1.2017

P. Rudolf
10:54
11.1.2017

M. Prokop
11:27
11.1.2017

A. Alda
12:23
11.1.2017

A. Alda
14:05
11.1.2017

J. Spousta
9:06
11.1.2017

M. Valenta
8:32
11.1.2017

M. Prokop
11:28
11.1.2017

A. Alda
12:27
11.1.2017

S. Donát
12:36
11.1.2017

A. Alda
14:07
11.1.2017

S. Donát
16:09
11.1.2017

M. Valenta
13:23
11.1.2017

A. Alda
14:17
11.1.2017

M. Valenta
15:16
11.1.2017

M. Krátký
18:33
11.1.2017

M. Prokop
16:50
11.1.2017

J. Jurax
21:30
11.1.2017

L. Straková
5:49
11.1.2017

S. Donát
9:39
11.1.2017

S. Netzer
9:47
11.1.2017

A. Alda
12:36
11.1.2017

J. Jurax
21:33
11.1.2017

P. Götze
RE
1:00
11.1.2017

Z. Susnar
3:51
11.1.2017

S. Netzer
14:13
11.1.2017

P. Zinga
14:27
11.1.2017

K. Frauknecht
7:12
11.1.2017

P. Lenc
8:34
11.1.2017

S. Donát
9:44
11.1.2017

S. Donát
9:40
11.1.2017

Z. Susnar
12:39
11.1.2017

S. Donát
13:28
11.1.2017

M. Prokop
11:32
11.1.2017

počet příspěvků: 82, poslední 11.1.2017 11:19









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.