14.8.2018 | Svátek má Alan


ŠVÉDSKO: Ve volném pádu

8.6.2018

V loňském roce policejní zpráva Utsatta områden 2017 konstatovala, že ve Švédsku existuje 61 no-go zón, kde rozhodující podíl obyvatelstva tvoří muslimští přistěhovalci. Existuje tady 200 zločineckých sítí, jejichž členy je přibližně 5 000 zločinců. Existuje zde vysoká nezaměstnanost i zločinnost a jen stěží jsou zde prosazovány švédské zákony. V dvaceti třech z těchto oblastí byla situace shledána jako obzvlášť kritická. Do zločinecké sítě, tvořené rozsáhlými rodinnými klany, jsou často zapojeny i děti mladší deseti let.

Podle aktuální zprávy Rady pro prevenci kriminality (BRÅ, Brottsförebyggande Rådet) více než polovina obyvatel těchto no-go zón – asi 500 000 lidí - připouští, že mají obavy hlásit případy porušení pořádku na policii. Mají strach z důsledků, které by to mohlo pro ně a jejich rodinné příslušníky mít.

Stockholm

Auta hořící během nepokojů na předměstí Stockholmu 20. února 2017. (Zdroj obrázku: snímek obrazovky videa na YouTube / gladbecker82)

Podle názoru společnosti BRÅ se „mlčení u některých skupin obyvatel stalo v těchto oblastech normou“. Nová zpráva rovněž uvádí existenci souběžných právních systémů. Dvanáct procent oslovených lidí žijících v těchto oblastech uvedlo, že je na ně vyvíjen tlak, aby v případě trestné činnosti nehlásili nic na policii a obrátili se raději na představitele místní náboženské komunity. Cílem je co nejvíce minimalizovat přítomnost policie. Tyto alternativní systémy se zabývají, zdá se, všemi zločiny, které se týkají „pověsti“ a „ cti“, ale zabývají se i zločiny, jako je vydírání a krádež. Místní mešity často řeší také vztahové problémy, jako jsou rozvody a péče o děti. BRÅ zdůrazňuje, že tyto alternativní systémy jsou často „výrazně patriarchální“ a omezují práva žen a dětí.

Od roku 2005, kdy byl vydán poslední takový dokument, společnost BRÅ, která je zodpovědná za vedení statistiky kriminality ve Švédsku, odmítá zveřejňovat údaje o etnické identitě zločinců. Deník Expressen přesto zveřejnil zprávu o 43 mužích odsouzených v letech 2016 až 2017 za znásilnění, podle které mělo 42 z těchto 43 mužů přistěhovalecké kořeny. Přes třicet se jich narodilo v zahraničí, dalších deset ve Švédsku, ale minimálně jeden z jejich rodičů je přistěhovalec. V drtivé většině případů šlo o muslimy. Mužům bylo v době spáchání zločinu v průměru 21 let a 13 z nich bylo mladších 18 let.

Podle Stiny Holmberg, výzkumné poradkyně BRÅ, není naléhavě potřeba vypracovat novou studii o kriminalitě migrantů, ačkoli poslední takovou studii BRÅ zpracovala v roce 2005. Podle Holmberg je třeba nyní pracovat na „integraci“ migrantů, což podle jejího názoru ukončí zločinnost. Podle ní je 42 migrantů, kteří se dopustili znásilnění, zanedbatelnou součástí všech přistěhovalců ve vztahu k 163 000 migrantům, kteří požádali o azyl v roce 2015.

Policejní důstojník Peter Springare uvedl, že hromadná znásilnění se stala ve Švédsku novým kulturním fenoménem - je to důsledek posledních 10 až 15 let přistěhovalecké politiky.

„Existují také etničtí Švédové, kteří se podílejí na hromadných znásilněních, ale je jich mnohem méně než cizinců,“ uvedl Springare. V souvislosti s těmito připomínkami byl Springare nahlášen policii, která oznámila, že provede interní vyšetřování jeho výroků. Generální tajemnice švédské advokátní komory Anne Ramberg uvedla, že Springareho výroky jsou „téměř rasistické“. Pokud je na Západě považováno za „nepřípustné“ mluvit o faktických důsledcích migrace, ve Švédsku je to nyní považováno za zločin.

