20.9.2018 | Svátek má Oleg


ŠVÉDSKO: Štvaní proti etnické skupině

26.3.2018

Ve stínu velké diskuse o parlamentním hlasování o budoucnosti ústavního zákona o Svobodě projevu a tisku – s nadějí, že měšťanská opozice vezme rozum do hrsti a roztrhá tento nepromyšlený návrh – se diskutovalo i o zákonu Štvaní proti etnické skupině. Je za tím privátní, ale i částečně státem podporovaná iniciativa „Kontrola nenávisti na internetu“.

Speciálně konstruovaným programem mohla tato iniciativa vylovit ze sociálních medií osoby, které se vyjádřily neopatrně nebo opovržlivě o skupinách majících podle tohoto zákona údajně právo na zvláštní ochranu. „Síťový kontrolant“ měl jistý úspěch, aspoň podle jejich vlastního úsudku, a nahlásil okolo tisíce osob za štvaní proti etnické skupině – a zdá se, že z těchto je ca 70 takového rázu, že prokurátor si dal tu práci a postavil je před soud. Jedná se tedy o ca 10 % ze všech udaných, i když podle iniciativy jich mělo být několikanásobně víc.

Z těch, kteří do toho spadli a byli odsouzeni, je velká část „pachatelů“ ženy v důchodovém věku, které jsou nezvyklé vyjadřovat se na internetu. S ohledem na nedostatečné policejní zdroje pro vyšetřování těžkých násilných a sexuálních zločinů se zdají procesy na základě těchto udání jako naprosté drobnosti.

Jakkoli to může znít hrozně při běžném vyjadřování, že „Kontrolant“ odhalil rasistické štvaní na Facebooku, při bližším pohledu se tyto případy nezdají zrovna pobuřující.

79letý muž byl např. odsouzen za napsání „Fuck Allah“ a „Arabové mají jet domů“ na veřejném záchodku (poškozování a rouhání podle islámu, ale sotva štvaní).

64letý muž byl udán za text na Facebooku, že Švédi by měli trénovat sebeobranu, aby se dokázali bránit proti přistěhovalým zločincům.

64letá žena byla odsouzena za zmínku, že mnoho migrantů přichází ze zemí s nízkým průměrným IQ-koeficientem v poměru ke švédskému obyvatelstvu. Toto jsou nezpochybnitelná fakta, ale nazírání na ně je otevřeno pro debatu. Žena byla odsouzena za rozšiřování samotného údaje.

Jiný 56letý byl souzen za text „muslimové se nikdy nenaučí skoncovat s násilím a znásilňováním“.

Svatozáře kolem „Síťového kontrolanta“ povadla, když se jeho původce ukázal mít velmi pochybnou minulost, byl totiž dříve odsouzen za trápení zvířat. Byl nominován v Aftonbladet (levicový bulvární večerník) do akce „Švédští hrdinové“ vyznamenávající osoby s civilní kuráží, ale po odhalení byla nominace stažena a sponzor Agria (pojištění zvířat) se kategoricky postavil proti jeho jmenování.

Možná, že některé země potřebují nějakou formu zákona proti štvaní a nenávisti v multikulturní společnosti. Švédsko má toto formulováno v zákoně o zločinu 16. kapitole, paragraf 8:

„Štvaní proti skupině lidí znamená v projevu nebo jiném rozšiřovaném oznámení vyhrožovat nebo vyjadřovat zneuctění etnických a podobných skupin s poukazem na jejich rasu, barvu kůže, národní původ, etnický původ, víru nebo sexuální zaměření. Dále musí být přestupek učiněn záměrně a překračovat hranice soukromé sféry. Tyto přestupky má na starosti obecní prokurátor, kromě ve věcech svobody projevu a tisku, které patří pod justičního kancléře.

„Pohlavní výrazy“ jako „muži a ženy“ zatím nepatří pod pojem „(etnické) skupiny“. Je tedy dosud povoleno tvrdit, že „všichni muži jsou zvířata“ nebo že „ženské neumí parkovat, protože mají nějakou chybu v hlavě“, bez rizika vězení nebo pokuty. V tomto smyslu nemají ani staří nebo invalidé ochranu zákona.

Možno též konstatovat, že se do provádění švédských zákonů vetřelo vícero nerovnováh, takže jsou tu problémy a hrozby jak proti svobodě projevu, tak proti normálnímu společenskému životu západního vzoru.

Chci tu uvést zvláštní poměry vzniklé ve Švédsku v praxi ohledně zločinu nenávisti, které nemají obdobu u jiných kulturních národů. Možná to zní banálně, podle mne je to ale principiálně důležité. Ve Švédsku trestáme totiž žerty, satiru a veselé historky jako štvaní proti skupině lidí. Možná zde riskuji postavení před soud pouhým uvedením takových příkladů, ale já to riziko beru na sebe pro vyšší cíl.

