25.8.2016 | Svátek má Radim






ŠUMAVA: České soudnictví a Modrý sloup

17.7.2013

Vždy jsem se domnívala, že činnost soudů spočívá v hodnocení dostupných důkazů, nikoliv v určování, která z četných hypotéz (myšlenek či nápadů) je pravdou a priori. Asi se osudově mýlím. Nicméně, byla bych velmi nerada, kdyby se rozhodování soudů osudově mýlilo v zásadních otázkách ochrany životního prostředí.

Jihočeský krajský soud rozhodnutím zrušit rozhodnutí Správy Národního parku Šumava, týkajícího se otevření cesty na Modrý sloup Luzenským údolím:

1. Popřel sebe sama,

2. Zpochybnil tvrzení Ústavního soudu

3. Špatně vykládá zákon tím, že stanovil nově definici ZÁMĚRU podle § 45h zákona o ochraně přírody a krajiny a § 3 písm. a) zákona o posuzování vlivů

4. Prostřednictvím neověřené citace žalobce – klade Krajský soud v Českých Budějovicích na roveň provozování tří povrchových dolů v chráněné oblasti Španělska a rušení tetřeva lidskou chůzí na Šumavě. Soud považuje zákaz rušení tetřeva za základní podmínku jeho ochrany. Zcela tak pomíjí přírodní zákonitosti, a vazbu tetřeva jako druhu na určitý biotop.

Popření sebe sama

Krajský soud zrušil rozhodnutí Správy Národního parku Šumava o vyznačení a otevření cest na Modrý sloup Luzenským údolím mimo jiné proto, že opomenutými účastníky řízení měly údajně býti i právnické osoby – které deklarují zájem o ochranu životního prostředí, tedy konkrétní ekologické neziskovky. Ve svém rozhodnutí vychází soud hlavně z jejich stížností a připomínek. Soud sám však zcela opominul jako účastníka svého řízení Správu Národního parku Šumava či Ministerstvo životního prostředí. Neinformoval je ani o konání tohoto řízení.

Zpochybnění závěru ústavního soudu

Tím, že účastníky řízení o vydání rozhodnutí Správy parku - vyznačení a otevření cesty Luzenským údolím - mají býti podle krajského soudu Okrašlovací spolek Zdíkov či Česká ornitologická společnost, které nenesou žádnou hmotnou, ani jinou odpovědnost za dění v Národním parku Šumava, postavil krajský soud na hlavu opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že pouze fyzická osoba je nositelem práva na příznivé životní prostředí a jedině fyzická, nikoliv právnická osoba, může podléhat negativním vlivům životního prostředí, a proto může být účastníkem obdobných řízení.

Stanovení nové definice záměru a koncepce v rozporu s existujícímí zákony

Záměrem jsou podle českých i evropských zákonů, směrnic a jejich výkladu: stavby, činnosti a technologie, nikoliv možnosti, hypotézy, úvahy, myšlenky. Mám-li myšlenku na to, že si vyrobím z nezralých makovic opium a jeho prodejem se obohatím, pak nic nestavím, nevyrábím, neprovádím žádnou trestnou činnost. Možnost, že chůzí turistů Luzenským údolím bude rušen tetřev, je stejně hypotetická jako tvrzení, že tetřev žije v Luzenském údolí. Není prokázáno ani jedno, ani druhé. Přesto je zrušeno rozhodnutí Správy Národního parku o vyznačení cesty Luzenským údolím a o jejím otevření turistům.

Španělské povrchové doly

Doslova směšné je i soudem citované tvrzení "ekologů", že rušení tetřeva je zásadním problémem jeho ochrany. Problém rušení tetřeva lidskou chůzí pak soud – prostřednictvím neověřené citace žalobce – klade na roveň těžební činnosti tří povrchových dolů v chráněné oblasti Španělska. A rozhodnutí Evropského soudního dvora v kauze španělských dolů označuje za precedens i pro kauzu šumavskou. Je to samozřejmě nonsens, jenž svědčí pouze o tom, že soud si ani neověřil blíže nespecifikovanou "argumentaci" žalobce a slepě ji ve spisu papouškuje, aniž ví o tom, čeho se vlastně rozhodnutí soudního dvora týká.

MOHOU ZDE ŽÍT TETŘEVI?

Takto vypadalo dne 12.7.2013 Luzenské údolí. Vidíme vinutou cestu, kolem bezlesí a suchý les. Bystré oko zaznamená i několik zelených smrků podél potoka. Tetřev je hrabavý pták označovaný jako lesní kur. Tedy něco jako lesní slepice. Živí se výhonky stromů a dále lesními plody. Mláďata vyžadují bílkovinu, která tvoří 30-50% jejich stravy. Bílkovinu nelézají tetřevi především v mraveništích, v kuklách a larvách mravenců .

Suchý les, holiny, ale ani bezlesí – nemohou být vhodným biotopem pro tetřeva. Nejsou zde zelené výhonky, borůvky jsou utlačovány jinými, v růstu agresivními rostlinami. Nejsou zde ani mraveniště s mravenci. Tetřevi tu nenalézají útočiště, potravu, ani ochranu. Tetřevům vyhovuje nejvíce rozvolněný les. Zásadní otázka, kterou české soudnictví neřeší a řešit ani nemůže: MOHOU V LUZENSKÉM ÚDOLÍ ŽÍT TETŘEVI? Ale pokud není schopno tuto otázku zodpovědět, jak může na základě vzdušných hypotéz rušit rozhodnutí Správy parku?

TAKTO VYPADÁ BAVORSKÁ ČÁST ZLATÉ CESTY (nikoliv stezky), KTERÁ NAVAZUJE NA ČESKOU

Informační cedule o možném průchodu k Modrému sloupu od 15.července do 15.listopadu

Přiblížení obsahu tabule předcházejícího fota:

Jak vidíme, Bavoři, které jistě nikdo nepodezírá z toho, že by nedodržovali zákony Evropské unie, turisty omezují jen v době vyvádění tetřevích potomků. Od 15.července je cesta na Modrý sloup otevřená. Otázkou zůstává, zda se bavorský turista u Modrého sloupu zastaví, otočí a vrátí se? Spíše bude hledět nevěřícně na české zákazy, které jsou nepochopitelnou odchylkou, jíž se naše země na hony vzdaluje od normálně se chovajících členů Evropské unie. A je možné, že bavorský turista podá oprávněnou žalobu na český stát pro omezování volného pohybu a osobní svobody. Pokud si ovšem neřekne, že je asi na Balkáně a nic podobného nemá smysl.

Omluvou pro rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích budiž fakt, že čeští ultraekologové jsou neodbytní demagogové a paraziti této společnosti. Deformují nejen samotnou podstatu myšlenky existence a činnosti nevládních neziskových organizací, ale i základní principy ochrany přírody. Daří se jim to již dvě desetiletí.

Rozsudek Krajského soudu je možno nalézt zde.



Diskuse


B. Rybák
19:44
19.7.2013

J. Jehlík
10:42
17.7.2013

J. Růžička 250
9:53
17.7.2013

I. Pujman
9:15
17.7.2013

J. Lukavsky
9:14
17.7.2013

K. Frauknecht
9:10
17.7.2013

J. Růžička 250
11:22
17.7.2013

R. Langer
8:58
17.7.2013

počet příspěvků: 8, poslední 19.7.2013 07:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.