Švédskou vládu však, zdá se, vyšší riziko počtu potenciálních znásilnění a dalších zločinů migrantů netrápí. Naopak je v plánu, podle nového návrhu zákona, udržet v zemi i 9 000 nezletilých migrantů, kteří nedostali azyl a měli být deportováni. Navíc u 7 000 z nich se lékařským vyšetřením údajně prokázalo, že o svém věku lhali a již dosáhli dospělosti. Dočasné povolení k pobytu získají za podmínky, že budou chtít studovat. Je zřejmé, že dokonce i ti migranti, jejichž totožnost není ověřená - pravděpodobně proto, že nemají žádné doklady -, budou moci zůstat.

Policie i švédské soudy pro migraci tento nový právní předpis tvrdě kritizovaly, zejména proto, že porušuje švédské zákony, které vyžadují, aby se lidé, kteří chtějí zůstat v zemi, dali jasně identifikovat. Zrušení tohoto požadavku snižuje schopnost švédských úřadů vědět, kdo žije v zemi.

V reakci na to vláda tvrdila, že návrh má umožnit 9 000 přistěhovalcům dokončit nebo požádat o vysokoškolské vzdělání a ne o azyl. Takže se najednou ukáže, že 9 000 mužských migrantů nepřijelo hledat azyl, ale získat švédské středoškolské vzdělání. Kdo ví? Proč by dospělí muži s neověřitelnou identitou z cizí země měli mít přístup do švédských škol, zůstává nezodpovězeno. Umožnění 9 000 "nezletilým osobám“ zůstat ve Švédsku bude jen v roce 2019 stát švédské daňové poplatníky téměř dvě miliardy švédských korun [238 milionů amerických dolarů; téměř 200 milionů eur].

Biskup Fredrik Modeus z města Växjö argumentoval tím, že Švédsko by mělo „znovu zavést možnost povolení k pobytu za zvláštních a zvláště ničivých okolností“ a že Švédsko by se mělo považovat za „humanitární velmoc“: „Mělo by povolit nezletilým mladým lidem zůstat. Ne dočasně, ale trvale,“ řekl.

Mešita ve Växjö nedávno požádala o povolení veřejně vysílat své svolávání k modlitbě z amplionu po dobu tří minut, dvakrát v pátek. Ve Švédsku již jsou dvě mešity, které veřejně svolávají k modlitbě v pátek, jedna je ve městě Botkyrka - kde bylo uděleno povolení v roce 2013 - a druhá je v Karlskroně. Místní muslimský vůdce imám Ismail Abu Helal řekl, že svolávání k modlitbě umožní muslimům se lépe zapojit do švédské společnosti. „Vítám to a těším se, až v našem městě uslyším jak zvonění kostelních zvonů, tak i svolávání k modlitbě,“ řekl biskup Modeus .

Předseda vlády Stefan Löfven odmítl vyjádřit svůj názor na otázku muslimského svolávání k modlitbě. Řekl, že „závisí na umístění mešity“ a že rozhodnutí je na místní obci. V květnu se policie ve Växjö rozhodla, že mešita bude mít možnost svolávat k modlitbě každý pátek po dobu tří minut. Ve svém rozhodnutí policie uvedla, že rozhodnutí bylo založeno na zvážení dopravních otázek, veřejného pořádku a bezpečnosti. „Nebyly vzaty v úvahu jiné aspekty, jako je obsah svolávání k modlitbě. Biskup Modeus uvedl, že rozhodnutí policie bylo moudré a mohlo by prospět integraci.“

Druh „integrace“, kterou mešita ve Växjö údajně propaguje mezi místními muslimy, spočívá v tom, že muslimové jsou vyzýváni, aby se nezúčastňovali vánočních oslav „káfirů“ (hanlivý termín pro „nevěřící“), a Židé jsou samozřejmě označováni za nepřátele Alláha. Škola, která patří k mešitě, využívá saúdskoarabské školní osnovy a povzbuzuje ženy, aby se neoblékaly do „západního oblečení“ a učily své dcery oblékat se již od dětství slušně.

