19.6.2019 | Svátek má Leoš


ŠUMAVA: Konec kůrovcové apokalypsy

11.3.2013

Rozruch kolem Šumavy utichá. V centrální části Národního parku Šumava kůrovec vyčerpal své potravinové zdroje. Jím napadené stromy odeschly nebo byly vykáceny. Těžby klesají. Holiny a uschlé stromové patro nalezneme na 8314 ha plochy parku. Je to více než sedmina rozlohy lesnaté části tohoto chráněného území. Pro lepší představu - na tuto plochu bychom naskládali 8314 českobudějovických náměstí (vydlážděná část včetně desetimetrové parkovací plochy).

Ochrana přírody v případě Národního parku Šumava zcela selhala. Ministr Bursík a ředitel Národního parku Šumava František Krejčí umožnili ponechání 200 tisíc kubíků polomů po orkánu Kyrill. Nezpracované polomy se během několika let staly kůrovcovou líhní a zdrojem kůrovcové kalamity, která nemá v Čechách obdoby. Na Šumavě byly kůrovcem napadeny více než tři miliony smrků (smrk odpovídá přibližně jednomu kubíku dřeva). Je to o milion smrků více než po kůrovcové kalamitě na konci 19.století, jíž ve svých románech popisuje Karel Klostermann.

Postoje nestátních ekologických organizací

Ekologické neziskovky se k šumavskému kůrovci vyjadřovaly neustále a velmi vydatně. Je však zajímavé, že v době, kdy se v parku se nejvíce těžilo, mlčely.

Graf těžeb podle let a jednotlivých ředitelů, z něhož je patrno, jak masivně se kácelo za ředitele Krejčího, ve srovnání s ředitelem Žlábkem, Stráským a Mánkem:

Také média informovala ve prospěch ekologické lobby. Byli jsme svědky vzniku prvního velkého ekologického tunelu v dějinách porevolučního českého státu. Tento tunel – podporovaly ekologické nevládní organizace, ministerstvo životního prostředí, někteří europoslanci zabývající se otázkami životního prostředí (Ladislav Miko, Ctibor Kocman). Na výzkumných projektech financovaných Evropskou unií a státem – se napakovali jihočeští vědci, ekologické neziskovky, na naturových hodnoceních další četní přírodovědci. Postoj k otázce kůrovce na Šumavě byl alfou a omegou a základní podmínkou k získání grantů v řádech statisíců, ale i stovek milionů (viz mé předchozí blogy). Podobně jako platí pořekadlo, "kdo neskáče, není Čech", v případě dotací do přírodovědného výzkumu platilo "kdo nepodporuje kůrovce, není vědec".

Mediální show Na Ztraceném

Podivné praktiky v Národním parku Šumava nabývají konkrétních tvarů při srovnání s děním v sousedním Národním parku Bavorský les. Zasahování proti kůrovci v oblasti Ztraceného (území vklíněné do bezzásahových zón Modravských slatí) bylo základním předpokladem zastavení kůrovcové kalamity na Modravsku. Pouhých 32 hektarů holin Na Ztraceném bylo důvodem k mediálně známé blokádě, ale i k šetření České inspekce životního prostředí, samozřejmě z podnětu Hnutí Duha. Toto šetření dosud nebylo ukončeno. Proběhlo i šetření Evropské komise, která jednoznačně prohlásila, že nedošlo k poškození naturového biotopu. O rok dříve – když vznikaly mnohonásobně větší holiny u jezera Laka, a to v řádu stovek hektarů – neprostestoval ani Bláha, ani jihočeští vědci, ani jiní stoupenci ekologických fundamentalistů.

Na Ztraceném - podzim 2012:

Bavorské holiny

Na bavorské straně Polední hory v sousedství bezzásahového českého Poledníku vznikla při sanaci kůrovce v nadmořské výšce 1300 metrů třísethektarová holina. Ředitel Mánek se dotázal svých kolegů z německých národních parků, jak to dělají, že kácejí, současně dodržují naturová pravidla a neruší bavorského ani českého tetřeva. Odpovědělo mu přímo bavorské ministerstvo životního prostředí. Cituji: "Jednotlivé předměty ochrany a nutné cíle k zachování mohou být bodově zasaženy, ale významný vliv, např. ztráta vlastností typového stanoviště, jsou vyloučeny"

Zatímco Bavoři považují třísethektarovou holinu za bodové poškození, jsou u nás třicetihektarové holiny důvodem k blokádám, šetření Inspekce životního prostředí, kontrol Evropské komise. Měří Natura 2000 opravdu každému jiným metrem? Pravděpodobně nikoliv. Veškeré problémy v souvislosti s Naturou 2000 vytvářejí aktivisté z ekologických neziskovek a z řad přírodovědců. Jsou to problémy umělé, neodpovídající realitě, sledující zájmy úzké skupiny lidí.

Holina na bavorské straně Polední hory - rozloha více než 300 ha:

Blýská se na lepší časy

Přejme Národnímu parku Šumava klid, nezájem neziskového ekologického sektoru a snad i nezájem neobjektivních médií. Vševědoucí média po mnoho let formovala názor milionů Čechů bez toho, že by objektivně vážila nejen pravdivost informací, ale i jejich dopad. Suchá centrální Šumava se stala mementem doby. Je důsledkem nepřiměřeného vlivu takzvané občanské společnosti, která bez jakékoliv odpovědnosti komukoliv a čemukoliv formovala právě prostřednictvím médií devastující "pravidla" ochrany životního prostředí.

Zdroj informací zde.

Převzato z JitkaMarkova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


K. Frauknecht
8:24
11.3.2013

P. Lenc
8:36
11.3.2013

C. Coton
11:18
11.3.2013

K. Frauknecht
No,
12:12
11.3.2013

R. Tichý
12:14
11.3.2013

F. Pavlis
8:19
11.3.2013

K. Frauknecht
12:14
11.3.2013

R. Langer
12:52
11.3.2013

B. Rybák
18:08
11.3.2013

počet příspěvků: 10, poslední 11.3.2013 06:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.