25.4.2024 | Svátek má Marek


PRÁVO: Hrozí epidemie sexuálního zneužívání?

26.11.2008

Vzpomínáte si ještě na tu bezmocnost policistů, když opakovaně zatýkali násilnického výrostka, který přepadával a terorizoval občany malého města? Případ byl vždycky odložen, protože mladistvý gangster ještě nedosáhl věku patnácti let. Nebo na tu zlodějskou partu nezletilých smradů, kterou starší sourozenci posílali na lupičské výpravy a všichni se nám pak ještě drze vysmívali? V záloze pak byli připraveni další čtrnáctiletí dosud zákonem chránění zločinci. Podle nového trestního zákona na všechny tyto výtečníky konečně dopadne rameno spravedlnosti.

Vzhledem k rychlejšímu dospívání mládeže lze jistě snížení věkové hranice trestní zodpovědnosti z patnácti na čtrnáct let přivítat. Ostatně i většina dětských psychologů uznává, že čtrnáctiletý jedinec je schopen rozeznat podstatu trestného činu a přijmout za své chování patřičnou zodpovědnost. Jsem přesvědčen o tom, že pokud je někdo trestně zodpovědný za své kriminální skutky, měla by s tím jít ruku v ruce také jeho zodpovědnost v oblasti sexuální. Zdá se mi nesmyslné zákonem chránit takového mladého člověka před sexuálním zneužitím; když předpokládáme, že dokáže říci „ne“ zločinu, měl by také umět říci „ne“ nežádoucím intimním kontaktům. A pokud ho naučíme tomuto „ne“, je už potom přirozeně chráněn podle jiných paragrafů. Jako ostatně pro nás všechny ostatní platí tato zákonná ochrana až do smrti.

Nový trestní zákon byl již dlouhou dobu v potu tváře připravován. Dokonce už i jednou smeten se stolu pro jakýsi dílčí paragraf o tunelování. Předkládající ministerstvo spravedlnosti nyní s děsem sleduje, zda navrhované snížení věkové hranice trestní zodpovědnosti a sexuální ochrany mladistvých nebude hrát úlohu podobného trojského koně a nepošle celou pracně sestavenou normu ke dnu.

Pokud by se jednalo jenom o jakési poslanecké a novinářské hrátky, na to jsme už u nás zvyklí. Poslanecká lidová tvořivost, snaha o zviditelnění, všelijaké to vylepšování a přílepkování dokázalo už naši legislativu zaplevelit nejedním zmetkem. V případě zmíněné věkové hranice sexuální ochrany je však poslanecká iniciativa – snížení věkové hranice - vítaná. Bohužel však proti tomu už zatroubili do útoku i někteří sexuologové zvučných jmen. Obávají se, že čtrnáctiletí budou rázem vehnáni do náruče zvrhlíků. Ti už se prý celí netrpěliví připravují na to, jak si konečně beztrestně s dospívajícími slečnami a mladíky zadovádí.

Rád bych tady prohlásil, že nesdílím tyto obavy. Věk prvního pohlavního styku v našich zemích je už dlouhodobě ustálen v průměru na 17 -18 let bez ohledu na jakoukoliv zákonnou úpravu. Samozřejmě že se občas vyskytne i třináctiletá těhotná školačka. Rozhodně to však není zaviněno chybou zákona, ale selháním sexuální výchovy. Ostatně počet nezletilých těhotných je v některých státech USA více než trojnásobný. Zákon – nezákon.

Snížení věkové hranice sexuální ochrany mládeže na čtrnáct let rozhodně neznamená, že se v tomto věku hned všichni začnou věnovat sexu. Kvalitní výchova jim totiž předává nejen informace, ale pomáhá vytvářet postoje a dovednosti. A pedofilové? Ti jsou zaměřeni na podstatně mladší ročníky. Mládenci a slečny v deváté třídě základní školy pro ně už dávno nejsou atraktivní. A pokud naletí nějakému partnerovi či partnerce třeba i o pěkných pár let staršímu, je to už jejich zodpovědnost. A právě této zodpovědnosti bychom měli mládež učit. Pokud budeme naše chování od rána do večera ohraničovat pouze zákonnými normami, zakážou nám nakonec nějakým paragrafem i dloubání v nose a mlaskání u jídla.

předseda Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu