Moravané – jsou národ? Čím se tedy liší od Čechů, jaké znaky musí mít národ?

Pojmy mají takový význam, jak je nadefinujeme. Obvykle se uvádí, že národ je etnikum disponující společnou historií, jazykem, kulturou a společenským zřízením, ideálně vlastním státem. Z této definice existuje ve světe tolik výjimek, že je následkem toho škatulkování do národů často až směšná. Jsou národem Irové, kteří v drtivé většině mluví anglicky? Tvoří národ Rakušané mluvící německy? Byli národem Slováci před dosažením samostatnosti v roce 1993? A byli národem Češi před rokem 1918?

Moravanům se opakovaně předhazuje, že nejsou národem, protože nemají vlastní jazyk a stát. Stát ovšem měli dlouhá staletí a jazyk nazývaný dnes češtinou je stejně tak dobře možné zvát moravštinou. Moravané tedy jsou národem z definice. A hlavně z vůle statisíců lidí hlásících se k moravské národnosti, jakkoliv se je státní moc snaží v této vůli zviklat a navzdory projevenou vůli zpochybnit, zrelativizovat, zesměšnit nebo zamlčet.

Dobře. A Romové, ti jsou národ? U nás, v Maďarsku, Rumunsku, ve Francii? Mají něco z toho, co vy považujete za znaky národa? Případně, kdy a jak se národem stanou?

Jak jsem řekl, pojem národ lze nadefinovat různě. Romové jsou velice zvláštním příkladem, který nenacpeme do obvyklých měřítek. Samostatný stát nikdy neměli a v dohledné budoucnosti mít nebudou, s jazykem je to vzhledem k řadě odlišných skupin a rozptýlení v mnoha státech všelijaké, společné vědomí je spíše hypotetické. Snad společná historie v obecných rysech a hlavně tlak okolních společenství mohou být tím, co romský národ zformuje. Nebylo by to ostatně poprvé v dějinách, kdy jednotný národ vznikl díky vnějšímu tlaku. Rozhodující je ovšem vůle být národem. A tu nelze Romům nařídit ani naordinovat, tu musí mít oni sami. Budou-li ji mít, jsou bez diskuse národem prostě proto, že chtějí, a netřeba k tomu souhlas nějakého moudrého orgánu. Nebudou-li ji mít, zůstanou etnickou skupinou, socio-kulturním společenstvím či minoritou nebo jak to nazveme, a jistě jim to nebude možné vyčítat.

Co říkáte na - byť ne nějak rozsáhlé - kontakty moravistických stran v 90. letech, předchůdců nynější strany Moravané, se Sládkem a Žirinovským?

O Žirinovském vím jen to, že kdysi před lety zpravidla v opilosti působil skandály v ruském parlamentě, nevím o jakýchkoliv jeho kontaktech s Moravany. Pokud jde o Sládka, toho jsem potkal snad jednou v životě a nebudu smutný, když do mé smrti zůstane u tohoto jediného setkání. Soudím, že tento člověk není duševně zcela v pořádku. Někteří lidé z moravského hnutí se s republikány řekněme kamarádili, já ovšem toto kamarádství nesdílím. V devadesátých letech ty kontakty vyplývaly zřejmě z toho, že republikáni i Moravané byli v parlamentu a holt se potkávali. Programově se moravské hnutí se všemi možnými republikánskými partajemi nijak zvlášť neprolíná.

Kde podle vás udělaly bývalé moravské strany chyby, jak a kdy jste se z nich zrodili vy, kolik máte členů a zastupitelů a kde? Jak a čím jste zaujali historika Jiřího Pernese, že se k vám hlásí?

Chybou moravského hnutí byl amatérismus jeho představitelů. To jim ale lze těžko vyčítat vzhledem k tomu, že se na politiku neměli kde připravit, na rozdíl od funkcionářů komunistického režimu, kteří se záhy etablovali ve všech parlamentních stranách. Moravské hnutí ovšem nejvíc doplatilo na rozpad Československa – čechistická média tak dlouho lhala o moravském separatismu, až se lidé začali bát, že by se rozpadla i zbytková Česká republika. Z tříště moravských stran se teprve v roce 2005 podařilo znovu vybudovat jednotnou stranu Moravané, která má k dnešku zhruba 400 členů a přes 80 zastupitelů v komunální sféře, včetně starostů.