Vypadá to, že je to Švédsko, co se stále více integruje do islámské kultury. Nedávno jeden švédský soud vynesl rozsudek v souladu s principy práva šaría poté, co porota - která měla dva muslimské členy - zjistila, že žena, která byla fyzicky týrána svým manželem, nemůže být považována za důvěryhodnou, protože pochází z „méně důležité rodiny“ než její manžel a že je „naprosto běžné“, že ženy lžou o svém týrání. Porota ženu také pokárala za to, že se obrátila na policii, místo toho aby problémy se svým manželem vyřešila v rodinném kruhu.

Tento případ vyvolal ve Švédsku skandál a oba muslimští členové poroty byli následně zproštěni své občanské povinnosti zasedat u soudu v porotě.

V jiném nedávném případu byla 12letá švédská muslimská dívka násilně převezena do Iráku a přinucena vdát se za svého 22letého bratrance, který ji údajně znásilnil. Po návratu do Švédska porodila dvojčata. Její rodina ji donutila, aby se vrátila do Iráku, aby žila se svým „manželem“. Poté, co jí konečně bylo umožněno se rozvést, jí rodina jejího manžela násilím sebrala děti. Děti jsou stále v Iráku. Švédský soud svěřil tomuto muži - iráckému občanovi - péči o jejich 10letá dvojčata.

Judith Bergman je publicistka, právnička a politická analytička

Překlad původního textu:Sweden in Free Fall
Překlad: Mikuláš Hrubiško

Převzato z webu Gatestone Institute



Diskuse


M. Baloun
20:49
8.6.2018

J. Jurax
20:38
8.6.2018

J. Kanioková
19:30
8.6.2018

J. Kanioková
19:11
8.6.2018

J. Jurax
20:43
8.6.2018

P. Dostál
17:57
8.6.2018

P. Aron
15:05
9.6.2018

K. Janyška
16:20
8.6.2018

J. Urban 043
14:58
8.6.2018

J. Jurax
20:48
8.6.2018

R. Neveselý
13:13
8.6.2018

P. Aron
12:26
8.6.2018

J. Kanioková
1*
15:13
8.6.2018

J. Zima 869
11:45
8.6.2018

R. Langer
13:40
8.6.2018

J. Jurax
20:51
8.6.2018

M. Prokop
10:08
8.6.2018

R. Brzák
11:17
8.6.2018

J. Sinnreich
9:55
8.6.2018

J. Kanioková
15:39
8.6.2018

J. Pluk
9:52
8.6.2018

M. Krátký
9:41
8.6.2018

J. Kanioková
9:50
8.6.2018

L. Popovský
12:55
8.6.2018

P. Stepanek
9:40
8.6.2018

J. Kombercová
12:45
8.6.2018

I. Mertl
14:21
8.6.2018

D. Bystriansky
14:45
8.6.2018

J. Kanioková
15:08
8.6.2018

I. Mertl
16:47
8.6.2018

R. Chodovsky
15:08
8.6.2018

I. Mertl
16:44
8.6.2018

R. Chodovsky
19:49
8.6.2018

I. Mertl
20:02
8.6.2018

R. Chodovsky
20:19
8.6.2018

I. Mertl
21:05
8.6.2018

R. Chodovsky
21:35
8.6.2018

F. Navr8til
9:08
8.6.2018

A. Alda
10:03
8.6.2018

Š. Hašek
11:47
8.6.2018

P. Lenc
8:58
8.6.2018

A. Alda
8:54
8.6.2018

J. Kombercová
12:48
8.6.2018

P. Grigar
8:47
8.6.2018

P. Aron
12:53
8.6.2018

V. Církva
8:45
8.6.2018

J. Nový
8:06
8.6.2018

počet příspěvků: 59, poslední 9.6.2018 03:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.