Antonie Chrástecká a Hana Humpálová se vrátily domů po dvou letech živoření v pákistánském zajetí. Stalo se tak díky úsilí turecké humanitární organizace IHH. Je to případ, ze kterého nevyplyne žádné poučení. Jak se už před časem ukázalo a dokázalo, obě mladé ženy se nedopustily žádného hazardérství, nepohybovaly se v nějaké mimořádně nebezpečné lokalitě a nepřestoupily žádná varování. 

K násilným činům dochází všude na světě včetně Česka. Zdá se, že případ byl rázu kriminálního a nikoli politického, únosci měli být zločinci a ne teroristé, pokud chceme obě kategorie odlišovat. Podrobnosti o návratu zatím zveřejněny nebyly. Podle některých zpráv se rodiče unesených dívek obrátili na tureckou IHH.

Po návratu je klid, každý soudný člověk asi bude dívkám šťastný návrat přát. Zatím se nikdo z našich papalášů nepřihlásil o cenu úspěchu a nikdo si neleští hruď. Možná se podrobnosti nedozvíme nikdy, nebo přinejmenším ne hned. Pokud se platilo nějaké výkupné, jakkoli jsme ujišťováni,že nikoli, detaily by mohly povzbudit další skupiny zaměřené podobně jako únosci dívek.

Přejme si, aby se stejně šťastně vrátil unesený Čech, známe ho pod jménem Pavel H. Jeho případ i případ obou dívek, který už skončil šťastně, je nám připomínkou, jak nebezpečný je svět, ve kterém žijeme, a jak blízko jsme zdrojům násilí. Iluzivní jsou sny, že můžeme sedět za větrem a bránit se neutralitou.

Takže přece jen jedno naučení si můžeme z těchto příběhů odnést.