4. července 2013 byl 17letý hoch z Vaggeryd, Småland, odsouzen městským soudem v Jönköpingu za štvaní proti skupině lidí, když napsal žert o osobách jisté národní příslušnosti na Africkém rohu. Cirkuluje řada anekdot o blondýnách a o Norech, ale podle prokurátora S. Nilhammra bylo zločinem uveřejnit žert, který má za účel šířit „neúctu zesměšňováním /osob s jistou národní příslušností na Africkém rohu/“. Hoch byl potrestán pokutou 2000 korun a ten nenávistný žert zněl: „Jak se dá zabít 50 much najednou? – Prašti /osobu patřící k jistému národu na Africkém rohu/ lopatou po hlavě.“

Nechutné? Jistě. Urážející? Asi pro někoho... Má se to považovat za zločin? Rozhodně ne! Žert, pohana, satira, anekdoty atd. nemají nikdy být v civilizovaných zemích předmětem soudního přelíčení. Není hodné našeho státu, aby se soud vůbec tímto musel zabývat.

Můžeme to srovnat s podobným procesem u našich sousedů v Dánsku. Dánský odpovídající paragraf se nazývá „Paragraf o rasismu“, patří pod Trestní zákon kap.27, paragraf 226b. Formulace je téměř identická se švédskou, ale použití je rozdílné.

17. srpna 2015 byl osvobozen 29letý muž a jeho 19leté děvče v Odense, souzení za „hanění“ osob kvůli jejich víře na Facebooku.

Obviněni byli za toto: „Mami, proč nejíme opice? – No, to proto, že jsme s nimi příbuzní. – Tak proto /lidé s náboženstvím původem z Arabského poloostrova/ nejedí vepřové?“

Dánský soudce byl toho mínění, že tohle obvinění vlastně bylo plýtváním časem soudců a penězi daňových plátců, protože satira a anekdoty nepatří do kompetence soudu. Kdyby mladý pár šel do mešity a rozhazoval vepřové buřty na modlitebních kobercích s cílem žertovat, šlo by o přestupek, ale nikoliv ve svrchu jmenovaném případě.

I jiné úkazy se vplížily do provádění zákona o štvaní proti skupině, totiž že nezahrnuje všechny, kteří mají k té skupině patřit. Původ je v některých nešťastných vyjádřeních dřívějšího justičního rady Görana Lambertze v roli justičního kancléře. A zde jde o něco mnohem závažnějšího než o satiru nebo anekdotu. Jde o formulace, které dělají zákon právně nejistý a kolidují s ideálem ústavy o „rovnosti všech před zákonem“.

Roku 2003 tvrdil Lambertz, že etnická skupina „Švédové“ se vůbec nedá považovat za takovou „skupinu lidí“, a proto nemá nárok na ochranu ze zákona. Lambertz se vyjádřil takto: „Při vzniku zákona o štvaní proti skupině lidí bylo účelem zajistit právní ochranu menšinám různého složení a vyznavačům různých věr. Případ, že někdo vysloví kritiku proti Švédům, nebyl míněn.“

Otázka, kdo má být považován za většinu či menšinu, byla kancléřem rozhodnuta mírně řečeno libovolně.

Švédi mohou být ve většině ve Švédsku, ale globálně rozhodně nejsou žádnou většinou. Není ani záruka, že Švédi budou vždy ve většině všude ve Švédsku. Švédské děvče ve škole s převahou přistěhovalců, kde musí denně slyšet, že je „děvka“, jen proto, že je Švédka, a že může být kdykoliv znásilněna, není právě na tom místě žádnou „většinou“ a prožívá právě tu nepřístojnost, které měl paragraf proti nenávisti zabránit.

Protiví se jak intuici, tak právnímu povědomí, že v projevech toho druhu jen ta druhá fráze je trestná: „Zatracená švédská děvka! – Drž hubu, hnusnej negře!“

Tak funguje ten zákon v praxi.

Po připomínkách od právního ombudsmana platí, že i Švédi se mohou považovat za etnickou skupinu, být pod ochranou zákona a být chráněni před urážkami. To se však soudně zkoumalo jen jednou. V březnu 2014 byl obviněn majitel blogu za štvaní proti Švédům. Na svém blogu napsal, že „téměř každý Švéd je potenciální sexuální zločinec“, Švédi se „chovají jako zvěř“, „jak etničtí, tak asimilovaní Švédi jsou ve srovnání s jinými skupinami hmyz, odporný hmyz“ (pokuste se zde vyměnit slovo „Švédi“ za libovolnou etnickou skupinu z Afrického rohu a uvidíte, co se stane!).

