Panoptikum české politiky se nám rozrůstá, ke Grossovu strýci Vikovi přibyly Babišovy dcery a brácha přítelkyně. Lze to nahlížet mnoha způsoby, dva jsou krajní: nestydatost našich politiků je bezmezná, nelze dokázat podvod, jelikož k žádnému nedošlo, je to jen finta fň, jaká projde jen velké rybě. Podnik není můj, je anonymního vlastníka, dejte dotace, pokud možno maximální. Skuteční malí a střední podnikatelé jsou okradeni. Dotační kasa není bezedná, tudíž nedosáhnou na peníze alokované neznámým vlastníkům, ve skutečnosti dcerkám ekonomického magnáta.

To je jeden náhled. Druhý náhled: každý podnikatel optimalizuje a koná tak, jak mu okolnosti dovolují v mezích zákona. Babiš velmi pravděpodobně žádný zákon nepřekročil, jen tančil, jak uměl.

V těchto krajních mantinelech se asi bude proplétat veřejná diskuse. Stanovisko opozice je legitimní: není možné, aby pánem veřejných financí byl člověk, který opovrženíhodným fíglem připravil o příspěvek a pomoc firmy, které by na to měly nárok. Opozice tlačí na Sobotku, aby se Babiše zbavil, i to je zcela legitimní její požadavek.

Naskýtá se otázka, co bude dál. Maska stržena, už druhý Pan Čistý v našich novodobých dějinách odchází zablácený. S kým sestaví Sobotka vládu, pokud vláda padne? Je možné ji sestavit na jiném půdorysu, než socdem – ANO – lidovci? Asi ano, slovenský příklad napovídá, že je možné naprosto všechno, i to nemyslitelné. Bude to ale fungovat aspoň tak dobře jako ta dosavadní vláda, zřejmě zatím nejúspěšnější ze všech, které jsme měli?

Pak by v případě neúspěchu přicházely v úvahu předčasné volby. A co když v nich Babiš zvítězí, protože mu voliči fígl s dotací odpustí a budou si přát, aby pokračoval v řízení státu v duchu efektivní racionality? I to se může stát v době, kdy jsou všechny možnosti otevřené.

Po Paříži Brusel, po Bruselu...

Je jisté, že něco přijde, a ne jednou. Terorismus se stává určujícím prvkem našich životů. Zvykli jsme si na ponižující procedury na letišti – kde jsou ty časy, kdy mě šacovali enderáci v Berlíně a já se mohl poblít, že na mě někdo sahá! To je dnes běžné a relativně nejmírnější je to na letištích v arabském světě. Jak by ne, tam se nic nestane, odtud přece ty peníze na financování teroru proudí. Co bude dál?

Velmi pravděpodobně se prudce zvýší buzerace na letištích. Příští atak tedy bude jinde než na letišti, během návalu na fotbalu nebo v obchodním domě. Zvykneme si na to. Budou opatření, rámy v každém krámě, ostraha v každém úřadu. Stejně to občas bouchne. Zvykneme si. Jako si museli zvyknout lidé všude, kde je islámská komunita domovem. Což je dnes Evropa.