19.4.2024 | Svátek má Rostislav


ŠVÉDSKO: Tendenčně o diskriminaci Romů v Česku

19.4.2016

Hynek Pallas, spolu se švédskými žurnalisty, vyprodukoval novinové články o českých Romech. Články nelze klasifikovat jinak než jako tendenční, jednostranná, politicky korektní a prolhaná vylíčení postavení Romů v Česku. Narodil jsem se stejně jako on v Praze a vyrostl v Československu. Myslím, že mám podstatně více zkušeností s romskou otázkou než Pallas, který vyrostl v Uppsale. Svou (ne)kompetencí pro posouzení problému připomíná Cecilii Wikstrom (švédská úřednice v EU), která neví víc o Romech, než že „jim musíme pomoct“. Naskočila na romský vlak, teprve když se Romové objevili ve Švédsku jako žebráci. Sotva kdy byla v Čechách nebo na Slovensku, aby se seznámila se skutečností a s historií. Česko, Slovensko a jiné evropské země mají staleté zkušenosti se soužitím s romskou etnickou skupinou a přes opakované snahy se nepodařilo všechny Romy integrovat do společnosti. Takové příklady existují, ale je jich menšina.

Co vědí tito zastánci dobra o soužití s Romy? Co vědí o vybydlených bytech, smetištích pod okny, o zvýšené zločinnosti v jejich blízkosti? Jejich nechuť či neschopnost práce jsou často předmětem vtipů. Proč se Pallas ani slovem nezmiňuje o nechuti posílat děti do školy, o neudržování minimálního hygienického standardu a o mnohém dalším? Toto je zcela nedostatečné – nelze tímto způsobem označit celý český národ za „rasisty“, to prostě není pravda!

V celém článku není jediné slovo o vlastní odpovědnosti Romů za stav věcí, veškerá odpovědnost je kladena na český národ a vlády, na tu nynější i minulé. Pallasův výplod je příkladem naprosto nekompetentní žurnalistiky. Pallas se neptá, proč podobné problémy prakticky neexistují u jiných etnických skupin, jako jsou Vietnamci nebo Ukrajinci. V Česku je jich několik procent. Ti přišli, naučili se řeč, našli si nebo vytvořili pracovní příležitost, založili obchůdky, studovali, chovali se slušně, byli oblíbení, prostě se integrovali do společnosti, ve které se rozhodli žít. Češi nemají s těmito imigranty žádné problémy, což dokazuje, že nejsou žádní „rasisté“. Pallas neřeší žádný problém, když nazývá druhé „rasisty“ jen proto, že se lidé snaží vyhnout obavám z nepříjemností a problémů. Pomohlo by, kdyby si sundal omezující ideologické brýle a používal raději zdravý rozum. Reakce lidí jsou totiž racionální, ne bezdůvodné, ne pouze proto, že se někdo nazývá „Rom“. Tak iracionálně se většina lidí nechová, pokud nejsou svedeni zrádnou ideologií, např. antisemitismem. Potom se stává, jak Pallasův příklad ukazuje, že celá skupina lidí je kolektivně hozena do jednoho rasistického pytle. Kdo je potom rasista?

Pallas „těžce vzdychá ..... že 3 % (!) českého obyvatelstva si umí představit nechat migranty usadit se v zemi.“ To je mu příliš málo, ale zamlčuje, že vietnamských a ukrajinských přistěhovalců je procentuálně mnohem víc. Raději se neptá, jaké přistěhovalce lidé nechtějí. Třeba je to nějaká jiná etnická skupina, známá neschopností se integrovat do společnosti? A prozatím je v Česku legitimní vyjádřit svůj názor, který bývá podepřen argumenty a zkušeností.

Je pro mne nepochopitelné, že tak tendenční neobjektivní článek vůbec může vyjít ve švédských novinách, jiných než silně levicově posunutých.

P.S. Mnou kritizovaný Pallasův článek vyšel v Nya Wermlands Tidningen 7.4.2016. Podle údaje od NWT byl článek převzat od Tidningarnas Telegrambyra (TT) a měl vyjít i v řadě dalších novin. Jelikož k šíření dochází zřejmě bez jakékoliv objektivní kontroly, zdá se, že zde švédská žurnalistika dosáhla dna. Dá se mluvit o amatérském očerňování jiné země. Obecně označit celý národ za „rasistický“, aniž by někdo v redakcích reagoval, odpovídá dnešnímu kolektivistickému duchu levicového novo-marxistického žurnalistického cechu. Levice má tu zvláštní vlastnost, že všechno zlo na světě je zaviněno zlou bytostí nazývanou „společnost“, zatímco jednotlivec nenese žádnou vinu a nemá žádné povinnosti ani práva. V důsledku toho jsou Romové prohlášeni za oběti bez vlastní viny a jejich okolí za xenofobní rasisty. Proč to takto chybně funguje jen v otázce Romů (a někdy se zdá, že i v otázce vyznavačů islámu) a ne u jiných menšin, se přechází mlčením, nehodí se to do předem vykonstruovaného falešného obrazu. Černobílý obraz, vnucovaný čtenáři Pallasem, o „ubohých diskriminovaných Romech“ a „divoce rasistických Češích“ říká víc o pisateli než o Češích. Neboť je to někdo se zbytky zdravého rozumu, kdo nereaguje a vyvstává u něj podezření na nevyslovený úmysl. A úmyslem je tu dnes všudypřítomná politická korektnost, je totiž módou kritizovat všechny strany za mizérii Romů. Politická korektnost pozůstává z polopravd až lží a nedovoluje svobodnou výměnu faktů a názorů. Osvobozuje také pisatele od povinnosti důkladné žurnalistické práce s objektivními fakty místo ideologické indoktrinace.

Hagfors 16.4.2016