9.12.2016 | Svátek má Vratislav






ŠUMAVA: Konečné řešení?

2.2.2016

V úterý 20. ledna 1942 se konala tzv. konference ve Wannsee. Ve středu 20. ledna 2016 v parlamentu pokračovalo první čtení vládního návrhu novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (zahájení proběhlo 07.10.2015).

Faktickým cílem této novely z dílny MŽP je explicitně legalizovat v NPŠ (ale nejen v něm!) tzv. bezzásahový režim, který dosud v zákoně oporu neměl a jehož uplatňování je již od r. 1990 postaveno pouze na zneužívání vágních formulací platných zákonů a na praktické beztrestnosti mocí vybavených osob za důsledky způsobené jejich mocenskými rozhodnutími. Tento tzv. bezzásahový režim ve skutečnosti pouze zakazuje ochranu lesa proti vznikům ničivých kalamit (v současné době reálně kůrovců).

Zastánci tzv. bezzásahového režimu po řadě postupně účelově měněných pseudovědeckých argumentů (že kůrovec se kalamitně nerozmnoží, že původní smrk se kůrovci ubrání apod.) nakonec dospěli k argumentační dokonalosti: chtějí chránit nerušený průběh přírodních procesů (§15, odst. 3). To znamená absolutní argumentační převahu, neboť pod přírodní proces lze skrýt naprosto vše: nic není nutno objektivně zdůvodňovat, stačí to prohlásit přírodním procesem a pak nezasahovat. (Není zde prostor pro detailní rozbor novely – další podrobnosti např. v tomto dokumentu a jeho příloze.)

V parlamentní diskusi fakticky vystoupilo 12 členů parlamentu (vedle ministra ŽP Brabce), šest z nich se vyjadřovalo k novele kriticky a navrhovalo novelu zamítnout, dalších šest novelu podporovalo. Odpůrci novely vcelku logicky vznášeli vesměs závažné konkrétní výhrady, zatímco její podporovatelé argumentovali většinou standardním způsobem, tedy používali ideologii, sofistiku, demagogii, prázdnou rétoriku, ubohé pomluvy, argumenty z neznalosti (jinak by to musely být lži) – úplný záznam diskuse viz stenografický zápis. Jen poslanec Junek vznesl proti odpůrcům novely výtku, že nejsou konkrétní v tom, jak má Šumava vypadat; přitom ovšem 29.10.2014 hlasoval proti senátnímu návrhu zákona o NPŠ, který právě kontrolovatelná kritéria zaváděl, na rozdíl od této novely, která cíle ochrany přírody opět pouze obecně deklaruje.

Parlament novelu pustil do dalšího čtení, pro zamítnutí hlasovalo pouhých 20 poslanců (celkový přehled hlasování); poslanci vládních stran a opoziční strany jednoho vůdce novelu podpořili jednotně (až na jednu statečnou výjimku z ČSSD). To svědčí o tom, že celá diskuse byla v podstatě zbytečná, protože už bylo rozhodnuto předem (zřejmě k 25. výročí založení NPŠ). Lze tedy očekávat, že novela již zásadních změn nedozná. (Teď, když je zřejmé, že čl. 23 a 26 Ústavy jsou pro leckterého člena parlamentu spíše zájmovým čtením, pokud vůbec, než čestný závazek, lze se jen obávat výsledku hlasování o případném návrhu vlády o migrantech nebo o obdobných požadavcích.)

Případ NPŠ a tzv. bezzásahového režimu není případem věcným ani odborným, jak oficiální propaganda veřejnost prostřednictvím médií vytrvale (a asi úspěšně) „přesvědčuje“; nestojí to „kácet, nebo nekácet“ ani „chránit, nebo těžit“ nebo „divočina, nebo hospodářský les“. To vše jsou pouze demagogické lži oficiální propagandy; v podstatě je to jako hádání se o to, zda „auto má být bílé, nebo žluté“ – pardon: zelené. Vlastní otázka zní: má se stávající les odstranit a pak se máme těšit na případný prales stovky let, nebo se má stávající les na prales přeměnit – má být na tisíci hektarech půl milionu živých stromů, nebo jen několik, pokud vůbec? Pokud se má jít v ochraně přírody klasickou revoluční cestou „na troskách staré společnosti vybudujeme společnost novou, lepší“, pak nechť tento podivuhodný státní útvar otevřeně prohlásí „na troskách staré přírody vybudujeme přírodu novou, lepší, opravdovější“. Toto veřejné vyhlášení požadujeme, pochopitelně zcela marně, již 25 roků!

