28.3.2024 | Svátek má Soňa


ŠVÉDSKO: Předčasné volby po 56 letech

12.12.2014

Švédové sledují nebývalou politickou krizi. Čerstvý premiér Löfven vyhlásil kvůli neshodám ohledně rozpočtu předčasné volby. Něco takového země zažila naposledy před více než půlstoletím.

Švédský premiér Stefan Löfven se většinou usmívá. Někdejší svářeč, který před dvěma měsíci dovedl sociální demokraty po osmi letech v opozici k vítězství v parlamentních volbách, proslul ve skandinávské zemi svou nekonfliktní a vstřícnou povahou.

Když však minulý týden předstoupil před novináře, tak se moc nesmál. Naopak na něm bylo vidět hluboké rozčarování, jak si povšiml dopisovatel amerického listu The Wall Street Journal. Ke špatné náladě měl opravdu důvod. Sedmapadesátiletý Löfven oznámil, po pouhých jednašedesáti dnech u moci, že Švédové zjara znovu vyrazí k hlasovacím urnám. Většina obyvatel severského království něco takového nepamatuje. Poslední předčasné volby místní zažili před více než půlstoletím, v roce 1958.

Uspěl návrh opozice

Löfven tak rozepsal novou kapitolu v dějinách dlouhá léta stabilní švédské politiky. A pokud socialisté příštího 22. března neobhájí prvenství, jeho premiérský mandát bude nejkratší od vlády liberálního ministerského předsedy Felixe Hamrina, dosavadního švédského „rekordmana“, jenž v roce 1932 řídil švédský kabinet přesně padesát dnů.

V čem tedy současná vláda ne uspěla? Byť to v porovnání s řadou zadlužených evropských států, které se jen těžce vyrovnávají s dopady táhlé hospodářské krize, může znít paradoxně, tak rozkol nastal kvůli ekonomice, přesněji kvůli návrhu rozpočtu pro příští rok.

Švédsko se přitom drží na špici hospodářsky úspěšných zemí v evropské osmadvacítce a řadí se na přední místa srovnávacích ekonomických studií i v celosvětovém měřítku. A to i díky předcházející osmileté vládě středopravicové čtyřkoalice, tzv. Aliance, kterou vedl Fredrik Reinfeldt.

Země během jeho vlády ještě více liberalizovala již tak otevřenou ekonomiku a snížila daně, aby se dramaticky nezvýšila nezaměstnanost. Čistý příjem průměrného Švéda se od roku 2006 zvedl o osmnáct procent, naopak veřejný dluh klesl o devět bodů na 35 procent.

Švédové však v zářijových volbách dali najevo únavu z Reinfeldtova vládnutí a podpořili opozici, i když nijak zvlášť výrazně. Socialisté sice vyhráli a dali se dohromady se Zelenými a Levicovou stranou, nicméně od posledních voleb si nepolepšili ani o procento. Od samého začátku bylo zjevné, že Löfven nebude mít snadnou pozici při prosazování vládních zájmů. A minulý týden se to naplno projevilo při hlasování o rozpočtu pro příští rok. Většina poslanců totiž podpořila variantní návrh opoziční Umírněné koaliční strany. Hlasovalo pro něj přes 180 poslanců, zatímco vládu podpořilo něco málo přes 150 zákonodárců.

Premiér se pak ještě snažil rozhodnutí zvrátit nočním vyjednáváním s opozicí, ale marně. Nakonec se rozhodl pro vyhlášení nových voleb, i když mohl podat demisi a doufat, že ho předseda parlamentu znovu pověří sestavením vlády. Jenže vzhledem k tomu, jak zářijové hlasování dopadlo, by zřejmě brzy nastala obdobná situace.

Praví vítězové jsou Švédští demokraté

O překvapení se postarali krajně pravicoví Švédští demokraté, u nichž se předpokládalo, že podpoří vládní návrh nebo se hlasování vůbec nezúčastní.

Ekonomika nepatří ke klíčovým tématům, které řeší radikální strana zaměřená na boj proti přistěhovalcům. Její poslanci však nakonec dali hlas variantnímu návrhu konzervativců.

Švédští demokraté jsou považováni za skutečné vítěze nedávných parlamentních voleb: strana v posledním hlasování bezmála zdvojnásobila svůj elektorát. Švédští demokraté získali téměř třináct procent hlasů a stali se třetí nejsilnější stranou v parlamentu. „Je to strana, která by chtěla ovládnout švédskou politiku,“ míní politolog Drude Dahlerup ze Stockholmské univerzity.

To se ale demokratům zatím nepodařilo. S partají, která vznikla v roce 1988 a jejíž někteří zakladatelé se hlásili k švédským neonacistům, se totiž nikdo nechce dvakrát paktovat. Ani zleva, ani zprava.

Hlavním tématem strany, kterou od poloviny října vede Mattias Karlsson, je boj proti stále početnějším přistěhovalcům. Něco takového přitom bylo v liberálním a otevřeném Švédsku dlouhé roky zcela nepředstavitelné.

LN, 9.12.2014