29.3.2024 | Svátek má Taťána


PRÁVO: Když dva dělají „totéž“ a berou...

29.6.2018

Zaujal mne článek Markéty Mottlové Genderová rovnost na mušce vlády (LN 20. 6.). Zástupkyně ředitelky Fóra 50 % se relativně ostře vymezuje proti stávající situaci na poli rovnosti mužů a žen, kritizuje zejména vládu a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Česko se údajně umístilo v rámci jakéhosi indexu genderových nerovností na 88. příčce (sic!) ze 144 zemí. Autorka mj. vysílá informaci, že toto nelichotivé postavení je dáno zejména postavením mužů a žen na trhu práce. Dokonce uvádí, že prý máme jednu z nejvyšších nezaměstnaností žen s dětmi do šesti let věku v EU. Jak známo, ČR má, dle oficiálních statistik, úplně nejmenší nezaměstnanost v celé EU, na což můžeme být právem hrdí. Proto mi tato čísla opravdu, ale opravdu nesedí.

Nyní k hlavnímu polemickému bodu. Autorka uvádí, že ženy v ČR vydělávají o 21,8 procenta méně než čeští muži. Neuvádí ale, ať již záměrně, či nedbalostně, že zmíněný o více než pětinu nižší plat pobírají ženy za stejnou (!) práci. Pokud skutečně nejde o stejnou práci, tak z povahy věci nemožno o diskriminaci logicky přece hovořit.

Pro pět ran do zdravého rozumu, pakliže jedna fyzická osoba pracuje na půl či třetinu úvazku, tak má menší plat než osoba pracující na celý úvazek, či dokonce s přesčasy. Taktéž uklízeč/ka má všude na světě nižší plat než generální ředitel/ka s obrovskou odpovědností.

Nicméně přistupme na to, že se autorka spletla a chtěla napsat smysluplněji, že české a moravské ženy vydělávají o 21,8 procenta méně než čeští muži za stejnou práci.

Genderová (ne)rovnost?

Se zákazem diskriminace z důvodu pohlaví přirozeně nutno souhlasit. Ostatně je již mnoho let prvkem českého právního řádu, ne že ne. Diskriminace je samozřejmě i protiústavní, byť z článku Markéty Mottlové by člověk nabyl pomalu jiného dojmu. Nevlamuje se zde autorka do otevřených dveří?

Kterak nám sdělí každá jen trochu zkušená personalistka, prostě neexistují dva navlas stejní zaměstnanci se stejnou kvalifikací, výkonem, pílí, zkušenostmi, sociálními dovednostmi, efektivností, šikovností, zručností, komunikativností, pracovitostí a chybovostí, byť jsou formálně třeba na stejné pozici.

Dobří lidé, nenalhávejme si, že mnoho žen (ale i mužů) své objektivně horší pracovní výsledky (a z nich plynoucí nižší platové ohodnocení) vykutáleně nesvádí na populární pohlavní diskriminaci.

Nikde v médiích nečtu, proč české firmy nepřijímají do práce jen ženy, pokud opravdu konají stejnou práci ve stejné kvalitě za cca 80 procent platu. Nelogické! Notabene proč jsou čeští podnikatelé tak hloupí? Vysvětlí nám to někdo? Dvacet procent úspor na platu je jim málo? Proč vlastně ještě ženy nevytlačily přeplácené muže z pracovního procesu?

Taktéž mi nejde na rozum, jak se realizuje platová genderová diskriminace v české veřejné správě, kde jsou tabulkové platy. Je snad v nějaké tabulce zaneseno, že muž má příplatek skoro 22 procent za to, že je muž?

Dodejme, že ve veřejném sektoru je zaměstnáno přes půl milionu lidí, takže určitě nejde o opomenutelnou výseč našeho trhu práce. Logicky v soukromém sektoru by pak musela být zmíněná platová nerovnost ještě vyšší než avizovaných 21 procent, aby „dorovnala “ diskriminační čísla za „férovější“ sektor veřejný. A co desetitisíce OSVČ? Ženy-OSVČ diskriminují samy sebe, že raději méně vydělávají?

Mám za to, že se tu nedbalostně (a možná leckdy i úmyslně) směšují dvě rozdílné věci. Ženy patrně vydělávají méně peněz, navíc jen v části soukromého sektoru, ale ne za stejnou práci. Skutečný pradůvod citovaných platových rozdílů je většinou v tom, jaké pracovní pozice muži a ženy zastávají. Takže z povahy věci nemůže jít o diskriminaci, kterou by mohla napravit nějaká (ne)ziskovka.

Kdo zná praxi, ví, že případů, kdy žena dostane nižší plat za stejnou práci pouze a jen proto, že není muž, jsou promile.

Autor je právník

LN, 27.6.2018

SuKolman.cz