Obviněný byl osvobozen v první instanci, která rozhodla, že Švédi jsou etnická skupina chráněná zákonem proti štvaní a nenávisti, ale soud přece jen torpédoval rovnoprávnost výrokem: „Potřeba omezení svobody projevu vůči většinovým skupinám nebude aktuální tak často jako vůči menšinovým skupinám.“ Švéd musí tedy vydržet víc, protože nemůže být stejně tvrdě postižen, když ve Švédsku je nejvíc Švédů. Připomíná to pohled na negry na americkém jihu v době otroctví. „Jelikož černý muž necítí bolest tolik jako bílý, je nutno používat bejkovec, aby se polepšil. Bílému muži stačí domluvit.“

Jiný velmi nešťastný výrok Lambertze se stal roku 2006. Bylo to v souvislosti s prodejem kazet s hrubě antisemitským obsahem ve stockholmské mešitě na Medborgarplatsen. Policejní udání na podzim 2005 znělo na štvaní proti etnické skupině. Obvinění Lambertz stáhl s odůvodněním, že výzvy např. zavraždit všechny Židy musí být povoleny, „protože jsou používány jednou stranou v probíhajícím hlubokém konfliktu, kde bojové výkřiky a hanlivosti patří k denním projevům v tomto konfliktu“. Vyzývat k vraždám židů je tedy zakázáno, s výjimkou, když výzva je částí probíhajícího konfliktu mezi Israelem a Palestinou, tu je to najednou politika a váží stejně tolik, jako když někdo řekne, že chce zvýšit daně na fosilní paliva. I tohle prohlášení silně poškodilo švédskou justici. Právní praxe zde je v konfliktu s představou „rovnosti všech lidí“, přestože právě tento ideál rovnosti má zákon proti nenávistným skutkům bránit.

Švédský zákon o přestupcích z nenávisti je v nerovnováze. Kvůli politickým postojům, které nemají co dělat ani s právním povědomím, ani s tradičním právem rovnosti před zákonem, tu máme odsouzeníhodnou praxi. Co s tím?

Buď odstranit celý zákon, jak se o to pokusil australský konzervativní premiér Abbot před pár lety. Prostě se přestanou kvalifikovat různá pohanění nebo hrozby – spadají potom pod obvyklé zákony o pomluvách, pobuřování, vyhrožování atd., stejně jako to fungovalo před nějakou desítkou let.

Druhá možnost je mínit své řeči o rovnoprávnosti lidí vážně, a pak platí zákon do písmene. Zde se nemůže nikdo vyjmout nebo potrestat tvrději na základě původu nebo dočasně právě platného politického kontextu. Anekdota o osobě z Afrického rohu se bude posuzovat stejně jako žert o osobě ze Skandinávského poloostrova. Výhrůžka vůči jisté etnické skupině nebude posuzována mírněji než výhrůžka vůči jiné skupině.

Právě teď se vyšetřuje, jestli výroky o vraždách Židů z 8. prosince 2017 v Malmö, kdy ca 200 osob arabského původu protestovalo proti úmyslu Donalda Trumpa přestěhovat velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma, jsou štvaním proti etnické skupině.

Bylo by velmi dobře, kdyby tomu tak bylo. Tu nešťastnou nerovnováhu, zavedenou do švédského právního systému tehdejším justičním kancléřem, je nutno napravit.

Naše země musí být právním státem ve všech významech toho slova.

Ze švédského webu Ledarsidorna.se přeložil Jaro Pleva

Erik van der Heeg


Diskuse


J. Jurax
0:39
27.3.2018

Z. Švrček
16:03
26.3.2018

J. Krásenský
17:11
26.3.2018

K. Janyška
19:05
26.3.2018

J. Růžička 714
14:50
26.3.2018

M. Valenta
15:17
26.3.2018

M. Prokop
15:34
26.3.2018

J. Cervenka
14:42
26.3.2018

R. Gramblička
14:15
26.3.2018

R. Gramblička
12:54
26.3.2018

R. Gramblička
12:54
26.3.2018

R. Gramblička
12:55
26.3.2018

R. Gramblička
12:56
26.3.2018

R. Gramblička
12:57
26.3.2018

R. Gramblička
13:04
26.3.2018

Z. Švrček
16:02
26.3.2018

R. Gramblička
16:08
26.3.2018

P. Aron
16:02
26.3.2018

V. Klepetko
12:24
26.3.2018

V. Klepetko
12:24
26.3.2018

Senil
11:34
26.3.2018

M. Prokop
12:19
26.3.2018

A. Alda
10:37
26.3.2018

M. Prokop
10:52
26.3.2018

R. Gramblička
13:09
26.3.2018

J. Vintr
10:14
26.3.2018

P. Vaňura
9:47
26.3.2018

P. Zinga
9:41
26.3.2018

J. Šrámek
9:32
26.3.2018

J. Kovaříček
8:46
26.3.2018

P. Lenc
9:26
26.3.2018

J. Vintr
10:12
26.3.2018

M. Drašner
12:25
26.3.2018

J. Vintr
13:05
26.3.2018

P. Aron
18:32
26.3.2018

Z. Rychlý
8:37
26.3.2018

V. Církva
8:37
26.3.2018

V. Student
8:27
26.3.2018

T. Hraj
9:05
26.3.2018

V. Student
9:51
26.3.2018

O. Zuckerová
11:05
26.3.2018

V. Student
12:45
26.3.2018

J. Novák
7:27
26.3.2018

V. Němec
7:17
26.3.2018

P. Dvořák
5:56
26.3.2018

J. Kanioková
0:56
26.3.2018

J. Kanioková
1:33
26.3.2018

počet příspěvků: 57, poslední 27.3.2018 12:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.