19.4.2024 | Svátek má Rostislav


ŠUMAVA: Kůrovec – co je důležité?

20.8.2011

Zdravím vás z Jizerských hor. Mám s kůrovcem osobní zkušenosti, vím, co dokáže. Stavěl jsem při kůrovcové kalamitě v Jizerských horách r. 1990 lapače proti kůrovci a se svou minifirmou pak sázel na holinách stromky a později ožínal trávu kolem nich, aby je „nezadusila“. Jizerky jsou nyní krásně zelené. Zkušenosti z nich by se měly využít i pro Šumavu. V roce 2001 jsem byl s exkursí Ministerstva životního prostředí na hřebenech Šumavy, kde začínala kůrovcová kalamita. Hospodaření v lese mimo 1. zóny nebylo právě šetrné (erozní rýhy).

V létě r. 2008 jsem byl na Šumavě u pramenů Teplé Vltavy. Všude kolem suché stromy ponechané osudu. Skličující pohled! Nikdy (také vzhledem k svému věku) tam již nepůjdu. Šumava, která chce žít z turistiky, takto přijde o hlavní zdroj příjmů. Budou jim snad hledat práci aktivisté, kteří brání likvidaci kůrovce? Setkal jsem se tam také s členem Hnutí Duha. Proti kácení argumentoval tím, že ponechané suché stromy brání půdu proti větru. Na to, proč tedy nekácet alespoň „hnízda“ napadených smrků uprostřed lesa, mi odpovědět nedokázal.

14. srpna 2011 jsem přijel z týdenního pobytu na Šumavě. Byl jsem na Modravě a viděl nápisy a slyšel názory místních obyvatel, aby Hnutí Duha odešlo pryč, že oni chtějí Šumavu zelenou. Problém vidím v tom, že kůrovec nectí zóny a ohrožuje i další lesy než ty v první zóně Národního parku Šumava. Např. město Kašperské Hory má v NPŠ své lesy a ty jsou nyní kůrovcem ohrožené. Podobně je ohroženo i území CHKO Šumava, které se rozkládá kolem NPŠ (nemluvě o lesích za hranicemi).

První zóny
Kůrovec je hloupý,
neumí číst zóny,
tam, kam jednou vstoupí,
zničí všechny stromy

Člověk způsobil zeslabení stromů, které pak nemohly odolávat kůrovci. Proto by také člověk měl stromům od kůrovce pomoci.

Bohužel se také nikdo příliš do hloubky nezabýval příčinami kůrovcové kalamity:

- Kyselá půda (kyselé deště)
- Smrková monokultura
- Příliš rozmnožený kůrovec
- ?

Chybí nám také větší úcta k předkům. Ti jistě nesázeli smrky na Šumavě proto, abychom je nechali zahynout.

Když se na celou věc podíváme z hlediska majetnických vztahů, tak NPŠ patří státu, tedy všem občanům. Proč tedy nevypsat referendum, zda se proti kůrovci bránit i v 1. zónách nebo nikoliv. Zatím to vypadá tak, že většina občanů je pro obranu.

Národní park Šumava by se měl zřejmě přejmenovat, neboť nazývat suchý les parkem je poněkud nepatřičné.

Prospěšné by bylo za stávající situace vytvořit digitální model šíření kůrovce na Šumavě (podobně jako byl vytvořen digitální model Vltavy při povodních v Praze – viz www.idnes.cz/povoden). Dle něj pak vypracovat časový harmonogram obrany NP Šumava i CHKO Šumava proti kůrovcové kalamitě. A plnění tohoto harmonogramu zodpovědně kontrolovat!

Celá situaci mi připomíná požár, který se dostatečně nehasí a čeká se, že se uhasí sám. Vzniklé škody pak zaplatí všichni daňoví poplatníci.

Podle mého názoru je v prvé řadě důležité zabránit kůrovci, aby vylétl z napadených stromů. Způsob, jakým to provést, ať doporučí třeba Hnutí Duha. Např. 1) odkornit napadené stromy nastojato 2) nastojato je chemicky ošetřit 3) pokácet je, odkornit a nechat ležet atd.

Dovoluji si upozornit také na možnost šetrného odvozu ošetřených stromů pomocí vrtulníků, jako to dělají ve Švýcarsku (viděl jsem též v Krkonoších) nebo lehkých traktůrků se širokými pásy jako v Krkonoších.

Pan ředitel NPŠ Stráský se snaží kůrovce zastavit. Myslím, že dělá dobře. Vhodné by bylo, aby nutné zásahy byly co nejšetrnější k přírodě .

Autor je praktický sociolog, www.joukl.cz