Ve čtvrtečních LN mne zaujal text Petra Kaina S Velkým bratrem efektivněji (LN 5.4.). Myslím, že to je přesně ten typ textů, pro které má význam nadále číst a kupovat papírové noviny.

Petr Kain mj. píše, že „americká firma Veriato vytvořila software, který monitoruje vše, co dělají zaměstnanci na svých počítačích. Hledá tak signály naznačující chabou pracovní morálku nebo ‚závadné‘ jednání pracovníků firmy.“ Petr Kain závěrem glosuje: „Doba, kdy o nás bude zaměstnavatel vědět více než naši nejbližší, možná více než my sami, je blízko. Těšíte se?“

Asi nejsem sám, kdo si povšiml, že je stále častějším fenoménem, že si správní úřad či radnice objednají externí společnost, která umí efektivně „stopovat“, co zaměstnanci úřadu dělají v pracovní době na počítači. Samozřejmě tu hovoříme o pracovním počítači. Vzhledem k tomu, že se blíží komunální volby, podzim 2018 opravdu již klepe na vrata, bude tato na první pohled bohulibá činnost (zejména na radnicích) určitě gradovat, stejně jako před minulými krajskými a obecními volbami.

V nadsázce řečeno – děti na Floridě musí chodit do školy s průhlednými batohy, má to údajně zabránit dalším masakrům, čeští úředníci budou mít „průhledné PC“, má to zabránit jejich dalšímu lelkování.

Nic není v „kapitalismu“ zadarmo, takže za toto sledování radnice nepochybně zaplatí nemalé veřejné peníze. Potom s velkou pompou odhalí, že nějaký radniční úředník například hrál v pracovní době tetris či slovní fotbal anebo si psal s kamarády „na svobodě“ přes sociální sítě. Úspěchy těchto kontrol se následně samozřejmě náležitě mediálně zviditelní.

Bojujeme s lenochy na radnicích (či jiných úřadech), opět nás volte! Tady se bude prostě makat!

Proč popotahovat pracanta!?

Avšak podívejme se na věc i z jiných úhlů pohledu.

Ergo kladívko, co fakticky dělá nadřízený pracovník takového věčně po síti zevlujícího či fejsbúčkujícího zaměstnance? Pro pět ran do zákoníku práce, jak to, že neví, co jeho podřízení v pracovní době (ne)dělají? Proč se musí z veřejných peněz platit drahá externí firma?

Rozum do hrsti: v případě, že zaměstnanec pan Bc. Svatopluk Čerstvý stihne v pracovní době vyřídit 29 spisů za týden a jeho kolega na úřadě pan Mgr. Matěj Neohrabaný jen osm spisů a když oba pobírají skoro stejný plat (zpravidla se liší jen dle výše odpracovaných let), je spravedlivé „popotahovat“ pana Čerstvého za skutečnost, že vedle toho „navíc“ prosurfoval x minut týdně na internetu?

Někdo namítne: „Práce kvapná málo platná“, ale to teď ponechme stranou. Mějme za to, že oba vyřídili svou agendu v identické kvalitě. U všech služebních zákonů, k čemu je pak takový externí nelevný audit skutečně dobrý, když jeho výsledkem je, že z týmu veřejné správy vyžene činorodějšího pracanta?

Berete plat za celou pracovní dobu, tak trváme na tom, že budete pracovat minimálně osm hodin, milé úřednice a úředníci. I když to zní přirozeně logicky, není však nějaká přiměřená přestávka k relaxaci nepostradatelná mj. z pohledu psychohygieny?

Jistěže ano, to už dávno prokázaly různé výzkumy efektivity práce. Celoevropsky, ba i celosvětově. Skutečně reálně nikdo nevydrží efektivně pracovat celou pracovní dobu. Dokonce ani náš pan bývalý prezident profesor Václav Klaus.

Podtrženo a sečteno: pakliže si zaměstnanec chvíli přiměřeně „odpočine“, může být paradoxně ve svém pracovním výkonu efektivnější než jeho nerelaxující kolegové a kolegyně. Uměřené kreativní zevlování na internetu či sociálních sítích nutno tedy spíše přivítat než zbytečně přísně sankcionovat a démonizovat.

A když se zase příště dočteme, že nějaký pracovník městského, katastrálního či finančního úřadu, anebo dokonce ministerstva strávil například hraním her na počítači x hodin ze své denní pracovní doby, položme si kruciální otázku – proč takové pracovní místo vlastně existuje? Troufneme si na to?

LN, 10.4.2018

Autor je právník a vysokoškolský pedagog

SuKolman.cz