Pokud jde o docenta Pernese, ten se k moravskému hnutí, pokud vím, hlásí dlouhá léta, jednoduše proto, že má moravskou identitu. Na rozdíl od desítek osobností, které se k moravanství hlásily po revoluci, ale rychle se odmlčely v druhé polovině 90. let, se Pernes zkrátka nebojí otevřeně hlásit k Moravanům kontinuálně.

Kdy a proč, pro jaké volby jste na kandidátku umístil Karla Holomka, co jste si od toho sliboval vy a on, a jak hodnotíte jeho výsledek? Zůstalo z této spolupráce něco trvalejšího?

Pokud si dobře vzpomínám, bylo to ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. Líbilo se mi tenkrát, že existuje organizace Romů, která už svým názvem respektuje Moravu. Pan Holomek také pro mě představoval důvěryhodnou autoritu nejen v romském společenství, ale obecně. Výsledek naší strany ve volbách bohužel neodpovídal očekávání. Neuspěli jsme a nikdo z kandidátů nezískal nějakou zázračnou podporu. Nehodnotím to nicméně jako slabost kandidátů, ale jako odraz tehdy ještě přetrvávajícího rozdělení moravského hnutí - v roce 2004 se teprve chystalo sloučení posledních dvou stran - a chabé kampaně.

Byli nějací další jiní Romové ve vaší straně či na kandidátkách? A jak jste se – znám vaše jinak konzervativní, pravicové názory - stavěli k lokálním kauzám souvisejícím s některými nepřizpůsobivými Romy v lokalitách na Moravě? Nebo jste k ničemu takovému stanovisko nezaujímali?

Musím přiznat, že naprostou většinu kandidátů, kteří kdy kandidovali za naši stranu ve všech druzích voleb, neznám ani podle jména, natož podle obličeje nebo osobních údajů včetně údaje o národnosti. Takže nemůžu potvrdit ani vyvrátit, že za nás nějací další Romové kandidovali. Pokud jde o kauzy naznačeného druhu, nepatří k „specializaci“ naší strany se na nich profilovat nebo zviditelňovat nějakými komentáři.

Jak by Moravané podle svého programu řešili problematiku té neintegrované části Romů? Např. ghetta v Brně a Ostravě?

Gordický uzel se rozplétá těžko, zpravidla se rozsekne. Což u lidí praktikovat jaksi nelze. Účinný recept na daný problém za poslední desítky let nikdo nepřinesl, anebo se těch receptů použilo víc naráz, takže se všechno jen zhoršilo. Domnívám se, že je potřeba kombinovat prvky motivace k integraci a tlaku vůči nežádoucím jevům. Například vyplácet dávky v naturáliích a to podle vykonaných veřejně prospěšných prací, oproti tomu tvrdá represe lichvy a distribuce drog. Možná se to bude jevit jako metoda cukru a biče, ale co jiného donutí lidi změnit návyky, které jsou prostě neudržitelné?

Všímáte si toho, že neonacisté, tj. Dělnická strana a Národní odpor i Dělnická mládež, poslední rok vystupují s tématem Morava, s moravskými vlajkami atd? Proč to dělají a co s tím vy budete dělat?

Nejen že jsme si toho všimli, ale několikrát jsme proti tomu protestovali, protože nás uráží, když si moravské vlajky bere do pracek jakási fašistická pakáž. Víc s tím ovšem udělat nemůžeme, protože moravskou vlajku si může koupit kdokoliv. Také k moravské věci se může hlásit kdokoliv – jiná otázka je, jestli to myslí upřímně nebo jako předvolební trik. V tomto ohledu je možné hodit do jednoho pytle nejen fašisty, ale i představitele některých parlamentních stran, kteří se, když se jim to hodilo, hlásili k Moravě jako diví, ale na parlamentní půdě svou moravskou identitu honem schovali.

