Tak mě napadlo, že některá příjmení jsou až neuvěřitelně přiléhavá po mnoho generací. U mužů, samozřejmě. Ženy většinou příjmení změní po svatbě. Vynechme tedy ženy (to není diskriminace, chraň Bůh, tedy chraň Příroda) a prozkoumejme několik příjmení lidí z veřejného života i lidí zcela neznámých.
Takový Sedlák, Kolář, Kovář, Švec, Mlynář i jejich zdrobněliny Sedláček, Kolařík, Kovařík, Ševčík, Mlynařík, ta nejsou moc zajímavá. Byla odvozena od povolání, které se dříve po staletí dědilo z otce na syna.
Ani příjmení místopisná nebo podle národnosti nejsou zajímavá. Jičínský, Toužimský, Vodňanský, Pražák, Slezák, Polák, Němec, Čech, Uher, Srb, Charvát, Engliš. Dozvíme se z nich pouze, odkud pocházeli pra-pra-prarodiče.

Příjmení podle vzhledu už jsou zajímavější a ve většině případů přiléhavá. Takový Tlustý, Dlouhý (Langer), Malý či Drobný (Klein), Krásný, Kučera či Kudrna (Kraus) nebo Holý většinou po generace věrně vypovídají o tělesných proporcích či vlasové pokrývce svých nositelů. Dokonce i Hrubý označuje chlapa jako horu, protože, na rozdíl od dneška, ve staré češtině hrubý znamenalo silný, mohutný.

Ale třeba takový Gott. Přesto, že on sám vždycky při koncertech v Německu říkával "Jméno prosím nepřekládat", tak v mnohém je to jméno pravdivé. Ať má na něj kdo chce jaký chce názor, jako zpěvák je to opravdu mistr. Nemusí se vám líbit, co zpívá, ale jak to zpívá, tomu se nedá nic vytknout. Prostě "Bůh".

Když už jsme u té němčiny, tak zkusme přeložit jméno Rath. Ten pán nikdy na koncertech nežádal, aby se jeho jméno nepřekládalo, tak ho přeložme. Krysa. Ano, i toto jméno je až neuvěřitelně přesné. Pro něj, a podle různých zveřejněných informací, i pro jeho otce.

Nebo jeho stranický kolega Zgarba. V určité části Moravy, odkud pan bývalý ministr pochází, toto slovo znamená zmetek.

Zajímavá jsou také příjmení vzniklá z lenošivé povahy jejich nositelů. Neoral byl líný sedlák, který orat měl, ale neoral. Také Doležel nesvědčí zrovna o velké pracovitosti. Trochu udělal a zbytek doležel. Velmi podobné jméno Doležal svádí k myšlence, že je to stejné příjmení, jen trochu pokřivené nářečím. No nevím, možná, ale jeden můj známý, co se tak jmenuje, to vysvětluje zcela jinak. Poklepe si na hlavu, pak na poklopec a praví: "Nahoře touha, dole žal".

O povaze povýšené až povýšenecké vypovídají jména jako Král (König), Císař (Kaiser), Hrabě (Graf) nebo Bürgermeister. Také pan Knížák má vhodné příjmení.

Povahu popisuje i jméno Zahradil. Prostě potížista, který dokáže všechno jen kritizovat, všemu odporovat, vice zničit než vybudovat. Ale buďme tolerantní, má to rodové.

O veselé či bezstarostné povaze svědčí jména jako Veselý či Šťastný, ale pokud vám nabídne úschovu vašich celoživotních úspor pan Berka, raději asi odmítněte. A pan Pech by vám už vůbec neměl přijít do cesty, protože by svůj pech, neboli smůlu, mohl přenést i na vás. Znám několik Pechů a opravdu to v životě nemají jednoduché.

Teď si asi říkáte vy všichni, o jejichž jména jsem se svou hubou otřel "Co asi znamená jméno Vileta?"
Původ mého jména je trojí. Můj děda měl 6 bratrů a všichni se psali s tvrdým Y, tedy Vyleta. Toto jméno je odvozeno, ano správně, od slova výlet. Označuje tedy člověka nestálého, který pořád někde cestuje, poletuje a nesnadno se někde usadí. Podobnou povahu má ovšem i Procházka nebo Běhal. A jak můj děda přišel k měkkému I ? Nu, jako slepý k houslím - pan farář, který tehdy zastával i funkci matrikáře, byl tak ovíněn mešním vínem, že do matriky zapsal pravopisnou chybu. Od té doby má náš rod větve Vyletů a Viletů.
Pak jsou ovšem ještě Viletové tak říkajíc čistokrevní. Jejich jméno vzniklo kdysi dávno ve Španělsku, kde la vileta znamená vesnička. U jedné takovéto vesničky byl založen klášter s rytířským řádem,který si dal podle vesničky jméno - Orden de Vileta. Později, při křižáckých válkách, se rytíři Vileta dostali až do českých zemí, oženili se zde a usadili. Tak se u nás rozšířilo i jméno Vileta s měkkým (i, samozřejmě) a později to způsobilo již zmíněný problém panu faráři mého dědy.

Zivnosti.cz
Practisoft.cz