Šumava není odborný problém, i když z něj řada pseudovědců žije (je signifikantní, že v technických oborech se pseudovědci snad nevyskytují vůbec), protože by jinak byly vyvráceny odborné argumenty vědců proti tzv. bezzásahovosti; Šumava je používána jako cenné politikum, jímž lze (samozřejmě jen dočasně) vykoupit „příměří“ s revolučními aktivisty, aby potřebným nedělali problémy jinde. Koneckonců, Šumavu tak použil již Pithart, když jeho vláda rozhodovala o dostavbě Temelína.

Modrava 1

Šumava (Modrava) po vstupu do NPŠ – To husté zelené pod mateřským porostem jsou nárosty, které nyní oficiální „ochrana“ přírody prohlašuje za nové zmlazení po odumření mateřského porostu (viz následující snímek).

Modrava 2

Šumava (Modrava) ochráněná orgánem ochrany přírody v NPŠ (pro hejna tetřevů a datlíků tříprstých ani nejsou vidět stromy, že?) – Jestli se lesu vůbec podaří vrátit se do původního stavu, bude to trvat nejméně 150 roků, pokud všechno půjde dobře (neeroduje půda, stromky nespálí silný mráz nebo silné horko, plocha nezaroste buření, nevznikne požár...).

Ano, příroda v NPŠ zničena nebyla. ale nikoli proto, že tzv. bezzásahový režim přírodu chrání, ale proto, že přírodu zničit nelze (i proto je pseudoargument „příroda si pomůže“ nesmyslný) – lze zničit pouze její konkrétní stav na konkrétním místě v konkrétním čase, což se v NPŠ stalo a stále děje.

Možná celý problém NPŠ (a dalších míst pod ochranou oficiálních a nevládních orgánů) tkví pouze v názvosloví: pod pojmem „ochrana přírody“ si mylně představujeme, že konkrétní stav přírody (tohle) na konkrétním místě (tady) a v konkrétním čase (teď) zlomově nedozná úhony záměrnou činností nebo nečinností člověka, tedy že les zůstane lesem, řeka řekou a louka loukou. A přitom bychom asi u nás měli pod „ochranou“ očekávat spíše výsledky obdobné ochranářským výsledkům ochranných oddílů (Schutz Staffeln).

Šumava 21



Diskuse


K. Novák 396
15:51
2.2.2016

V. Říha
18:36
2.2.2016

K. Luboš
14:57
2.2.2016

J. Rybenský
10:08
2.2.2016

M. Vondráček
11:22
2.2.2016

J. Hruška
11:46
2.2.2016

R. Langer
13:26
2.2.2016

Š. Hašek
13:36
2.2.2016

L. Novák 475
14:45
2.2.2016

Š. Hašek
15:19
2.2.2016

P. Rada
8:14
2.2.2016

J. Hruška
11:54
2.2.2016

J. Lepka
12:02
2.2.2016

J. Lepka
12:01
2.2.2016

R. Langer
13:16
2.2.2016

J. Vozábalová
1:46
2.2.2016

P. Rada
8:52
2.2.2016

V. Kopta
9:28
2.2.2016

L. Novák 475
10:44
2.2.2016

J. Kavalír
10:43
2.2.2016

P. Rada
11:50
2.2.2016

J. Vozábalová
10:55
2.2.2016

P. Rada
12:08
2.2.2016

J. Vozábalová
1:37
3.2.2016

J. Hruška
12:01
2.2.2016

počet příspěvků: 40, poslední 3.2.2016 01:37









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.