Jsemť stár, nesilen a nekřepek. Přesto se občas vzedmu a vyrazím na jih od Prahy, neb rodem Pražák, tělem i duší jsem Jihočech, protože ta zem je má zem (jak právě zpívají Rangers z toho horního šuplíku na mém PC). Po meči i přeslici, a to několik generací zpět. Můj prapraděd Jakub Fürst (1844) mi budiž svědkem! Snad alespoň jeden jím nýtovaný kotel parní mašinky někde stojí jako pomník...

Letos padla dovolenková volba mé snachy na okolí Lomnice nad Lužnicí a byla to dobrá volba v prostoru i čase. Krásné počasí (byť stařecký organismus teploty nad 30 stupňů nesnáší úplně nejlépe a dochází ku znatelné degradaci výkonu v kopcích, zejména z Purkarce na Kostelec), nekvetoucí voda v rybnících a ve městech a vesnicích normální lidé, včetně tzv. časných Holanďanů. Rovněž nabídka rehydratačních nápojů byla dostačující, i když hustota nabídky mého oblíbeného Dočasnéhozástupce 12 nebyla nejvyšší....

Při plnění dědkovských poviností v oblasti sportovního, psychomotorického a matematického růstu vnoučat (velmi milých a příjemných, neb majících téměř okamžitý pozitivní výsledek) má občas člověk čas na přemýšlení. Dlouhé rovinky v borových lesích mezi Lomnicí a Ševětínem jsou přímo stvořené k uvažování nad současností i minulostí. Děti jedou prakticky konstantní rychlostí, ohrožení jinými motorovými i nemotorovými vozidly je minimální a lesní zvěř se chová ukázněně. A tak jsem tedy zbytky svých mozkových závitů přemýšlel. V seriozním internetovém periodiku nepoužiji reálná slova, která mě napadla, ale spanilomyslné čtenářky i laskaví čtenáři si je v kontextu jistě domyslí.

Krajem Třeboňska se vinou kromě Zlaté i jiné stoky, které odvádějí a převádějí vodu z místa "A" do míst "B", "C" a možná i "D". Jsou staré stovky let (Zlatá cca 500 let), stejně jako rybníky v Třeboňské pánvi. Rozloha některých, vyjádřená v km2 dosahuje jednotek těchto. A člověku tane na mysli zásadní otázka – jak to ti naši předkové (zde jest použíti tvar Rudy z Ostravy "kura") dělali, nemajíce euronorem, eurodotací a pdobných kravin?

Jak to ti naši předkové (zde jest použíti tvar Rudy z Ostravy "kura") dělali, že to s MINIMÁLNÍ údržbou drží stovky let?? Při spádu Zlaté stoky 30 – 35 metrů na 45 kilometrech (podle různosti pramenů)? Není (zde jest použíti tvar Rudy z Ostravy "kura") někde CHYBA? Jak to ti naši předkové (zde jest použíti tvar Rudy z Ostravy "kura") dělali, nemajíce kromě jednoduchých strojů (ve smyslu fyzikálních definic) a stovek / tisíců lidí a tažných zvířat NIC JINÉHO? Jak to mohli bez GPS (GLONASS + fiktivní GALILEO) zaměřit?

Starý, nesilný a nekřepký inženýr dojde (po náležitém občerstvení ducha i mysli) k jasnému závěru. Naši předkové nebyli blbí a maximálně využili historické znalostí a vlastní fištron. Nezdržovali se pseudointelektuálními kravinami a dělali věci tak, aby sloužily blahu jak vrchnosti (investice se vždy vkládaly do projektů přinášejících zisk), tak i lidu obecného, dávajíce mu práci a tím i peníze. Starý, nesilný a nekřepký inženýr pak večer při rehydrataci, remineralizaci a revitaminalizaci organismu dojde k další logické otázce – proč to (zde jest použíti tvar Rudy z Ostravy "kura") nejde dneska??? A záhy si odpoví. Protože do běhu věcí veřejných (a bohužel i soukromých) vkládají pečeť svých zvrácených osobností neo-, mao-, pseudo- (dále da libitum) euromarxisté, oděni tu do šarlatového, tu do zeleného šatu aktuálně panující euroideologie. Portugalský předseda, britská "levicová lady" a asimetrická (snad mi Spirituál kvintet dovolí použít jejich bonmot) Anděla jsou už léta zcela mino realitu fyzikální a v posledních letech i finanční. O našich eurohujerech je zbytečné se zmiňovati. Byli a bohužel i nadále budou.

Výsledkem jsou ASTRONOMICKÉ státní dluhy, pole plná fotovoltaických elektráren (na Třeboňsku spatřené stavěli zřejmě zcela ožralí stavitelé, neb jednotlivé řady jdou jako když pes ch*je), v Krušných horách a v Jeseníkách pole větrníků, které nejenže jsou bez akumulace k prdu, ale proti horizontu silnice působí strašidelně (v autě i na kole) a všeprostupující pozitivní diskriminace různých "menšin".

Chci věřit tomu, že síla dobrovolných hasičů (např. Kostelec, kde menšinu představoval zcela normální cikánský kluk), prodavaček vesnických konzumů (např. Novosedly nad Nežárkou, byla nejen ochotná, ale navíc i krásná) a mechaniků aut i velocipedů (Stráž nad Nežárkou, Lomnice nad Lužnicí) tuto cestu eurocivilizace do "brusele" zastaví. Snad jsem k tomu svojí skromnou hřivnou trochu přispěl, zanechav u nich nemalý obnos za služby stravovací i prodávací (technických závad velocipépů bylo letos více než hodně)!

Závěrem poděkování panu Janu Čechovi (mému generačnímu druhovi), zdejšímu renomovanému autorovi. Jeho úterní články přináší vysokooktanové palivo mému opotřebovanému motoru fyzickému i duševnímu. Jsem jedním z prvních čtenářů, neb se budím v 04:45... Řečeno s Rudyardem Kiplingem – jsme jedné duše on i já. Ve Stráži, ve Veselí u pumpy i v těch Novosedlech jsem ho několikrát s radostí vzpomenul! Víc takových Janů Čechů (abych parafrázoval toho pána na Hradě)!