S kým máte nejlepší vztahy a spolupráci v rámci vaší „evropské stranické rodiny“, Evropské svobodné aliance (EFA), a jak vnímáte společný klub Zelených a EFA v Evropském parlamentu? Není to v některých případech, třeba zrovna u vaší strany, jen taktický slepenec? V programu Moravanů totiž čtu, že chcete zpřísnit udělování azylu, odmítáte registrované partnerství homosexuálů, jste za pružný trh práce, který nebude ochraňovat líné a neschopné, podporu vyplácet jen za obecně prospěšné práce, snížit trestní zodpovědnost na 12 let, potraty zakázat s výjimkou znásilnění a zdravotních důvodů atd.

Podívejte, všechny strany v evropském parlamentu jsou taktické slepence. V tom není EFA, potažmo společný klub se Zelenými, žádnou výjimkou. Moravané patří k tomuto uskupení proto, že dominantní osu našeho programu a všech stran EFA tvoří regionalizmus. To, že uznáváme konzervativní hodnoty, je v tomto ohledu druhořadá záležitost.

A pokud jde o zelené, tak čím víc o nich vím, tím horší mínění o nich mám. A říkám to nerad, protože sám pracuji v oboru životního prostředí, takže bych si s nimi chtěl rozumět. Jejich politika se mi jeví jako směs bezbřehé naivity kombinované s tvrdým byznysem, kde lidská práva a liberální hodnoty jsou zčásti „povinnou“ přítěží a zčásti záminkou pro dělání brajglu s revolučními hesly na rtech.

Označil byste Čechy jako xenofobní? A Moravany? A nemohl byste to říct tím dialektem, kterým se mluví u vás?

Moravané logicky nemohou mít charakteristiky chování „státního“ národa diskriminujícího ostatní, a to jednoduše proto, že tento stát zvaný Česká republika nás nepovažuje za státotvorný národ, ba dokonce nás nechce uznávat vůbec za nic.

Skutečně by nešlo pokračovat radši v tom dialektu, který se liší např. od hovorové češtiny v Brně?

Dobře. Čecháčci só obvykle dobři lidi. Ale odporni só jako národ. Řikat temu xenofobni, to néni ono, mysim si, že Čecháčci jako národ só taková divná směska šovinistu a flagelantu. Na jedné straně se pošklebuó fšeckém kolem, jak só blbi, škaredi a dovijaci, a na druhé straně só štond to samy vyhlašovat o sobě jak na divadle a eště se bit v prsa. Chováni Čecháčku na uzemi, kery považujó za svoje, se nedá řikat jinak než odnárodňováni a etnocida. Dělajó druhém to, na co si sami za staryho Rakóska stěžovali, že dělajó Němci jim.

Jak by ve vašich představách a plánech řešila tzv. romskou problematiku vaše vysněná samostatná republika Morava? Jak by se chovala nynější menšina Moravanů vůči menšině Romů?

Nepovažuju Moravy za menšinu, ale za néstarši slovanské národ, keré žije na svojem vlastnim uzemi bez přestávky némiň 13 stoleti, za národ, skrz keré bylo polovině Evropy přinešeno světlo civilizace. Na tym nemuže nic změnit ani krátkodobá okupaca nejakó Českó republikó, jejiž historija se začla psat rokem 1993 a skonči možná dřiv, než se nadějem. Morava tu byla před Českó republikó a bude tu aji po ni, to je naprosto jisty.

Moravu si představuju jako zem, co uznává tradični hodnoty, gde má každé poctivé občan zaručeny fšecky svobody a práva. Počitám, že sóžiti s cigánama by moravská samospráva řešila na našó stranó prosazovanym principu subsidiarity, teda na urovni co možná nebližší liďum, teda ze znalosťó mistnich problému, a teda aji efektivňéš.

Vychází v Romano hangos 10-11 2011 na www.srnm.cz